Previous Next
Vladimír Svatoň (19. července 1931 — 26. prosince 2018) a jeho kontury kulturního vědomí TOMÁŠ GLANC Výjimečnost a přednosti Svatoňova díla na poli literární vědou jsou patrné víceméně na první pohled. Byl to...
Marshallův plán pro literaturu DAGMAR VOBECKÁ „Intelektuálové na Východě rozuměli intelektuálům na Západě, protože četli stejné knihy,“ napsal ve svém...
Mezi folkloristikou a dějinami literatury DALIBOR TUREČEK Monografie Pavla Šidáka je založena tematologicky a pohybuje se na rozhraní literární historie a slovesné...

Sladek Metamorphoses

Kniha Proměny strukturální poetiky Pražské školy se zaměřuje na zmapování a analýzu proměn, kterými prošel český literárněvědný strukturalismus v průběhu 20. století. V centru pozornosti jsou zejména díla a přístupy těch českých literárních teoretiků a historiků, kteří odešli do exilu. Publikace je rozčleněna do čtyř oddílů, ve kterých se autor pokusil (1) představit několik klíčových zdrojů a formativních vztahů českého strukturalismu (např. k lingvistice Ferdinanda de Saussura, k ruskému formalismu atd.), (2) nastínit historický vývoj českého strukturalismu v exilu a (3) stručně charakterizovat základní proměny strukturální poetiky Pražské školy v exilu – s ohledem na vývoj západní literární vědy, respektive dějiny strukturalismu a poststrukturalismu. Proměny strukturalistických východisek jsou sledovány na příkladu několika vybraných koncepcí, detailně jsou analyzovány zejména teoretické návrhy Mojmíra Grygara, Květoslava Chvatíka a Lubomíra Doležela. Autor k předmětu svého výzkumu přistupuje jako teoretik a historik teorie literatury.