Edice Theoretica

	Teorie literatury. Aktuální perspektiva Theoretica sv. 1 Wolfgang Iser (1926) je čelným představitelem kostnické školy recepční estetiky. Působil mj. na univerzitách ve Würzburgu, v Kolíně nad Rýnem a v Kostnici. V roce 1963 založil spolu s Hansem Blumenbergem, Clemensem Heselhausem a Hans-Robertem Jaussem pracovní skupinu, která pod názvem Poetik und Hermeneutik uspořádala sérii kolokvií a podnítila výzkum zaměřený na otázku vztahu čtenáře a díla a na související problémy literárně teoretické a estetické. Svoji koncepci recepční estetiky představil v knihách Die Appelstruktur der Texte (Apelová struktura textů, 1970), Der imlizite Leser (Implicitní čtenář, 1972), Der Akt des Lesens (Akt čtení, 1976). Antropologickou dimenzi recepční estetiky systematicky rozpracoval v knize Das Fiktive und das Imaginäre (Fiktivní a imaginární, 1991). Text Teorie literatury. Aktuální perspektiva představuje Iserovo analytické promýšlení podoby současné interpretace, které vyústilo v knihu The Range of Interpretation (Rozsah interpretace, 2000). Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha - Brno 2004, 52 s.
	Identita literárního díla Theoretica sv. 2 Lubomír Doležel (1922) patří k nejvýraznějším teoretikům fikčních světů a významové výstavby literárního textu. Po studiu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy pracoval v Ústavu pro jazyk český ČSAV a zaměřil se na problémy stylistiky (O stylu moderní české prózy, 1960). Postupně se jeho zájem rozšiřoval směrem k poetice, filozofii jazyka, matematické lingvistice, sémiotice a analýze vyprávění (Narativní způsoby v české literatuře, anglicky 1973, česky 1993). V letech 1965 - 1968 přednášel na University of Michigan. Po krátkém pobytu v Československu emigroval v roce 1968 do Kanady a působil na University of Toronto. Za podnětnou je v mezinárodním kontextu označována jeho souhrnná práce Occidental poetics, tradition and progress (1990, česky jako Kapitoly z dějin strukturální poetiky, 2000). Od 70. let se etabloval především na poli narativní sémantiky a teorie možných světů (Heterocosmica: Fikce a možné světy, anglicky 1998, česky 2003). O významu jeho díla svědčí i sborník Fiction Updated: Theories of Fictionality, Narratology and Poetics (1996), sestavený na jeho počest a zahrnující příspěvky Ruth Ronenové, Félixe Martinéze-Bonatiho, Geralda Prince, Lindy Hutcheonové či Umberta Eca. Ústav pro českou literaturu AV ČR, Praha - Brno 2004, 68 s.
	Narativní transformace Theoretica sv. 3 Wolf Schmid (1944) je významným německým literárním teoretikem a slavistou, vedoucím naratologické pracovní skupiny Forschergruppe Narratologie, působící při univerzitě v Hamburku. Po studiích slavistiky, germanistiky a filosofie na univerzitách v Kolíně nad Rýnem, Praze a Bochumi pracoval jako odborný asistent na univerzitě v Mnichově, kde se zaměřil na studium výstavby textu narativní prózy, zejména povídek F. M. Dostojevského (Der Textaufbau in den Erzählungen Dostoevskijs, Výstavba textu v povídkách Dostojevského, 1973). Metodologické otázky spojené s analýzou vyprávění, studiem poetiky a estetiky uměleckého literárního díla spojuje s konkrétními rozbory děl především z ruské a české literatury. Mezi jeho nejvýznamnější práce patří: Der ästhetische Inhalt (Estetický obsah, 1986); Puškins Prosa in poetischer Lektüre (Puškinova próza v básnickém čtení, 1991); Ornamentales Erzählen in der russischen Moderne (Ornamentální vyprávění ruské moderny, 2000); Proza kak poezija (Próza jako poezie, 1994). V letech 1972-1978 přednášel na univerzitách v Utrechtu a Oldenburgu, od roku 1978 je profesorem slavistiky na univerzitě v Hamburku. Výsledkem Schmidova bádání v oblasti teorie vyprávění je zatím jeho poslední práce Narratologija (Naratologie, 2003), jejíž jednu část, nazvanou Narativní transformace, autor upravil do podoby této publikace.
