Previous Next
Král se špatnou pověstí LUKÁŠ M. VYTLAČIL Utváření obrazu a pověsti českého a římského krále Václava IV. V úterý 17. září 2019 se v konferenčních...
Slavíny snové i skutečné Michal Fránek Když roku 1887 publikoval Svatopluk Čech Pravý výlet pana Broučka do Měsíce, nechal v něm svého hrdinu za...
Workshop českých a polských literárních bibliografů GABRIELA ROMANOVÁ — VOJTĚCH MALÍNEK Digitální technologie nabízejí čím dál dokonalejší nástroje pro práci s texty a...

Česká literatura 67, 2019/6 - Humanismus

Hostující editor: Lucie Storchová

Editorial

Lucie Storchová: Humanismus v diskuzi

Tematické číslo časopisu Česká literatura věnované humanismu v českých zemích vzešlo z několikaletého společného výzkumu, jehož hlavním výstupem je první ze dvou dílu Companion to Humanism in East Central Europe: The Czech Lands, vydávaný nakladatelstvím de Gruyter v roce 2020. Kromě recenzní rubriky a ankety, do níž přispelo celkem devět badatelů a badatelek reprezentujících obory zapojené do výzkumu české humanistické literatury, zde čtenář nalezne tři případové studie, přibližující na základě bohemikálního materiálu současné trendy zahraničního bádání. Celé číslo zároveň navazuje na debatu o humanismu v českých zemích, která na stránkách tohoto časopisu s různou intenzitou probíhá již od roku 2014.

Studie / Studies

Jan Malura - Marta Vaculínová [Filozofická fakulta Ostravské univerzity; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.; Filozofický ústav AV ČR;  Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]

Oslava Matyáše Habsburského v bohemikální literatuře pozdního humanismu

Článek se soustředí na dosud spíše opomíjené téma panegyrické tvorby věnované panovníkovi, konkrétně Matyáši Habsburskému. V souvislosti se zásadními okamžiky jeho kariéry – volba králem a posléze císařem, sňatek, korunovace – vznikala v českých zemích literární díla, která se podílela na manifestaci jeho panovnické moci a majestátu. Na jejich složení je možné pozorovat rostoucí význam národních jazyků. Poprvé jsou tištěny rozsáhlé prozaické popisy (relace) v češtině, jejichž autorem byl Jiří Závěta ze Závětic. Jimi inspirované jsou české písně Sixta Palmy Močidlanského. Německy psaná literatura je zastoupena zejména holdovacím kázáním Matthiase Hoë z Hoëneggu. Oproti nepočetným, ale o to významnějším literárním dílům v národních jazycích stojí velké množství latinské panegyrické prózy a poezie, představené ve studii v reprezentativním výběru. Kromě literárních druhů prostupujících de facto napříč jazyky (relace, kázání, panegyrické řeči a básně, písně a modlitby, drama) je věnována pozornost také pojetí osobnosti panovníka v oslavné literatuře, formě a intenci jednotlivých děl i recepci antické literatury jako nedílné součásti oslavy tradice panovnické moci. Prezentovaná literární díla měla prakticky bez výjimky pragmatické cíle, přesto se nevzdávají vyšších slovesných ambicí a náročnější literární stylizace.

Celebration of Matthias of Austria in late humanist Bohemical literature

This article focuses on the hitherto rather neglected subject of panegyric works dedicated to the sovereign, Matthias Habsburg. In connection with the key moments in his career — his selection as King and ultimately Emperor, his marriage and coronation — the Czech lands saw the creation of literary works that played a part in the display of his sovereign power and majesty. The growing importance of national languages can be observed in their composition. Initially extensive prose descriptions (reports) were printed in Czech, authored by Jiří Závěta of Závětice. These went on to inspire the Czech songs of Sixtus Palma Močidlanský. Literature written in German is represented in particular by Matthias Hoë of Hoënegg’s homage sermon. Contrasting with the few (and hence important) literary works in national languages there is a large quantity of Latin panegyric prose and poetry presented in a representative selection in this study. Apart from the literary genres that de facto permeate all the languages (reports, sermons, panegyric speeches and poems, songs, prayers and dramas), attention is also paid to the conception of the monarch’s personality in celebratory literature, as well as the form and intention of individual works and the reception of antique literature as an integral part of the celebration of the sovereign power tradition. Almost without exception, the literary works presented had their pragmatic objectives, but higher literary ambitions and more demanding literary stylizations are not abandoned.

