V rámci mezinárodní spolupráce ÚČL intenzivně navazuje a rozvíjí kontakty s vědeckými institucemi i individuálními badateli po celém světě, k čemuž mu slouží i program na podporu studijních pobytů pro zahraniční studenty a výzkumné pracovníky.
ÚČL se v posledních letech podílel na řešení dvou grantových projektů v programech European Cooperation in Science and Technology (COST) a Joint Programming Initiative on Cultural Heritage and Global Change (JPI CH).
Nepochybně existuje velký počet svědectví a zápisků o čtení – třeba v denících, korespondencích, zápisnících, čtenářských dopisech nebo také v diskusních fórech, na blozích a sociálních sítích. Ale jak všechny tyto cenné prameny pro dějiny čtení zachytit a zpřístupnit jak badatelům, tak i jiným čtenářům? Ideálně nástrojem, který by byl schopen samostatně procházet digitální a digitalizované texty, identifikovat v nich „čtenářské zážitky“ a uložit do strukturované databáze. Na tomto úkolu pracoval v letech 2018–2021 mezinárodní řešitelský tým pod vedením Brigitte Ouvry-Vial z Université du Maine v rámci projektu READ IT – Reading Europe Advanced Data Investigation Tool, který byl financovaný z programu JPI CH. Účastnilo se ho šest hlavních partnerů a čtyři asociované instituce z celkem šesti zemí. Hlavním spoluřešitelem za Česko byl Michael Wögerbauer (oddělení pro výzkum literární kultury), jehož pracovní skupina soustředěná v ÚČL pokrývala společenskovědní aspekty výzkumu. Napomáhala při implementaci algoritmů (rule-based-algorithm), které mají v různých jazycích (angličtině, češtině, francouzštině, italštině, němčině, ruštině) rozpoznávat v digitalizovaných textech čtenářské zážitky, a věnovala se na případových studiích testování algoritmů i uživatelského rozhraní. Nástroj si můžete na jednotlivých textech vyzkoušet zde.
Pracovní skupina ÚČL: Mag. Dr. Michael Wögerbauer (PI, work package leader), Mgr. Tomáš Suk (manažer projektu), Anežka Kuzmičová, Ph.D. (FF UK), Roar Lishaugen, Ph.D. (Oslo University), Claire Madl, Ph.D. (CEFRES Praha), Mgr. Petr Píša, Ph.D., Damiano Rebecchini, Ph.D. (University of Milano), prof. PhDr. Jiří Trávníček, M.A.
— webové stránky projektu READ IT
Projekt byl od října 2017 do dubna 2022 financován z evropského programu COST. Pod vedením Macieje Maryla z Instytutu Badań Literackich PAN se ho účastnili vědci z více jak třiceti zemí. Cílem projektu bylo iniciovat novou etapu výzkumu kulturního disentu v bývalých socialistických zemích v letech 1948–1989 a vytvořit platformu pro jeho nadnárodní a multidisciplinární výzkum včetně důrazu na inovativní a efektivní šíření výsledků tohoto bádání a spolupráci s dalšími relevantními odborníky a zástupci z praxe (archiváři, kurátoři, vzdělávací instituce). V České republice ho doplnil národní interdisciplinární projekt tří ústavů Akademie věd ČR (Filosofický ústav AV ČR, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR a ÚČL v pozici řešitele) s názvem Média kulturní opozice v Československu (program INTER-COST, 2018–2021), jenž se zaměřil ve vztahu k výzkumu kulturní opozice v domácím prostředí na otázky šedé zóny, genderu, levicového myšlení, lidských práv či dědictví disentu a samizdatu.
Pracovní skupina ÚČL: Mgr. Jan Matonoha, Ph.D., PhDr. Eduard Burget, Ph.D., Mgr. Petra Loučová
— webové stránky projektu NEP4DISSENT
Cílem projektu, který pod vedením prof. Joepa Leerssena (University of Amsterdam) sdružuje badatele z většiny evropských zemí, je příprava hypertextové encyklopedie s cca 1200 hesly, jež pokryjí klíčové oblasti romantického nacionalismu v Evropě (např. kulturní instituce, edice, překlady, literární tvorba), představí jeho nejvýznamnější protagonisty a protagonistky a v důsledku upozorní na souvislosti tohoto fenoménu napříč státními a národními hranicemi a umožní jeho nové, interdisciplinární a komparativní studium. Projekt vzniká v rámci SPIN, Study Platform of Interlocking Nationalisms. Více o projektu zde.
Spoluřešitel za ÚČL: PhDr. Dalibor Dobiáš, Ph.D.
Projekt vedený Davidem Wallacem (University of Pennsylvania) mapuje proměny a životaschopnost národních „eposů“ od počátku po současnost v komparativním hledisku. Jeho hlavním výstupem má být několikasvazková publikace připravovaná ve spolupráci s Oxford University Press. Plánováno je zhruba 80 kapitol věnovaných jednotlivým státům a regionům po celém světě. Více o projektu zde.
Řešitel za ÚČL: Mgr. Matouš Jaluška, Ph.D.