	S úctou věnuje autor Theoretica sv. 4 Stanley Fish (1938) patří k nejvýraznějším i nejznámějším osobnostem anglo-amerického uvažování o literatuře posledních desetiletí. Jeho literárněteoretické, literárněhistorické a nejnověji i obecné práce o funkci a roli humanitních diskursů vynikají rétoricko-rgumentační silou, která rozděluje čtenáře na Fishovy věrné přívržence, nebo radikální kritiky. V 60. letech se věnoval především textovým interpretacím anglické literatury 17. století (Surprised by Sin: The Reader in "Paradise Lost", 1967, Self-Consuming Artifacts: The Experience of Seventeenth-Century Literature, 1972). Svůj zájem o dění na ose text-čtenář rozvinul do obecnějších teoretických konceptů, označovaných obvykle jako teorie interpretačních komunit (Is There a Text in This Class? The Authority of Interpretive Communities, 1980), která akcentuje kontext, jenž utváří význam promluvy. V 80. letech se Fishův zřetel rozšířil o důraz na institucionálně formované rysy a stereotypy akademického chápání literatury a o zkoumání role interpretace v oblasti práva (Doing What Comes Naturally: Change, Rhetoric, and the Practice of Theory in Literary and Legal Studies, 1989). Jeho poslední práce (There's No Such a Thing as Free Speech, and It's a Good Thing, Too, 1994; Professional Correcteness: Literary Studies and Political Change, 1995; The Trouble with Principle, 1999) ještě zvýrazňují programní pozici Fishe v roli enfant terrible akademické sféry; zpochybňuje v nich tradiční ideologické konstrukty a útočí na koncepty, které chtějí uvažování o literatuře opět zpolitizovat.
	Přirozený jazyk vyprávění Theoretica sv. 5 David Herman (1962) patří nyní k nejagilnějším i nejrenomovanějším naratologům nejen v rámci USA, ale i ve světě. Vystudoval filozofii a anglistiku, doktorát z anglistiky získal na University of Pennsylvania (1992). Je profesorem na Department of English, Ohio State University, Columbus. Jeho rozsáhlé dílo (viz soupis) spojuje zájem o výstavbu a fungování narativu a o narativní prezentaci světa v textu. Sémiotický přístup k narativu je u něho doplněn zájmem o komplexnější podobu fungování literárního díla, což jej přivádí ke zvýšené pozornosti vůči problematice sociolingvistiky a pragmatiky. Jeho bádaní vycházejí z důkladných textově orientovaných sémiotických analýz jednotlivých projevů narativity, ale vždy usiluje o nalezení místa textových jevů či projevů v komplexu sémiotického systému. Diskursivní analýza a naratologie jsou centrem jeho knih Universal Grammar and Narrative Form (Durham, Duke University Press 1995) a Story Logic: Problems and Possibilities of Narrative (Lincoln, University of Nebraska Press 2002), ale i sborníků, které sestavil: Narratologies: New Perspectives on Narrative Analysis (Ohio State University Press, 1999) a Narrative Theory and Cognitive Sciences (Stanford, CSLI Publications 2003). Spolu s Manfredem Jahnem a Marie-Laure Ryanovou sestavil také The Routledge Encyclopedia of Narrative Theory (London, Routledge 2005). Je také editorem knižní řady Frontiers of Narrative.
	Studie k teorii fikce Theoretica sv. 6 Jonathan Culler (1944) je renomovaným americkým literárním kritikem a teoretikem, odborníkem na strukturalistickou a poststrukturalistickou tradici v literárněvědném bádání, sémiotikem věnujícím se především teorii čtení, teorii interpretace literárního textu a teorii narativu, neopomíjí však ani jevy mimoumělecké. Za klíčové jsou označovány už jeho knihy Structuralist Poetics: Structuralism, Linguistics and the Study of Literature (Strukturální poetika: Strukturalismus, lingvistika a studium literatury, 1975) a On Deconstruction: Theory and Criticism after Structuralism (O dekonstrukci: Teorie a uvažování o literatuře po éře strukturalismu, 1982). Spolu s představiteli tzv. Yaleské školy (P. de Manem, G. Hartmanem, J. Hillisem Millerem ad.) prosazoval v americkém literárněvědném prostředí ideje francouzských strukturalistů a posléze i poststrukturalistů a dekonstruktivistů: R. Barthese, A. J. Greimase, J. Kristevy, J. Derridy atd. Otázkami sémiotiky se zabývá v knize The Pursuit of Signs: Semiotics, Literature, Deconstruction (Hledání znaků: Sémiotika, literatura a dekonstrukce, 1981) a Framing the Sign: Criticism and Its Institutions (Rámcování znaku: Úvahy o literatuře a jejích institucích, 1988). U nás je znám i díky iniciační publikaci Krátký úvod do teorie literatury (orig. 1997, česky 2002).

Edice Theoretica zpřístupňuje podoby současné světové literární teorie. Jednotlivé svazky jsou k dostání ve vybraných knihkupectvích. Pro přímé objednávky kontaktujte sekretariát ÚČL AV ČR . Cena každého jednotlivého svazku v případě objednání přímo v Ústavu pro českou literaturu činí 45,- Kč. V případě poštovní zásilky je účtováno poštovné.