 

Magdaléna Jacková [Ústav pro českou literaturu AV ČR; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]

Křesťanští Terentiové v českých zemích. Antické inspirace ve třech bohemikálních hrách o Tobiášovi

Studie má být prvním krokem k reflexi pojmu "humanistické drama", která v české teatrologii dosud chybí – jako "humanistická" jsou označována prakticky všechna dramata napsaná v období humanismu, tj. zhruba od poloviny 16. století do bitvy na Bílé Hoře. Autorka studie vychází z definice J. Parenteho, který za humanistické považuje takové drama, jehož struktura a jazyk jsou založeny na renesančním pojetí řeckého a římského divadla (pozn. pro překladatele - tady lze použít originál: " plays […] whose structure and language were based on the Renaissance concept of Graeco-Roman theater"). Ve své studii se proto snaží ukázat, do jaké míry lze v bohemikálních biblických hrách z předbělohorského období sledovat antické inspirace, přesněji řečeno do jaké míry se tato inspirace odráží zejména v jejich stavbě a vedlejších částech. S tímto záměrem srovnává tři bohemikální biblické hry, jejichž společným námětem je starozákonní kniha Tobiáš: dvě latinské (Tobaeus od Jana Aquily z Plavče z r. 1569 a Tobias Junior jezuity Georgia Dingenauera z r. 1616) a jednu českou (Komedie o Tobiášovi Pavla Kyrmezera z r. 1581). Zvolené hry kromě námětu spojuje i žánr komedie; důvodem pro tento výběr je především převaha komedií mezi bohemikálními biblickými dramaty tohoto období i předpoklad, že na dramatické tvorbě 2. poloviny 16. století se více projevuje vliv římských komediografů než Senecových tragédií. Autorka dochází k závěru, že z rozebíraných dramat má k antickým vzorům nejblíže Aquilova komedie, ačkoli i v ní je inspirace římskou komedií ve srovnání s jinými soudobými autory velmi malá. Kyrmezerova hra je typickým zástupcem vernakulárních dramat: na jednu stranu prozrazuje klasické vzdělání svého autora latinskými scénickými poznámkami, rozdělením do pěti dějství a existencí prologu, obsahem vedlejších částí i stavbou děje však jde o drama zcela soudobé. Naprosto jinak než oba předchozí autoři s vedlejšími částmi i stavbou hry zachází Georgius Dingenauer. Jeho drama předjímá proměnu, kterou do začátku 18. století projdou jezuitské školské hry: z vedlejších částí se stanou scény zpívané, jejichž účelem bude prostřednictvím alegorických postav pozvednout děj od konkrétní události do obecné roviny.

Christian Terencians in the Czech lands. Antique inspiration in three Bohemical plays based on Tobit

This study is meant to be a first step towards a reflection of the concept of “humanist drama”, which has hitherto been missing in Czech theatre studies — “humanist” is a term applied to practically all dramas written during the humanist period, i.e. approximately from the mid-16th century to the Battle of the White Mountain. The author of this study bases herself on a definition by J. Parente, who considers any drama to be humanist if its structure and language are based on the Renaissance concept of Graeco-Roman theatre. Hence her study attempts to show the extent to which it is possible in Bohemical biblical plays from the pre-1620 period to detect antique inspiration, or to be more precise, the extent to which this inspiration is particularly reflected in its structure and secondary elements. It is with this intention that she compares three Bohemical biblical plays that share the theme of the Old Testament Book of Tobit: two in Latin (Tobaeus written by Jan Aquila of Plaveč in 1569 and Tobias Junior written by Jesuit Georgio Dingenauer in 1616) and one in Czech (Komedie o Tobiášovi written by Pavel Kyrmezer in 1581). These plays share not only the subject, but also the comic genre; the reason for this selection is primarily the predominance of comedy among Bohemical dramas of this period and the presumption that the dramatic output of the latter half of the 16th century is influenced more by Roman comediographs than Senecan tragedies. The author comes to the conclusion that out of all the dramas that she analyses the closest to antique models is Aquila’s comedy, although even here the inspiration of Roman comedy is very slight in comparison with other contemporary authors. Kyrmezer’s play is a typical representative of vernacular dramas: on the one hand it reveals the classical education of its author with stage notes in Latin, division into five acts and the existence of a prologue, but then the contents of the secondary elements and the structure of the plot make this drama quite contemporary. Georgius Dingenauer handles the secondary elements and the structure of the play in a completely different way to the two previous authors. His drama anticipates the transformation that Jesuit school dramas undergo by the early 18th century: with the secondary elements turning into scenes that are sung with the aim of elevating the plot from particular events to a universal level using allegorical figures.

