Previous Next
Za Jiřím Rambouskem MICHAL PŘIBÁŇ V neděli 4. listopadu 2018 v Brně náhle zemřel literární historik Jiří Rambousek. Zemřel v nedožitých...
Citlivé čtení Josefa Hrdličky VERONIKA KOŠNAROVÁ Ve své nové knize Poezie a kosmos Josef Hrdlička přinejmenším v některých aspektech navazuje na...
K dějinám evropské moderny: česká literatura německého jazyka LUCIE ANTOŠÍKOVÁ Už dlouho jsem knihu nečetla s takovou radostí. Publikace Kristiny Lahlové je výborně napsané, velmi...

 

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

 

Badatelské zaměření:

Literatura 1770–1848, dějiny vědy, teorie dějepisectví, kulturní teorie, paměťová studia.

 

Studium a stáže:

České dějiny FF UK (Mgr 2008–2013), Ústav germánských studií FF UK (Bc 2007–2012), doktorské studium České dějiny (2013–2016) a Ústav germánských studií (2013 – dosud neukončeno), pravidelné pobyty Universität Konstanz.

 

Zaměstnání:

Od 2014 Filozofický ústav AV ČR, Kabinet pro klasická studia (Projekt Johann Peter Cerroni a historia litteraria jeho doby), překlady z němčiny.

 

Výběrová bibliografie:

  • Dedikace jako symbolický kód loajality ve vědě osvícenské a předbřeznové doby. In: P. Machalíková, V. Petrbok (eds.): Neviditelná loajalita? Rakušané, Němci, Češi v české kultuře 19. století. Praha: Academia, 2016, s. 70–79.
  • Historia litteraria v paradigmatech německojazyčného osvícenského dějepisectví. In: J. Förster, O. Podavka, M. Svatoš (eds.): Historia litteraria v českých zemích od 17. do počátku 19. století. Praha: Filosofia, 2015.
  • Matyáš Kalina z Jäthensteinu, poslední ze zástupců historia litteraria. In: tamtéž.
  • Herrman z Herrmannsdorfu, rhizomatický myslitel a kosmopolitní patriot. In: tamtéž.
  • Paměť v Čechách. In: A. Kratochvil (ed.): Paměť a trauma pohledem humanitních věd. Komentovaná antologie teoretických textů. Praha: Filosofia, 2015, s. 31–44; s L. Antošíkovou.
  • Tělesnost a citát. Stabilizátory vzpomínky u Jakuby Katalpy a Reinharda Jirgla. Česká literatura, 2/2015, s. 559–572.
  • Techniky transgrese. Cenzura jako tvůrčí prvek erotismu v románech Johanna Friedricha Ernsta Albrechta. In: M. Wögerbauer, P. Píša, P. Šámal, P. Janáček (eds.): V obecném zájmu. Cenzura a regulace literatury v moderní české kultuře 1749–1938, sv I. Praha: Academia, 2015, s. 207–219.
  • Uzel na kapesníku. Vzpomínka a narativní konstrukce dějin. In: Týž, M. Poliaková, J. Raška (eds.): Uzel na kapesníku. Vzpomínka a narativní konstrukce dějin. Praha: Filozofická fakulta UK, 2014, s. 7–14.
  • Vzpomínáme na vzpomínku. Kultura vzpomínání jako překlad a trvání. In: N. Maslowski, J. Šubrt (eds.): Kolektivní paměť. K teoretickým otázkám. Praha: Karolinum, 2014, s. 155–169.
  • Stopa. Dějiny – teorie – kritika, 2/2014, s. 212–230.
  • Veřejná nitra. Afekt a výraz v kolegiu Karla Heinricha Seibta. Cornova, 1/2014, s. 61–81.
  • Dějiny zachycené v síti. Odsun/vyhnání v hypertextu Wikipedia. Dějiny – teorie – kritika, 1/2014, s. 93–107.
  • Seznamy vesnických boháčů sestavované v letech 1952–1953 na Šternbersku. Olomoucký archivní sborník, 8/2010, s. 98–114.

Překlady

  • H. Welzer: Komunikativní paměť a z čeho se skládá. In: A. Kratochvil (ed.): Paměť a trauma pohledem humanitních věd. Komentovaná antologie teoretických textů. Praha: Filosofia, 2016 (v tisku).
  • C. Leggawie: Sedm kruhů evropské paměti. In: tamtéž.
  • M. Weinberg: Historický přehled. In: tamtéž.
  • R. Makarska: Regionalismus, plurikulturalita a vícejazyčnost nové středoevropské literatury. Česká literatura, 6/2014, s. 784–800.
  • T. Lorenz: Družstevnictví střední a východní Evropy v procesu utváření národních společností 1850–1940. Pokus o periodizaci. Moderní dějiny: časopis pro dějiny 19. a 20. století, 1/2013, s. 1–18.