Previous Next
Jaký Pondělíček, takový Kundera PETR ŠÁMAL Milan Kundera to nemá snadné. Život spisovatele, který opakovaně zdůrazňuje, že podstatné je dílo, nikoli osoba...
Kritické po(c)hyby KLÁRA SOUKUPOVÁ Publikace Kritika v pohybu Marka Lolloka vychází ze stejnojmenné dizertační práce, kterou autor v roce...
Kniha tovaryšská… a hned už syntéza JIŘÍ TRÁVNÍČEK  Původní, italské vydání této nevelké publikace má vročení 1950 (podruhé vyšla po autorově smrti v roce...

Středisko literárněvědných informací (SLI) je základním výzkumně-infrastrukturním oddělením ústavu. V různých podobách je součástí ústavu již od jeho založení. Ve své dnešní struktuře vznikalo pod vedením PhDr. Věry Buriánkové v první polovině 90. let 20. století z knihovny, tzv. staročeského archivu a malého týmu bibliografů s cílem postupně vytvořit koordinované centrum pro sběr, zpracování, zpřístupňování a archivaci literárněvědných informací. Postupně se součástí oddělení stal též Biografický archiv a malé digitalizační pracoviště, fungující v současnosti převážně prostřednictvím externího financování či z vlastní ekonomické činnosti (digitalizace lístkových kartoték). Na digitalizačních aktivitách a zajištění provozu online databází SLI spolupracuje zejména s ústavním Střediskem výpočetní techniky, provoz ústředního databázového systému Aleph zajišťuje Knihovna AV ČR. Služeb jednotlivých částí SLI využívají nejen pracovníci ústavu, ale i mimoústavní zájemci. Rozhodující většina z nich přitom přistupuje k službám SLI online, denně přitom evidujeme více než 1 000 online návštěvníků. 

V současnosti se Středisko literárněvědných informací organizačně skládá ze dvou oddělení: Knihovny jako základního servisně-infrastrukturního oddělení ústavu a Oddělení bibliografického a archivního jako výzkumného oddělení zaměřeného na oblast literární bibliografie. Při Středisku literárněvědných informací je pak s platností od roku 2016 s podporou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy provozována výzkumná infrastruktura Česká literární bibliografie, jejímž primárním úkolem je zajišťování a zpřístupňování bibligrafických databází, digitálních archivů a další infrastruktury pro literárněvědnou bohemistiku a další vědy o kultuře. V metodických otázkách pak SLI podléhá Knihovna brněnského pracoviště ÚČL AV ČR.

 

Středisko literárněvědných informací provozuje následující informační portály a databáze:

Česká literární bibliografie (rozcestník pro vstup do jednotlivých bází zde)

Katalogy knihovny (rozcestník pro vstup do jednotlivých bází zde)

Digitalizovaný archiv časopisů (vstup zde)

 

Řešené projekty:

Česká literární bibliografie

(2020–2022)

Česká literární bibliografie je základní výzkumnou infrastrukturou pro literárněvědnou bohemistiku a příbuzné humanitní disciplíny (filologie, filosofie, historie, uměnovědy, žurnalistika atp.). Jejím cílem je zpracování, průběžná redakce a aktualizace a online zpřístupňování unikátního souboru bibliografických a dalších znalostních databází, souvisle mapujících literární dění a literární vědu v českých zemích či cirkulaci české literatury v zahraničí od počátků národního obrození až do nejaktuálnější současnosti bez ohledu na jazyk, formát či médium. Veškerá data ČLB jsou všem uživatelům k dispozici kdykoli odkudkoli zdarma online v režimu open access prostřednictvím sítě internet. Aktivity ČLB zahrnují velmi široké portfolio činností sahajících od vývoje a adaptace softwarových nástrojů pro zpřístupnění a analýzu bibliografických dat (nástroje vyvíjené při ČLB jsou šířeny jako open source), vlastního výzkumu ať již bibliografického (příprava specializovaných bibliografií), výzkumu v oblasti digital humanities či na poli nově se etablující bibliographical data science, dalších forem vědecké komunikace (publikace, organizování přednášek a workshopů atp.), výuky a tutorialů pro studenty zejména vysokých škol, digitalizace (zejména digitalizace lístkových kartoték) až po PR aktivity a interakci s uživatelskými komunitami. Od roku 2016 je ČLB zařazena na Cestovní mapu velkých výzkumných infrastruktur České republiky.

