Previous Next
Vladimír Svatoň (19. července 1931 — 26. prosince 2018) a jeho kontury kulturního vědomí TOMÁŠ GLANC Výjimečnost a přednosti Svatoňova díla na poli literární vědou jsou patrné víceméně na první pohled. Byl to...
Marshallův plán pro literaturu DAGMAR VOBECKÁ „Intelektuálové na Východě rozuměli intelektuálům na Západě, protože četli stejné knihy,“ napsal ve svém...
Mezi folkloristikou a dějinami literatury DALIBOR TUREČEK Monografie Pavla Šidáka je založena tematologicky a pohybuje se na rozhraní literární historie a slovesné...

Oddělení 20. století a literatury současné ÚČL AV ČR si Vás dovoluje pozvat na přednášku Václava Velčovského Jazyk za protektorátu, která se bude konat ve čtvrtek 11. února ve 14:30 v přednáškovém sále ústavu. 

Během protektorátu Čechy a Morava eskalovaly česko-německé vztahy, které je možné označit za specifické "nesoužití". Klíčovou roli v něm hrál jazyk. Mluvčí se k jazyku především v politicky extrapolovaných situacích staví jako k hodnotě, kterou je nutné bránit, a posilují puristické postoje. Právě prostřednictvím kódu dochází k zjevné identifikaci mluvčích, a může tak docházet ke stereotypnímu zjednodušování v případě protektorátu "uživatel němčiny = Němec = nacista" nebo "uživatel češtiny = Čech = odbojář". Nikdy dříve nezažily české země tak masivní, detailně a "vědecky" podložené pokusy ovlivnit prostřednictvím jazykové politiky jazykovou situaci na svém území. Jazyková regulace zasáhla všechny sféry veřejného života: správu státu, školství, jazykovou krajinu ad. Oficiálně se argumentovalo snahou začlenit co nejrychleji protektorát do říše, uvnitř nacistické správy pak snahou vytěžit a germanizovat středoevropský prostor. Přednáška se zaměří na dvě oblasti stěžejní pro pochopení fungování češtiny a němčiny za protektorátu: (1) na oficiální jazykovou politiku a (2) na postoje obyvatel k těmto kódům a (prostřednictvím dějin mentalit) na jejich možné reakce či životní strategie.