Previous Next
Vladimír Svatoň (19. července 1931 — 26. prosince 2018) a jeho kontury kulturního vědomí TOMÁŠ GLANC Výjimečnost a přednosti Svatoňova díla na poli literární vědou jsou patrné víceméně na první pohled. Byl to...
Marshallův plán pro literaturu DAGMAR VOBECKÁ „Intelektuálové na Východě rozuměli intelektuálům na Západě, protože četli stejné knihy,“ napsal ve svém...
Mezi folkloristikou a dějinami literatury DALIBOR TUREČEK Monografie Pavla Šidáka je založena tematologicky a pohybuje se na rozhraní literární historie a slovesné...

Charypar zkoumá Sabinovo dílo zvláště na základě jeho vztahů s texty jiných autorů českých i evropských v celém rozpětí možného textového vlivu, na prvním místě však s dílem K. H. Máchy.

Monografie ukazuje Karla Sabinu jako všestranně talentovaného spisovatele, účastnícího se skrytě či zjevně řady důležitých událostí formujících celkový kulturní vývoj jeho doby. Představuje doplněk a protiváhu k dosavadní sabinovské literatuře, která se zabývala zejména Sabinovým „morálním profilem“ v souvislosti s jeho konfidentskou činností v první polovině 60. let 19. století. Knihu vydalo nakladatelství Academia v edici Literání řada.