Previous Next
Pátrání po samizdatu TOMÁŠ GLANC Název Uncensored, necenzurováno, je dokladem, že Ann Komaromiová reflektuje...
Jazzová sekce z různých perspektiv STEFAN SEGI Konference nazvaná „Nedejte se — nedáme se — existujeme!“...
Za Lubomírem Doleželem BOHUMIL FOŘT Když jsme se v sobotu 28. ledna dozvěděli, že nás navždy opustil Lubomír Doležel,...

Oddělení vzniklo 1. května 2010 a jeho členové se soustřeďují na výzkum české literatury od druhé poloviny 18. století do počátku 20. století v jejích středoevropských souvislostech. V rámci výzkumného programu oddělení se podílejí i na vydávání soudobých děl a pramenů k poznání české literatury a kultury a významných, obtížně dostupných či dosud neuspořádaných prací z historie oboru (dokončené edice Rukopisu královédvorského a zelenohorského v řadě Česká knižnice /Host 2010/, O českou literaturu naukovou /Academia 2012/, M. Otruba: Hledání národní literatury /Academia 2012/), A. V. Kraus a počátky české germanobohemistiky /Academia 2015/; pořádají odborné přednášky, mezioborová kolokvia a konference (spoluúčast na konferenci K. J. Erben a úloha paměťových institucí v historických proměnách k 200. výročí narození básníka /2011/, Jung Prag und die Frühlingsgeneration /2011/, Plzeňské sympozium k problematice 19. století /2013, 2015, 2016/). Podílejí se na edici ÚČL Literatura ke stažení (výstava K. J. Erben 1811–2011 /2011/, Jaroslav Vrchlický 185319122012 /2012/) a spolupracují na přípravě dalších výstav (Živly v nás. Katastrofa a její obraz v kultuře 19. století, Plzeň 2016). Členové oddělení vyučují na vysokých školách (Filozofická fakulta UK, Pedagogická fakulta UK, Katolická teologická fakulta UK, Filozofická fakulta MU).

Týmové projekty

Druhý život RKZ v české literatuře a kultuře 19. století

Cílem projektu (ústavní úkol, 2011–2016), který navázal na edici skladeb pro Českou knižnici, je na základě dílčích sond popsat v mezitextových souvislostech zasazení Rukopisů královédvorského a zelenohorského do české obrozenské literatury a další přijetí těchto děl v české literatuře a kultuře 19. století. Jedná se mj. o rozbor snah o český epos, širších kontextů prvotní recepce Rukopisů a prostupování jejich mýtu s dalšími modely nosnými pro formování české kultury 19. století v středoevropském kontextu. Dalšími předpokládanými výstupy projektu jsou časopisecké studie a monografie s komentovanou antologií textů.

V rámci projektu byl vydán Daliborem Dobiášem, Michalem Fránkem, Martinem Hrdinou, Ivou Krejčovou a Kateřinou Pioreckou soubor studií s antologií textů Rukopisy královédvorský a zelenohorský a česká věda (1817–1885) (Academia 2014), který představuje proměny vztahu české společnosti k Rukopisům v letech 1817–1885 v širším rámci soudobé recepce Rukopisů. Oba rukopisy pojímá jako jednu z evropsky nejvýznamnějších mystifikací ve stylu Ossianových zpěvů Jamese Macphersona. Především pak tento soubor podrobně dokumentuje a na primárních textech z let 1817–1885 studuje pod prizmatem vědecké, resp. do diskursu vědy vstupující recepce to, jak „starobylé“ RKZ fungovaly při formování novodobého českého národa v 19. století, a to v nadnárodních souvislostech.

V souvislosti s tímto ústavním projektem Martin Hrdina a Kateřina Piorecká uspořádali 33. plzeňské sympozium Historické fikce a mystifikace v české kultuře 19. století a vydali eponymní sborník (Academia 2014), v němž se čeští i zahraniční historikové, filozofové, sociologové, literární vědci, historikové umění, etnologové i muzikologové nad materiálem od pozdního osvícenství do počátků moderny zamýšleli nad aspekty mystifikačního chování, od vytváření historických fikcí pro potřeby rozvíjejícího se národního hnutí přes různě motivované pseudonymní veřejné vystupování po traktování cizího jakožto součásti českých národních tradic.

 

Grantové projekty

 

Diskurzivita literatury 19. století v česko-slovenském kontextu (úkol oddělení, GA ČR 201216)

Projekt, založený na grantu GA ČR P 406/12/0347, směřuje k vytvoření podrobného, metodologicky ujasněného a analytickými studiemi podloženého synoptického modelu ustalování a proměn literárních diskursů 19. století, a to v kontrastně paralelní česko-slovenské podobě. České a slovenské literární dějiny byly buď psány jako oddělené, zcela samostatné jednotky, nebo naopak v duchu národní, respektive čechoslovakistické ideologie pojednávány jako jednotný, nerozdílný celek. Cílem projektu je v tomto bodě sledovat rozvoj dvou relativně samostatných, ale přesto provázaných struktur, vyrůstajících z literárního hlediska z poměrně homogenního výchozího bodu (česko-slovenská jednota literární řeči na zlomu 18. a 19. století). Podrobněji viz: http://ffju.genera-studio.net/.

Členové oddělení se projektu účastní v oblasti definic základních diskursů, jejichž postupné vyhraňování, prolínání, modifikace a soupeření projekt sleduje (klasicismus, D. Dobiáš), tak i případovými studiemi k jednotlivým diskursům (klasicismus, romantismus, realismus, parnasismus).

