Previous Next
Vladimír Svatoň (19. července 1931 — 26. prosince 2018) a jeho kontury kulturního vědomí TOMÁŠ GLANC Výjimečnost a přednosti Svatoňova díla na poli literární vědou jsou patrné víceméně na první pohled. Byl to...
Marshallův plán pro literaturu DAGMAR VOBECKÁ „Intelektuálové na Východě rozuměli intelektuálům na Západě, protože četli stejné knihy,“ napsal ve svém...
Mezi folkloristikou a dějinami literatury DALIBOR TUREČEK Monografie Pavla Šidáka je založena tematologicky a pohybuje se na rozhraní literární historie a slovesné...

Nakladatelství Host vydalo kolektivní monografii Julek Fučík - věčně živý! a překlad Englishovy knihy Ekonomie prestiže: ceny, vyznamenání a oběh kulturních hodnot.

 

 

Julek_Fuk

Anotace: Julius Fučík byl nejen oblíbeným žákem F. X. Šaldy, zdatným komunistickým novinářem a hrdinou druhého odboje, ale také ikonou českého stalinismu, symbolem normalizační propagandy a předmětem svérázného antikultu. Cenzorské zásahy do jeho Reportáže, psané na oprátce vyvolaly pochyby o její pravosti i o chování jejího autora v nacistickém zajetí. Teprve v polovině devadesátých let vyšlo její úplné vydání, které obsahuje i Fučíkovo vysvětlení, proč se na gestapu nakonec rozhodl vypovídat. Jaké informace svému vyšetřovateli poskytl, se čtenář dozví z Fučíkova souhrnného výslechového protokolu, který zde poprvé publikujeme spolu s jeho důkladným rozborem z pera Pavla Janáčka.

V knize čtenář dále nalezne řadu kapitol věnujících se Fučíkovu posmrtnému „mediálnímu“ obrazu, jeho odbojové činnosti, revolučnímu bohémství, reportážím ze Sovětského svazu, snu o komunismu, literárně kritickým i historickým pracím a mnoho dalšího jak od historiků L. Eliášové, P. Koury a S. Zwickera, tak od literárních vědců L. Borovičky, T. Glance, M. Grygara, V. Papouška, F. A. Podhajského, O. Sládka, J. Staňka a P. S. (Tento autor, člen 4. odboje, t. č. v ilegalitě, si z důvodů konspiračních nepřeje být jmenován.)

Publikaci doplňuje dosud neznámý fragment Fučíkova pojednání o české literatuře, pásmo dopisů a vzkazů manželů Fučíkových a rozsáhlá bibliografie zachycující Fučíkovy časopisecké i knižní příspěvky za léta 1919 až 1942.

 

Český překlad knihy Jamese F. Englishe Ekonomie prestiže: ceny, vyznamenání a oběh kulturních hodnot vyšel s obsáhlým dodatkem z pera Pavla Janáčka a Jiřího Trávníčka, který reflektuje domácí literární ceny a jejich historii, a to od samých počátků v době národního obrození až po současnost.

 

Ekonomie_prestie

Anotace: Kniha amerického literárního vědce, Jamese F. Englishe (1958), který v současné době působí jako profesor anglické literatury na Pennsylvánské univerzitě v Philadelphii, se zabývá vznikem, historií a fungováním literárních, filmových a hudebních cen i vším, co se kolem nich odehrává, nejvíce prostoru je věnováno cenám světoznámým — Nobelově ceně, Oscarům nebo Bookerově ceně —, ovšem zajímá ho i to, jak fungují ceny na opačném pólu — tedy například ceny regionální, univerzitní nebo ceny pro domorodou hudbu či literaturu; mimo jiné se autor zabývá tzv. „anticenami“ za nejhorší výkony, jako je například Zlatá malina. English popisuje mnohé způsoby, jak ceny a jejich udělování zavedly jakousi „hru“, spoléhající se na příznivé přijetí či rozhořčení, které vzbuzují u kritiků i nominovaných. Autor sleduje statistické údaje o růstu publikovaných knih i o vzniku nových cen. Na závěr knihu doplňují seznamy cen dokládající autorovu hypotézu, že „vítěz bere vše“, a to na příkladu výčtu desítek až stovek cen, které získaly takové celebrity jako například Michael Jackson nebo Steven Spielberg. Dozvídáme se také mnohé o materiálních aspektech cen — o podobě a výrobě medailí a sošek, kterými jsou odměněni laureáti, o tom, jak probíhá sestavování porot, nominace kandidátů i výběr vítězů či jak fungují filmové festivaly. — Časopis New York Magazine vyhlásil knihu J. F. Englishe nejlepší akademickou knihou roku 2005.

Český překlad je doplněn obsáhlým dodatkem z pera českých literárních vědců Pavla Janáčka a Jiřího Trávníčka, který reflektuje domácí literární ceny a jejich historii, a to od samých počátků v době národního obrození až po současnost, tedy po cenu Magnesia litera či anketu o knihu roku Lidových novin. Pozornost je věnována mimo jiné i titulům národních a zasloužilých umělců či českým kandidátům na Nobelovu cenu i tomu, jak byla v tehdejším Československu přijata Nobelova cena udělená Jaroslavu Seifertovi.