Previous Next
„Přál bych si, aby komparatistika zůstala četbou textů“ Rozhovor s Jiřím Pelánem Jiří Pelán, profesor Univerzity Karlovy, významný romanista, překladatel a literární historik s...
Věčné živé téma DANUTA MUCHOVÁ (přeložil Libor Martinek) V letech 1939–1945 zavraždili nacisté celkem asi šest milionů Židů. Stejným...
Věra Vařejková (1931–2020) MILENA ŠUBRTOVÁ Ve čtvrtek 13. srpna 2020 zemřela Věra Vařejková. Patřila ke generaci, do jejíhož dospívání tíživě zasáhla...
This email address is being protected from spambots. You need JavaScript enabled to view it.
 

Odborné zaměření

Literatura 19. století, zvláště český romantismus a realismus; interpretace literárního textu; textologie; intertextualita; výzkum literární cenzury; ediční činnost.

Vzdělání a stáže

1997–2003 FF UK, obor Anglistika a amerikanistika – český jazyk a literatura (diplomová práce Vlast, slunce a smrt u Máchy); 20032007 postgraduální studium v Ústavu české literatury a literární vědy FF UK, obor Česká literatura a literární teorie (disertační práce Karel Sabina epigon a tvůrce. Textová příbuzenství jako zdroj smyslu a poznání o Sabinově díle a jeho vztazích k dílům jiných autorů, zvláště K. H. Máchy).

Zaměstnání

2003–2005 učitel na Gymnáziu Čakovice; 20052012 učitel na VOŠE a OA Kollárova; 2010–2013 vědecký asistent Oddělení pro výzkum literární kultury ÚČL AV ČR; od 2012 člen Oddělení literatury 19. století ÚČL AV ČR; od 2013 externí přednášející na KTF UK.

Výběrová bibliografie

Knihy:

  • Prameny Máchova Máje. Fakta a hypotézy. Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha 2018.
  • Máchovské interpretace. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, 2011.
  • Karel Sabina: „epigon“ a tvůrce (Textová příbuzenství jako zdroj smyslu a poznání). Praha: Academia, 2010. 

Studie:

  • „Proměny realismu v próze Aloise Jiráska“. In: Mocná, D. – Tureček, D.: Tradicí stvořená. Jaroslavě Janáčkové k devadesátinám. Praha, Ústav pro českou literaturu 2020, s. 129-143.
  • „Ohlas bibliotéky českých původních románů Kateřiny Jeřábkové v dobovém tisku“. Bohemica litteraria 22, 2019, č. 2, s. 11-57.
  • „Vážné i nevážné přitakání: transformování paměti o Rukopisech královédvorském a zelenohorském v literární publicistice Jana Nerudy. Michal Charypar“. In: D. Dobiáš a kol.: Rukopisy královédvorský a zelenohorský v kultuře a umění, Praha, Academia 2019, s. 639-680.
  • „Motiv, syžet, poetika: písně Rukopisu zelenohorského a jejich vliv na novočeskou poezii do příchodu májovců“. In: D. Dobiáš a kol.: Rukopisy královédvorský a zelenohorský v kultuře a umění, Praha, Academia 2019, s. 445-484.
  • „Zčeřená hladina - próza českého ideálního realismu. k vymezení literární poetiky“. Česká literatura 67, 2019, č. 3, s. 308-336.
  • „Otázka rukopisu Máchova Máje: k chystané kritické edici básně“. Česká literatura 65, 2017, č. 4, s. 540-564.
  • „Konec světa v mysli „záhadných povah“. Arbesovo romaneto Poslední dnové lidstva“. In: Hrdina, M. – Piorecká, K. – Bendová, E. (eds.): Člověk a společnost 19. století tváří v tvář katastrofě. Praha, Academia 2017, s. 206-215.
  • „Podoby tiskové cenzury za první světové války (na příkladu husovských tisků)“. In: Jaluška, M. – Soukup, D. (eds.): Jan Hus, husitství a husitské války a jejich dopad na českou kulturu. Praha, Ústav pro českou literaturu AV ČR 2016, s. 124-134.
  • „Umělecký vliv, jeho průkaznost a relevance (K typologii odkazů v beletrii 19. století)“; Česká literatura 64, 2016, č. 5, s. 668-695.
  • „1863–1918. V zájmu širší a užší vlasti. Literární cenzura v éře měšťanského liberalismu a modernismu“. In M. Wögerbauer – P. Píša – P. Šámal – P. Janáček a kol.: V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře 1749–2014, Svazek 1, 1749–1938, Academia – Ústav pro českou literaturu AV ČR 2015, s. 477–560
  • „Česká historizující próza mezi romantismem a realismem (Rekonstrukce historické právní kauzy Henyka z Valdštejna v povídce Karla Sabiny Osudná kniha)“. Bohemica Litteraria 17, 2014, č. 1, s. 87–105.
  • „,Národ nezná odpuštění´. Expatriace Karla Sabiny v srpnu 1872“. Česká literatura 62, 2014, č. 2, s. 184–214.
  • „Románová freska o dobrém králi a zlé revoluci“. In: K. Sabina: Král Ferdinand V. Dobrotivý a jeho doba. Původní román z nejnovějších časů, ed. M. Charypar a L. Kusáková. Praha: Academia, 2013, s. VII–XVIII.
  • „Zákonem proti vládě. Občanská neposlušnost Jakuba ArbesaDějiny a současnost, 2011, č. 9, s. 3537.
  • Sabina – Sojka: Naši mužové (Poznámky k studii Alexandra Sticha Sabina – Němcová – Havlíček)Česká literatura 57, 2009, č. 1, s. 2653.
  • Historická tematika v prózách Karla SabinyČeská literatura 56, č. 3, 2008, s. 345367.
  • K textologickým sporům o Máchovo dílo. In: K. H. Mácha: Prózy. Eds. Z. Hrbata  M. Procházka  M. Charypar  M. Stluka. Praha: NLN, 2008, 282–293.
  • Dvakrát k problematice autorství u Karla SabinySlovo a smysl 1, č. 1, 2004, s. 112–123.
  • Budoucí vlasť v kontextu Máchovy symbolikyČeská literatura 50, č. 2, 2002, s. 174–185.

Ediční činnost:

  • Vítězslav Hálek: Básně a prózy. Praha, Nadační fond Česká knižnice 2020, 406-445; s M Fránkem.
  • K. H. Mácha: Máj. Báseň. Praha, Ústav pro českou literaturu 2019, s. M. Kosákem a J. Flaišmanem.
  • K. Sabina: Král Ferdinand V. Dobrotivý a jeho doba. Původní román z nejnovějších časů. Praha: Academia, 2013; s L. Kusákovou.
  • Alexandr Stich: Sabina – Němcová – Havlíček a jiné textologické studie. Praha: ÚČL AV ČR, 2011.
  • Jakub Deml: Z korespondence Jaroslavu DurychoviRevolver Revue, č. 63, 2006, 97–121.

 

PŘEHLED ODBORNÉ ČINNOSTI