Previous Next
Do Brna široká cesta — výstava, kterou jsme nemohli navštívit JAN VAŠKŮ V posledních měsících zažívá doslova boom studium kramářských písní, a to hlavně díky programu Ministerstva...
Svět Rukopisů a svět MAREK NEKULA Rukopisy královédvorský a zelenohorský (RKZ) sehrály v dějinách české literatury, kultury a vědy klíčovou...
Nálezová zpráva o dalším otištění významného textu vrcholného baroka JAN LINKA Roku 1709 vydal jezuita Daniel Ignatius Nitsch (1651–1709) kromě sbírky kázání nazvané Berla královská také...

Veškerý obsah časopisu je publikován pod licencí CC BY-NC-ND 4.0 Mezinárodní. Plný text licenčních podmínek

 

Studie / Studies

Jan Malura [Filozofická fakulta Ostravské univerzity; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]

Očividná minulost

Reprezentace prostoru v bohemikálních dějepisných textech 16. a 17. století

https://doi.org/10.51305/cl.2021.02.01

Příspěvek se zabývá poetikou historického vyprávění, a to na širokém vzorku textů české a latinské dějepisné prózy 16. a 17. století. Zkoumá způsoby reprezentace prostoru v kronikách, historiích, hagiografických vyprávěních i tematicky členěných dějepisných prózách. Sleduje využití topografických údajů, podrobných deskripcí, živých popisů i ekfrází. Prostorové reprezentace lze často chápat jako projev tzv. evidence, rétorické techniky schopné líčit nepřítomné věci jako by přímo před očima adresáta a zároveň metody, která měla poznání zajistit věrohodnost. Evidence zahrnovala důraz na autopsii a byla spojována s kategorií „očitého svědka“. Dějepisné vyprávění raného novověku usiluje o rétorickou eleganci, místa se snaží zpřítomňovat smyslově názorným způsobem, vizualizovat je, a to i pomocí ilustrací. Vstřebává zároveň modely jiných žánrů, zejména literatury geografické (tzv. chorografie). Prostřednictvím rétorických technik jsou vybraná teritoria představena jako místa podivuhodná a zvelebená.

The apparent past

Representation of space in 16th and 17th century Bohemical historiographical texts

This study focuses on the poetics of historical narrative, based on a broad sample of 16th and 17th century Czech and Latin historical prose texts. It explores ways of representing space in chronicles, histories, hagiographic narratives and thematically structured historiographical prose works, and it follows the use of topographical information, detailed descriptions, vivid descriptions and ekphrases. Spatial representations can often be understood as a manifestation of what is called evidence, a rhetorical device capable of depicting absent objects as if they were right in front of the addressee’s eyes, and at the same time a method intended to lend credibility to knowledge.

 

Marie Škarpová [Filozofická fakulta UK; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]

Jak číst barokní legendu?

Svatováclavská legenda (1643–1644) Jiljího od sv. Jana Křtitele slovem i obrazem

https://doi.org/10.51305/cl.2021.02.02

Cílem studie je zpochybnit přežívající výklad druhé čtvrtiny 17. století jako doby, kdy české země v důsledku emigrace přicházely o nadané literární tvůrce i čtenářstvo s vyššími nároky na literaturu. Jako doklad spornosti této teze mohou sloužit výtvarně-literární aktivity pražského konventu bosých augustiniánů na Zderaze, zejména knížka o sv. Václavovi, vydaná česky (1643), latinsky (1644) a německy (1643). Zderazská václavská knížka, řešící otázku adekvátního narativního zpřítomnění minulosti, zaujme rovnocennou pozicí obrazové a textové složky. Jednotlivé části trojdílně strukturovaných kapitol (mědirytina – biblický verš – citát ze starého václavského textu) si přímo žádají různé způsoby recepce.

How is a Baroque legend to be read?

The Legend of St Wenceslas (1643–1644) Aegidius of St John the Baptist in word and image The aim of the study is to cast doubt on the exposition of the second quarter of the seventeenth century as a time when emigration deprived the Czech lands of readers with higher literary requirements. Proof of this thesis includes the artistic and literary activities of the Prague Monastery of the Barefoot Augustinians at Zderaz, especially a book about St. Wenceslas, published in Czech (1643), German (1643), and Latin (1644). Addressing the question of the adequate narrative representation of the past, the book adopts an even-handed position on the visual and textual components. Moreover, every part of the three-part structured chapters calls for different modes of reception. A more proficient reading literacy is also required.

 

Recenze / Reviews

Dalibor Dobiáš (ed.): Rukopisy královédvorský a zelenohorský v kultuře a umění – MAREK NEKULA 

Matouš Jaluška (ed.): Nebe, peklo, poezie. Reformace z různých stran – EVA MARKOVÁ

Leszek Engelking: Komu múza přeje: Od Máchy k Topolovi: Výbor ze studií – KLÁRA SOUKUPOVÁ

Daniela Čadková: Oslněni hellénským sluncem: Recepce antiky v české literatuře v letech 1880–1914 – JAN M. HELLER

František Schildberger: Podoby české literární reportáže – BARBORA OSVALDOVÁ

 

Kronika a glosy / Chronicle and glosses

Do Brna široká cesta – výstava, kterou jsme nemohli navštívit – JAN VAŠKŮ

Kazateľstvo v čase krízy – mezinárodní konference Kázne a reči II. – DANIEL SOUKUP

 

Informatorium

Autoři čísla

Informace pro autory