Previous Next
Vladimír Svatoň (19. července 1931 — 26. prosince 2018) a jeho kontury kulturního vědomí TOMÁŠ GLANC Výjimečnost a přednosti Svatoňova díla na poli literární vědou jsou patrné víceméně na první pohled. Byl to...
Marshallův plán pro literaturu DAGMAR VOBECKÁ „Intelektuálové na Východě rozuměli intelektuálům na Západě, protože četli stejné knihy,“ napsal ve svém...
Mezi folkloristikou a dějinami literatury DALIBOR TUREČEK Monografie Pavla Šidáka je založena tematologicky a pohybuje se na rozhraní literární historie a slovesné...

Pod vedením Dalibora Turečka se badatelé z Jihočeské univerzity a z ÚČL AV ČR pokusili v knize České literární romantično o nové vymezení českého literárního romantismu.

Metodologicky práce vychází z teorie modelování, je inspirována filozofickým myšlením Ladislava Hejdánka a především se opírá o synopticko-pulzační chápání literatury, rozpracované Petrem Zajacem. Romantismus autoři vnímají jako vnitřně dynamickou událost, nepředstavující jednolitý směr, ale tvořící široké spektrum různorodých konstelací a modifikací, které nacházejí v dobové kultuře vratkou rovnováhu ve vztahu k jiným literárním diskursům (především ke klasicismu a realismu) a zároveň interferují s jinými druhy umění (v prvé řadě s malířstvím). Romantické prvky jsou následně shledávány v širokém proudu od samého počátku 19. století až po padesátá léta. Základními konstelacemi se jeví soustředění k romantické poetice, vlastenecká romantika a subjektivní romantismus; do úvahy je konečně ve funkci kontrafaktury brán i biedermeier.

Ukázku z knihy naleznete zde.