Členové oddělení spolupracovali na kolektivní monografii editované D. Turečkem České literární romantično: synopticko-pulzační model kulturního jevu (2012), kapitolami „Literární historický pojem ‚romantusmus‘“, „Romantismus v české literární historii“ (M. Hrdina), „Literární obraz slavné minulosti v rané recepci RKZ. Konstituování mýtů národní literatury“ (I. Krejčová). Podíleli se i na tematickém čísle Bohemica litteraria 17, 2014, 1 věnovaném českému realismu, a to kapitolami: Obrazy ze života mezi ironií a snem (K. Piorecká), Česká historizující próza mezi romantismem a realismem (M. Charypar), Podoby motivů výměnkářství v české próze 2. poloviny 19. století (M. Fránek), T. G. Masaryk v českých diskusích o literárním realismu (M. Hrdina).

 

Kritická hybridní edice Máchova Máje (M. Charypar, GA ČR 2016–18)

Cílem projektu je připravit nové kritické vydání básně Máj Karla Hynka Máchy v hybridní edici (knižnice KHE), jež vedle čtenářského knižního vydání bude zahrnovat i elektronickou edici s kritickým aparátem, souhrnnou zprávou o vydávání Máje, elektronické kopie všech textových pramenů básně, databázový soupis všech vydání Máje aj. K výzkumným cílům projektu patří zejména 1) všestranné prozkoumání rukopisu Máje a dalších rukopisných pramenů, resp. 2) aktualizování elektronické platformy KHE.
Projekt probíhá ve spolupráci s oddělením edičním a textologickým (Jiří Flaišman, Michal Kosák) a oddělením pro výzkum literární kultury (Petr Píša).

Členové oddělení se v současnosti dále věnují:

  • formování novočeského verše na přelomu 18. a 19. století v středoevropském kontextu (D. Dobiáš)

  • vícejazyčnosti a změně jazyka v literárním životě českých zemí „dlouhého“ 19. století“ (1781–1914) (V. Petrbok)

  • českému literárnímu realismu a jeho dobové recepci (M. Fránek)

  • souvislostmi české literatury 19. století s literaturami jiných národů, soudobým estetickým myšlením a výtvarným uměním (M. Hrdina)

  •  proměnám eposu v české literatuře 19. století, konceptu národního mýtu v česko-německém kontextu v 1. polovině 19. století  (I. Krejčová)

  • literatuře českého romantismu a realismu, interpretaci literárního textu, literární cenzuře a ediční činnosti (M. Charypar)

  • historické próze osvícenství, teorii a dějinám dějepisectví, kulturám vzpomínání (V. Smyčka)

Členové oddělení:

Projekty minulé

Technologie psaní. Materialita textu a proces vzniku autografu v české literatuře 1885–1989 (K. Piorecká, GA ČR 2014–16)

Cílem projektu je literárněhistoricky prozkoumat vztah mezi technologií psaní, genezí textu a poetikou literárního díla. V centru zájmu se ocitne konkurence manuálního psaní a psaní na psacím stroji jako dvou základních technologických postupů, jež vstupovaly do významotvorného kontaktu od 80. let 19. století. Průzkum literárních textů z pohledu technologie psaní přináší nový vhled do vztahu autora a textu a dovoluje klást otázky po funkčních proměnách a projevech literární subjektivity. Z hlediska metody i důrazu na pramenný archivní výzkum se v českém kontextu jedná o první projekt tohoto druhu; jeho výstupem bude monografie.

Pojmosloví literárního realismu (M. Hrdina, GA ČR 2012–14)

Projekt související s probíhajícím výzkumem diskurzivity české literatury 19. století vznikl jako příspěvek do mezinárodní diskuse o realismu, pro niž poskytlo řadu podnětů teoretické myšlení posledních desetiletí. Jeho hlavním výsledkem je monografie Mezi ideálem a nahou pravdou. Realismus v českých diskusích o literatuře 1858–1891 (2015), sestávající z diskurzivních analýz, případových studií a textové přílohy, mapující první tři desetiletí českých diskusí o realismu. Ty jsou nahlíženy důsledně v kontextu soudobého estetického myšlení a nově i se zřetelem k německojazyčným souvislostem české kultury.

O českou literaturu naukovou. Diskuse o úloze a organizaci českých humanitních věd v letech 1885–1900

V rámci edice Prameny k dějinám českého literárního dějepisectví Kateřina Piorecká vydala svazek O českou literaturu naukovou. Diskuse o úloze a organizaci českých humanitních věd v letech 1885–1900 (Academia 2011). Antologie v jednom svazku zpřístupňuje základní texty, které na konci 19. století napomohly formovat české humanitní vědy. V doprovodné studii autorka rozkrývá dobové polemiky, jež provázely emancipaci humanitních věd v průběhu 19. století a zvláště metodologické vymezení historických věd a literárněvědného bádání. 

Arnošt Vilém Kraus (1859–1943) a počátky české germanobohemistiky

Komentovaný soubor studií, recenzí a edice rukopisné autobiografické práce (poprvé tištěné v úplnosti) spolu s rozsáhlou doprovodnou studií, které připravil Václav Petrbok, usiluje o přiblížení odborného úsilí Arnošta Viléma Krause v oblasti literární germanobohemistiky v době, kdy bylo nanejvýš citlivě reflektováno i jako téma kulturněpolitické. Důraz je přitom kladen na objasnění Krausovy odborné metodologie (související s tzv. realistickým hnutím) a na recepci jeho působení v širším středoevropském kontextu.