Previous Next
Desátá léta v podobách kritiky podruhé RADEK TOUŠ Když autorský kolektiv pedagogů a studentů ze Slezské univerzity v Opavě představil roku 2013 publikaci Desátá...
Ad maiorem Iosephi Vintr gloriam aneb Jesuitica k narozeninám významného bohemisty ONDŘEJ PODAVKA Josef Vintr je významný bohemista, žijící od roku 1968 ve Vídni, kde po mnoho let působil jako profesor...
Ta Věra vůbec nemluví MIROSLAV KOTÁSEK Veronika Košnarová otevírá svou knihu o tvorbě Věry Linhartové poukazem na rozporné přijímání jejích...

Právě vyšlo tematické číslo časopisu Česka literatura, které je věnováno marxismu. Jeho záměrem je připomenutí živých a hluboce rozporných dějin literárněvědného marxismu jakožto nepominutelné součásti (nejen českého) myšlení. 

 

2017 CL 6 obalkaObsah čísla je strukturován tak, aby nedominovalo historické ohlížení, ale aby byly představeny rovněž současné podoby literárněvědného marxismu, jeho současná tázání a současná metodologická relevance. Marxistické či marxismem inspirované přístupy představujeme na stránkách České literatury takto obsáhle vůbec poprvé od roku 1989. Cílem přitom není jen připomenutí vědecké legitimity tohoto teoretického názoru, nýbrž především nastínění jeho šíře – od historické retrospektivy k aktuálním tématům – i jeho vnitrní plurality, na rozdíl od  monologičnosti, která je vlastní ideologiím různých denominací. Rubriku studií tvoří teoreticko-historická studie Josepha Grim Feinberga „Básník a lid. Bedřich Václavek mezi literaturou a folklorem“ řeší vztah mezi literárněkritickou a folkloristickou částí jeho díla,  Petr Andreas si ve své materiálově bohaté stati „Celkem značně uklidněn a s chutí do nové práce. Ladislav Štoll v období Pražského jara a rané konsolidace“ všímá spíše politicko-ideologických a biografických aspektů Štollova vystupování v období takzvané demokratizace a rané normalizace. Teoreticky a interpretačně zaměřená studie Romana Kandy „Subjekty a fragmenty. K teoretizaci a interpretaci literárního postmodernismu“ interpretuje prózy Emila Hakla a Václava Kahudy na pozadí koncepce Fredrika Jamesona. Číslo dále obsahuje rozhovor s filozofem, estetikem, literárním teoretikem Josefem Zumrem a řada kratších příspěvků.