Cílem projektu koordinovaného Dr. Zuzanou Jürgens (Adalbert Stifter Verein München) je kritická inventura a ověřování dalších možností literárně teoretické a historické aktivity v oblasti česko-německo-rakouských literárních vztahů. Výchozí publikací je nedávno vydaný Handbuch der deutschen Literatur Prags und den böhmischen Ländern (2017, česká verze vyjde do konce roku 2022). Předmětem rozpravy budou následující tematické oblasti: 1) Příslušnost/prostorové koncepty, 2) Transfer (jazykový, kulturní, ideový). Výstupem projektu budou pracovní setkání a případná publikace příspěvků.
Řešitelé za ÚČL: Mgr. Jan Budňák, Ph.D., PhDr. Ladislav Futtera, doc. Dr. phil. Mirek Němec, PhDr. Václav Petrbok, Ph.D.
Literary Bibliography Research Infrastructure (LiBRI) je společným projektem výzkumné infrastruktury Česká literární bibliografie a Polské literární bibliografie.
Cílem projektu je zpřístupnit z jednoho vyhledávacího rozhraní data existujících bibliografických databází národních literatur. Jako softwarová platforma slouží tomuto účelu discovery systém VuFind, který je uzpůsobován specifickým potřebám projektu. V současnosti jsou z portálu LiBRI (literarybibliography.eu) přístupné bibliografické sbírky české a polské literární bibliografie.
Řešitel za ÚČL: Mgr. Vojtěch Malínek, Ph.D.
Projekt vzniká v rámci spolupráce česko-slovenského týmu tvořeného PhDr. Karlem Pioreckým, Ph.D. (ÚČL), a Mgr. Zuzanou Husárovou, Ph.D. (Univerzita Komenského). Jeho cílem je v první řadě důsledně kontextualizovat fenomén literárních textů generovaných pomocí nejnovějších technologických postupů. Odborná rozprava nad tímto tématem je dosud velmi neustálená – na jedné straně podceňuje diachronní souvislosti mezi aktuálně generovanými texty a tradicí experimentální a konceptuální literatury, na straně druhé nedostatečně objasňuje nové postupy generování a podíl lidských a technologických aktérů na nich. Autoři ke zvolenému tématu tedy přistoupí jak z historických, tak z teoretických pozic a na vybraných zahraničních a rovněž česko-slovenských projektech budou analyzovat aktuální stav generativní praxe ve všech třech základních literárních druzích i v intermediálním prostoru. Tento stav bývá v mediálním diskurzu velmi často zkreslován, ba dokonce dochází k mytizování schopností „umělé inteligence“, proto bude podstatnou částí výkladu také kritická analýza tohoto mediálního diskurzu. Závěrem budou shrnuty důsledky, které má či v budoucnu může mít tato etapa ve vývoji generativní literatury pro teorii kreativity a literární teorii. Výstupem bude knižní monografie publikovaná v anglickém jazyce prostřednictvím edice Czech Literature Studies.
Řešitel za ÚČL: PhDr. Karel Piorecký, Ph.D.
Cílem dlouhodobého projektu je vytváření spolehlivých biogramů a ověřených bibliografických odkazů především kulturně, historiograficky a literárně činných osobností českých zemí (českého i německého jazyka) pro mezinárodně vysoce uznávané biografické kompendium, představující základní referenční literaturu pro studium dějin habsburské monarchie od poloviny 18. století do roku 1918. Více o projektu vedeném Dr. Christine Gruber (Austrian Center for Digital Humanities and Cultural Heritage, Austrian Academy of Sciences) zde. Dosavadní výstupy: kolem 90 biografií v tištěné, přes 60 biografií v online verzi.
Řešitel za ÚČL: PhDr. Václav Petrbok, Ph.D.
Cílem projektu řízeného Prof. Dr. Hansem Dieterem Zimmermannem (Technische Universität Berlin) a PhDr. Daliborem Dobiášem, Ph.D. (ÚČL), bylo vydat v německých originálech a překladech z češtiny, resp. angličtiny do němčiny nejvýznamnější literární a esejistické texty česko-německého spisovatele Jiřího Gruši (1938–2011), a zpřístupnit tak německojazyčné veřejnosti v plné šíři jeho dílo. Edice jedenácti komentovaných svazků, která vznikla jako protějšek českojazyčných Spisů Jiřího Gruši (nakladatelství Barrister & Principal v Brně), reflektuje současně obecnější otázku, jak edičně naložit s dílem českých autorů, kteří zapůsobili ve víceru jazykových prostředí. Více o edici zde. Přehled všech jedenácti svazků vydaných v letech 2014–2019 najdete na stránkách nakladatelství Wieser Verlag.
Spoluřešitel za ÚČL (koncept a příprava prvních šesti svazků): PhDr. Dalibor Dobiáš, Ph.D.
Ve společné česko-rakouské populárně naučné knize Sousedé. Česko-rakouské dějiny určené pro širokou veřejnost představil autorský tým novou, komparativní interpretaci politických, sociálních, ekonomických a kulturních dějin společného česko-rakouského soužití s důrazem na analýzu konfliktní události 19. a 20. století (národnostní politika v Rakousku-Uhersku, zánik monarchie, rozbití ČSR, Benešovy dekrety, fenomén Temelín) a (auto)stereotypizaci obou aktérů. Vedle toho vznikla také řada didaktických materiálů pro výuku ve školách. Publikace vyšla v českém i německém jazyce. Více zde.
Hlavní řešitelé: Stálá konference českých a rakouských historiků (SKČRH), Masarykův ústav a Archiv AV ČR.
Řešitel za ÚČL: PhDr. Václav Petrbok, Ph.D.
