Previous Next
Do Brna široká cesta — výstava, kterou jsme nemohli navštívit JAN VAŠKŮ V posledních měsících zažívá doslova boom studium kramářských písní, a to hlavně díky programu Ministerstva...
Svět Rukopisů a svět MAREK NEKULA Rukopisy královédvorský a zelenohorský (RKZ) sehrály v dějinách české literatury, kultury a vědy klíčovou...
Nálezová zpráva o dalším otištění významného textu vrcholného baroka JAN LINKA Roku 1709 vydal jezuita Daniel Ignatius Nitsch (1651–1709) kromě sbírky kázání nazvané Berla královská také...

 

V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.

JAN VAŠKŮ

V posledních měsících zažívá doslova boom studium kramářských písní, a to hlavně díky programu Ministerstva kultury ČR NAKI II, jehož řešení připadá na roky 2018–2022. Kromě výstupů na konferencích a pořádání workshopů budila pozornost především výstava v Moravském zemském muzeu Do Brna široká cesta, kterou jsme bohužel neměli příležitost po podstatnou část trvání kvůli protiepidemickým opatřením navštívit, a katalog Do Brna široká cesta: kramářské písně se světskou tematikou (edd. P. Kosek, H. Bočková, M. Drozda, H. Glombová), vydaný roku 2020 tímtéž muzeem.

MAREK NEKULA

Rukopisy královédvorský a zelenohorský (RKZ) sehrály v dějinách české literatury, kultury a vědy klíčovou roli. Objev a vydání národního eposu, menších epických děl i lyrických písní daly české literatuře a společnosti „svou básnickou […] i historickou společenskou hodnotou“ (s. 13) významný impulz při jejich formování v moderní době. Svou existencí i látkami se pak RKZ staly pramenem české kultury 19. století, kulturním textem, který měl přinejmenším pro tzv. generaci Národního divadla na uměny podobný dopad jako na literaturu, zatímco spor o jejich pravost formoval rodící se českou vědu.

TOMÁŠ HORVÁTH

V roku 1881 vydal mladý dvadsaťtriročný učiteľ Karel Josef Pleskač román Život na Měsíci so žánrovým podtitulom Fantastický obraz. Román následne zhruba na storočie upadol do zabudnutia. Zrejme ako prvý o ňom zasvätene písal Ondřej Neff v knižke Tři eseje o české sci­fi (1985). Vďaka novému edičnímu spracovaniu máme teraz príležitosť zoznámiť sa „z prvej ruky“ s textom samotným.

JAN LINKA

Roku 1709 vydal jezuita Daniel Ignatius Nitsch (1651–1709) kromě sbírky kázání nazvané Berla královská také anonymně Hodinky zlaté Bohmila (viz Knihopis 3 081; Jan Kvapil, Jan Linka: Daniel Ignatius Nitsch a svatý František Xaverský v objetí Boží lásky; in Petronilla Cemus [ed.]: Bohemia jesuitica 1556–2006, Praha 2010, s. 841–853; celý text hodinek je vydán in Barokní jezuitské Klatovy 8, 2015, s. 39–77). Posledně jmenovaným tiskem Nitsch motivicky navazuje na meditační hymnus Co Bůh? Člověk? a k tomuto úvodu do ignaciánských meditací zpracovanému Fridrichem Brideliem přidává po půl století českou adaptaci anonymních latinských hodinek Diurnum parvum Divini Amo­ris, jakési básnické verze závěru Duchovních cvičení sv. Ignáce z Loyoly. Nitsch ve své době experimentální protopolymetrickou výstavbou textu hymnu hodinek mohl ovlivnit další vývoj české prozódie, neboť některé jeho rytmické experimenty nacházejí echo u Miloty Zdirada Poláka a jeho Vznešenosti přírody.

KATEŘINA SMYČKOVÁ 

Knihu, která svým názvem slibuje vhled do rukopisné kultury raného novověku, jsem otevírala s velkým očekáváním. Očekávání se však velmi rychle změnilo v mírné zklamání, silnější pochybnosti a v hluboké rozčarování. Publikace, která vyšla v nakladatelství Academia jako druhý svazek edice Knižní kultura, je souborem studií, z nichž mnohé jsou velmi zajímavé a hodnotné; o „paralelní existenci“, tedy o„rukopisech a tiscích v českých zemích raného novověku“, se však dozvíme jen velmi málo. Už anotace na zadní straně knihy upřesňuje, že se autoři věnují pouze „počátečnímu období knihtisku“ — tedy rozhodně ne celému ranému novověku, téměř veškeré jejich bádání končí v první polovině 16. století. Zvolené časové období je bezpochyby nadmíru zajímavé, nabízí možnosti sledovat, jak se rukopisy a tisky vůči sobě vymezovaly, jak koexistovaly a doplňovaly se právě v tomto počátečním, neustáleném období mediální revoluce.