Previous Next
Desátá léta v podobách kritiky podruhé RADEK TOUŠ Když autorský kolektiv pedagogů a studentů ze Slezské univerzity v Opavě představil roku 2013 publikaci Desátá...
Ad maiorem Iosephi Vintr gloriam aneb Jesuitica k narozeninám významného bohemisty ONDŘEJ PODAVKA Josef Vintr je významný bohemista, žijící od roku 1968 ve Vídni, kde po mnoho let působil jako profesor...
Ta Věra vůbec nemluví MIROSLAV KOTÁSEK Veronika Košnarová otevírá svou knihu o tvorbě Věry Linhartové poukazem na rozporné přijímání jejích...

Trvnek_temeČteme? Co čteme, kolik čteme, kde čteme, kdy čteme, kolik knih kupujeme, jak často chodíme do knihoven, jak si stojíme ve srovnání s jinými zeměmi, jací jsou naši nejoblíbenější autoři a knihy? Jak čtení knih souvisí s jinými činnostmi a co na nás všechno prozrazuje? Jak je to s naší věrností knize jako nejstaršímu „masovému médiu", zejména jsou-li tady média mladší a mnohem dravější (nejnověji internet)? Co s námi coby čtenáři a účastníky knižního trhu dělá fakt, že u nás vychází tolik knih jako nikdy v minulosti (v průměru téměř padesát každý den)? A jak se na našem vztahu ke knize podepsalo sedmnáct let demokracie? Jsme stále knihomilnou populací, za niž jsme se tak dlouho považovali? Především k těmto otázkám se kniha soustřeďuje. Vychází se v ní z vůbec prvního českého reprezentativního průzkumu zaměřeného na čtenáře a čtení, který se uskutečnil v roce 2007 pod patronátem Ústavu pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., a Národní knihovny ČR. Autor se nejdříve zabývá fenoménem čtení (knih) a poté se snaží jednotlivá data z průzkumu uspořádat do několika oblastí: kniha (čtení, nakupování, půjčování, domácí knihovny), dále čas (volný a pracovní, čtení  a jiná média) a nakonec  hodnoty, s nimiž knihy spojujeme (preference, vlivy, postoje, návyky, důvody). V závěru jsou výsledky průzkumu  konfrontovány s tradovanými předsudky, které o čtení knih, zejména v současné době, panují.