Previous Next
Desátá léta v podobách kritiky podruhé RADEK TOUŠ Když autorský kolektiv pedagogů a studentů ze Slezské univerzity v Opavě představil roku 2013 publikaci Desátá...
Ad maiorem Iosephi Vintr gloriam aneb Jesuitica k narozeninám významného bohemisty ONDŘEJ PODAVKA Josef Vintr je významný bohemista, žijící od roku 1968 ve Vídni, kde po mnoho let působil jako profesor...
Ta Věra vůbec nemluví MIROSLAV KOTÁSEK Veronika Košnarová otevírá svou knihu o tvorbě Věry Linhartové poukazem na rozporné přijímání jejích...

Kratochvil knihaLidé vypráví příběhy také proto, aby v paměti udrželi své vzpomínky. Čím se ale liší vyprávění příběhů zachycujících traumatické zážitky z války, totalitní represe či katastrofy, jakou byl výbuch atomové elektrárny v Černobylu? Trauma je ze své podstaty nevyslovitelné, a tak literatura založená na posttraumatickém vyprávění je vzácnou příležitostí kreativně a emocionálně uchopit prožité trauma. Posttraumatické vyprávění můžeme také chápat jako myšlenkový experiment, jenž pomocí literární fikce vytváří cestu k jádru traumatického zážitku, který jinak zůstává nevyslovitelný. Po cestách těchto příběhů se vydal Alexander Kratochvil, který ve své knize Posttraumatisches Erzählen interpretuje české, ukrajinské a německé literární texty založené na posttraumatických vyprávěních.

Monografie vznikla v rámci Fellowshipu J. E. Purkyně Akademie věd ČR.