 

Česká literární bibliografie - Český literární internet : data, analýzy, výzkum

(2017–2021)

Ambicí projektu je příprava základní dokumentační a infrastrukturní základny pro výzkum českého literárního internetu (analytická bibliografie českého literárního internetu), softwarových nástrojů pro jeho zpracování (soubor online nástrojů pro pokročilé analytické a statistické zpracování bibliografických dat) a předložení souboru základních odborných studií, které by vedle základního zmapování problematiky českého literárního internetu představily aktuální trendy v obdobném výzkumu v zahraničí a poukázaly na další možnosti obdobného výzkumu do budoucna, např. pro samostatnou odbornou monografii (není součástí projektu). Všechny výstupy budou těžit ze vzájemné provázanosti jednotlivých klíčových aktivit, jejichž vzájemná kooperace se dále zhodnotí značným synergickým efektem. Výsledky projektu budou sloužit pro další průběžný výzkum českého literárního internetu v budoucnu (dle možností počítáme zejména s rozvojem a dalším doplňováním bibliografické databáze i po skončení projektu). Cíle projektu jsou tak v plném souladu se zadáním programu OP VVV a zaměřením příslušné prioritní osy a daných tematických i specifických cílů a odpovídají též národní RIS3 strategii.

 

INDIHU - vývoj nástrojů a infrastruktury pro digital humanities

(2016–2020)

Hlavním cílem projektu je vytvořit potřebné nástroje a infrastrukturu pro vědeckou práci v humanitních oborech (například historie, filozofie, literatura, apod.), jejímž základem nebudou dle stávajících zvyklostí analogové dokumenty, nýbrž zdroje dostupné v elektronické podobě – například digitalizované dokumenty, elektronické databáze či různé separátní kolekce elektronických dat vědecké povahy, jež vznikají na akademických pracovištích a které dosud nejsou používány v uspokojivém množství ani systematicky propojovány. Cíle projektu jsou v plně v souladu s novými přístupy pro vědeckou práci, které lze charakterizovat termínem „Digital Humanities“. Centrální řešení INDIHU bude sloužit pro integraci dat z oblasti sociálních a humanitních věd. Jednotlivé zapojené ústavy AV ČR, Knihovna AV ČR a Národní knihovna ČR budou v rámci projektu propojovat své zdroje, které doposud fungují separátně, mnohdy o nich navzájem není velké povědomí a je prakticky nemožné je používat společně pro tvorbu konkrétních analýz a specifických výzkumů. Mezi výstupy projektu bude patřit vývoj nástrojů, jež umožní práci s digitálním obsahem, jeho efektivní využítí k výzkumu a použití nových metod a přístupů - bude připraveno softwarové řešení pro virtuální výstavy umožňující využití různých zdrojů dat, vznikne softwarové řešení pro virtuální znalostní bázi, jež bude přehledným informačním systémem a zdrojem pro jednotlivé badatele a zároveň bude integrován open source mechanismus, který umožní vytvoření strojově čitelných plných textů, které budou sloužit k efektivnějšímu výzkumu a vyhledávání v požadovaných dokumentech a publikacích. Mezi výstupy projektu patří i série workshopů pro studenty a pedagogy vysokých škol za účelem seznámení s oblastí digital humanities a zároveň s výstupy projektu využitelnými v této oblasti. Cílem projektu je také začlenění českých informačních zdrojů z oblasti humanitních a společenských věd do mezinárodních infrastruktur zejména do DARIAH a Europeany.

 

Globální trajektorie české literatury od roku 1945

(2020–2022)

Tento juniorský projekt si klade za cíl zmapovat celosvětové šíření české literatury v knižní formě od konce druhé světové války do současnosti. Využívá k tomu kombinaci analýzy dat velkého rozsahu (Big Data) a kvalitativních metod sociologie a dějin překladu. Pro analýzu metadat o knihách projekt rozvine koncepty překladatelských kanálů a individuálních trajektorií, díky čemuž překoná dichotomii oficiální a neoficiální literární produkce a nabídne vyváženější, dynamický a vícevrstvý model mezinárodního šíření literatury, který postihne rozmanitost překladové produkce a způsobů mezinárodního šíření české literatury. V kvalitativních studiích se modely "vzdáleného čtení" propojí s textologickými a orálně-historickými pohledy na prezentaci a reprezentaci vybraných aspektů české literatury v překladu. Tento juniorský projekt poskytne ucelený pohled na globální šíření české literatury za uplynulých 75 let, včetně období Studené války, rozpadu Východního bloku, globalizace a evropské integrace, a rozvine digitální metody zkoumání globálních literárních systémů.

 

Vedoucí Střediska literárněvědných informací:

Mgr. Vojtěch Malínek, Ph.D.

 

Kontakt:

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.