 

Lucie Storchová [Filozofický ústav AV ČR; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]

Adaptace pověsti o dívčí válce v české humanistické literatuře

Studie sleduje, jak bylo v humanistické literatuře traktováno téma tzv. dívčí války, tedy mytologického konfliktu mezi muži a ženami v období před příchodem křesťanství, o které se zmiňují již české středověké kroniky. Autorka navazuje na koncepty historického narativismu a ptá se, jakou roli hrála reprezentace této války v humanistických příbězích českých dějin a jejich ideologických prvcích (např. ve vyprávění o vzniku monarchické formy vlády). Dále se soustřeďuje na dobové představy o různých typech femininity, genderovém řádu a jeho narušení, stejně jako na koncept „virago“ tedy defeminizovaného panenského individua nadaného mužnými ctnostmi. Autorka ukazuje, jak byl příběh o dívčí válce navázán na strategie získávání mecenátu, především dvorského, a na individuální a kolektivní sebeprezentace učenců. Zabývá rozdíly mezi ztvárnněním tohoto mytologického konfliktu v latině a vernakulárních jazycích, kde se mnohe více uplatnila např. komika se sexuálním podtextem.

Adaptations of the legend of the Maidens’ War in Bohemian humanist literature

This study follows the ways in which humanist literature dealt with the subject of what was known as the Maidens’ War, i.e. the mythological conflict between women and men before the arrival of Christianity, as referred to in Czech medieval chronicles. The author bases herself on concepts of historical narrativism and asks what role the representation of this was played in humanist stories of Czech history and their ideological elements (e.g. in narratives on the emergence of the monarchical form of government). She also focuses on ideas prevalent at that time on various types of femininity, gender order and its disruption and the concept of the „virago“, i.e. the defeminized virginal individual gifted with male virtues. The author shows how the story of the Maidens’ War was dependent upon strategies of obtaining patronage, primarily at court, as well as on the individual and collective self-presentation of scholars. She deals with the differences between the rendition of this mythological conflict in Latin and in the vernacular languages, where e.g. the comical with a sexual subtext is much more common.

 

Anketa / Survey

Česká literatura 16. a počátku 17. století v interdisciplinární diskuzi / Czech literature from the 16th and early 17th century in interdisciplinary discussion

Cílem přítomné rozpravy bylo oslovit široké spektrum badatelů a badatelek z oborů, které úzce spolupracují na výzkumu humanismu v českých zemích. Někteří z nich se věnují diskuzi o humanistické literatuře na stránkách České literatury dlouhodobě, v mnoha případech však jejich hlas zazní poprvé. Anketa si klade za cíl poukázat jak na oborová specifika, tak na interdisciplinární souvislosti současného výzkumu. V jejím rámci si oslovení specialisté mohli vybrat z širší nabídky otázek, které se týkaly aktuálního významu humanistické literatury a badatelských a edičních výzev, jimž v současné době čelí, stejně jako chronologie, žánrů, vztahů mezi užívanými jazyky a mezinárodních souvislostí tehdejšího literárního provozu.

Texta ankety je ke stažení zde.

 

Rozhledy / Horizons

Vojtěch Pelc [Filozofický ústav AV ČR; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]

Vícejazyčnost raného novověku. Téma současného výzkumu v neolatinistice

Early modern-age multilingualism. A topic of current research in Neo-Latin Studies

Recenze / Review

Kamil Boldan: Počátek českého knihtisku – Václav Bok

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic: Putování aneb Cesta z království českého do města Benátek, odtud po moři do země Svaté, země jůdské a dále do Egypta a velikého města Kairu I, II. Edd. Hana Bočková, Markéta Melounová – Jan Malura

Martin Korenjak: Geschichte der neulateinischen Literatur. Vom Humanismus bis zur Gegenwart – Ondřej Podavka

Franz Römer: Von Rom nach Custozza. Edd. Elisabeth Klecker, Johannes Amann-Bubenik – Marta Vaculínová

 

Kronika a glosy / Chronicle and glosses

Litomyšlská konference o knižní kultuře české reformace — Jan Pišna

Informatorium

Autoři čísla

Informace pro autory