Previous Next
Vladimír Svatoň (19. července 1931 — 26. prosince 2018) a jeho kontury kulturního vědomí TOMÁŠ GLANC Výjimečnost a přednosti Svatoňova díla na poli literární vědou jsou patrné víceméně na první pohled. Byl to...
Marshallův plán pro literaturu DAGMAR VOBECKÁ „Intelektuálové na Východě rozuměli intelektuálům na Západě, protože četli stejné knihy,“ napsal ve svém...
Mezi folkloristikou a dějinami literatury DALIBOR TUREČEK Monografie Pavla Šidáka je založena tematologicky a pohybuje se na rozhraní literární historie a slovesné...

Ústav pro českou literaturu AV ČR vydal jako čtvrtý svazek textologicky zaměřené edice Varianty český překlad knihy G. Thomase Tanselleho Principy textové kritiky.

 Přeložil a doslov napsal Martin Pokorný.

 

Tanselle

Tři přednášky z roku 1987, které tvoří knihu textového kritika G. Thomase Tansella (1934), nesou v originále titul A Rationale of Textual Criticism. Slovo rationale může označovat obhajobu či argument, a v tomto smyslu je užito v klasické textologické stati W. W. Grega „The Rationale of Copy-Text“, na niž Tanselle volbou názvu nepochybně odkazuje. Tansellovi ale nejde o zdůvodnění nějaké vyhraněné textologické praxe, spíše o předvedení, jakým druhem činnosti vůbec textová kritika je a na jakém poli se pohybuje. Čím je textová kritika, čím není a k čemu je na světě: i takto bychom snad mohli název Tansellových přednášek reformulovat. Zcela případně však lze též tvrdit, že Tanselle vlastně překládá filosofii textové kritiky – a to v platónském či sókratovském smyslu vydání počtu, vymezení, co vůbec lze a co již nelze rozumně myslet.

Pojetí, které Tanselle předkládá, vychází z odlišně uspořádané tradice poznatků, která své postupy a mantinely nacházela nejen na jiném jazykovém materiálu, ale i v odlišném nakladatelském prostoru. A tak to, co je v domácím kontextu pokládáno za přijaté a takřka za nedotknutelné principy ediční práce (např. zásada, podle níž není možné kombinovat v edici odlišné verze, způsob zdůvodňování volby výchozího textu či pojetí kompetencí editora), je v konfrontaci s jinak založenou disciplínou produktivně zpochybňováno, čímž se na konec uvolňuje prostor pro nové promýšlení domácí textologické tradice.