Previous Next
Vladimír Svatoň (19. července 1931 — 26. prosince 2018) a jeho kontury kulturního vědomí TOMÁŠ GLANC Výjimečnost a přednosti Svatoňova díla na poli literární vědou jsou patrné víceméně na první pohled. Byl to...
Marshallův plán pro literaturu DAGMAR VOBECKÁ „Intelektuálové na Východě rozuměli intelektuálům na Západě, protože četli stejné knihy,“ napsal ve svém...
Mezi folkloristikou a dějinami literatury DALIBOR TUREČEK Monografie Pavla Šidáka je založena tematologicky a pohybuje se na rozhraní literární historie a slovesné...

V nakladatelství Akropolis vyšla publikace Interpretace textů (nejen) ke státní maturitě, kterou spolu s kolektivem připravil Robert Ibrahim.

 Publikace by měla v první řadě sloužit jako pomůcka k přípravě na ústní část nové maturitní zkoušky z češtiny. Ambicí je navázat na známé, ale dnes již obtížně dostupné publikace Rozumět literatuře 1 (M. Zeman a kol.) nebo Slovník básnických knih (M. Červenka, V. Macura, J. Med a Z. Pešat). Interpretace textů se od nich však ve dvou podstatných věcech liší: za prvé se kromě textů literárních zabývá poprvé také texty neliterárními, za druhé výklad je vždy založen na rozboru úryvků nebo kratších textů, jejichž otištění předchází vlastnímu rozboru a interpretaci. Cílem interpretace uměleckého textu nebylo poskytnout „definitivní a správné“ řešení, které by se student měl ke zkoušce naučit, ale spíše ukázat, jak je text „udělán“ a jak může být čten. Při rozboru neuměleckých textů byl důraz kladen na rozbor stylistický, v některých případech také na jejich srovnání s textem uměleckým. Umělecké texty byly vybrány s ohledem ke katalogu požadavků pro maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury, neumělecké texty byly vybrány tak, aby vhodně reprezentovaly základní funkční styly.