Previous Next
Vladimír Svatoň (19. července 1931 — 26. prosince 2018) a jeho kontury kulturního vědomí TOMÁŠ GLANC Výjimečnost a přednosti Svatoňova díla na poli literární vědou jsou patrné víceméně na první pohled. Byl to...
Marshallův plán pro literaturu DAGMAR VOBECKÁ „Intelektuálové na Východě rozuměli intelektuálům na Západě, protože četli stejné knihy,“ napsal ve svém...
Mezi folkloristikou a dějinami literatury DALIBOR TUREČEK Monografie Pavla Šidáka je založena tematologicky a pohybuje se na rozhraní literární historie a slovesné...

Ve středu 4. 4. v 17:00 prosloví Josef Vojvodík v rámci cyklu Literárněvědné fórum přednášku Paradox a paraexistence: fragilnost umění a dobrodružnost umělce mezi dějinností a přírodou. Akce se koná v přednáškovém sále ÚČL (Na Florenci 3/1420, Praha 1).

Přednáška vychází z „ontologického zkoumání v oblasti estetických fenoménů“, jak jednu svoji studii z roku 1928 specifikoval její autor, filozof Oskar Becker (1887–1965), který se myšlenkově pohyboval ve světě teorie (matematické) vědy, modální logiky a současně ve světě estetické zkušenosti a básnických obrazů. Becker, který se v roce 1926 habilitoval u Edmunda Husserla prací Mathematische Existenz. Untersuchungen zur Logik und Ontologie mathematischer Phänomenen (Matematická existence. Zkoumání k logice a ontologii matematických fenoménů), situoval filozofii právě mezi básnictví a vědu. Přednáška chce sledovat otázku, co může z Beckerovy filozofie (para-)ontologie uměleckého díla a tvoření jako „fragilnosti“ vyplývat pro (negativní) teorii médií, jak ji rozvíjí zejména Dieter Mersch? A co znamená Beckerova teze o paradoxní situovanosti umělce a jeho díla mezi sféru „čisté přírody“ a „čistého ducha“?