Česká literatura 64, 2016/6
Téma čísla: Samizdat
Hostující editoři: Eduard Burget a Michal Přibáň
Úvodník / Editorial
Samizdat jako historické téma
Výzkum českého samizdatu byl zahájen ve chvíli, kdy tento specifický způsob psané komunikace, trvale ohrožované nebezpečím represí ze strany mocenského aparátu, přestal být prvkem aktuálního společenského života a stal se součástí historie. Během následujícího čtvrtstoletí vznikly reprezentativní veřejně přístupné fondy, které jsou nyní postupně digitalizovány, a podstatná část samizdatové produkce byla publikována „standardně“. Do jisté míry se však mění optika výzkumu. Od nezbytného prvotního popisu postupuje k analýze a hledání souvislostí a interpretačních modelů, její charakter navíc stále více ovlivňují mladší badatelé, kteří již nevycházejí z pamětnických zkušeností. Rozhodnutí uspořádat tematické číslo věnované samizdatu souvisí s naznačenou proměnou bádání, jež, jak ukazuje jeho recenzní rubrika, se netýká jen českého prostředí. Bezprostředním podnětem k jeho přípravě se pak staly dva aktuálně probíhající výzkumné projekty Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Cílem toho prvního je vznik Encyklopedie českého literárního samizdatu, druhý projekt pak dohání dlouhodobý dluh — je jím doposud scházející článková bibliogra e samizdatových periodik. Přítomné číslo České literatury tedy v první řadě podává zprávu o současném stavu výzkumu literár- ního samizdatu. Redakce i editoři čísla uvítají, pokud zařazené texty vyvolají diskuzi, případně poskytnou dnešním i budoucím badatelům inspiraci pro jejich další práci.
Celý text ke stažení zde.
Studie / Studies
Michal Přibáň [Ústav pro českou literaturu AV ČR; priban@ucl.cas.cz]
Vnitrozemí a pohraničí českého literárního samizdatu. Úvaha nejen pojmoslovná
Studie sestává ze dvou kapitol. První se zabývá problematikou odborné terminologie, užívané v souvislosti s alternativní literární kulturou let 1948-1989. Zavedení pojmu “samizdat” předcházely četné diskuse, zaznamenané především na stránkách strojopisných periodik 80. let, které autor studie stručně popisuje a interpretuje. V druhé části autor naznačuje hranice uplatnění pojmu samizdat v rámci výzkumu šířeji chápané nezávislé literatury komunistického období. Zabývá se otázkami vztahu mezi autorským rukopisem a jeho samizdatovým vydáním, otázkami hranic mezi samizdatem a pololegálními tisky tzv. šedé zóny, otázkami technologie výroby, problematikou čtenářského dosahu samizdatové literatury apod. V závěru pak navrhuje pojmovou i věcnou typologii organizace vydávání samizdatové literatury v 70. a 80. letech.
Czech literary samizdat inland and at the border. Conceptual study inter alia
This study comprises two chapters. The first deals with the issue of specialist terminology used in connection with alternative literary culture between 1948 and 1989. The introduction of the term samizdat was preceded by numerous discussions recorded primarily in 1980s typescript periodicals, which the author of this study describes and interprets. The second indicates the boundary of the term samizdat used in research into Communist-period independent literature in its broader conception. It deals with the issues surrounding relations between the author’s manuscript and its samizdat publication, the boundaries between samizdat and semi-legal printed documents in what was known as the grey zone, production technology, the readership range of samizdat literature and the like. The conclusion proposes a conceptual and objective typology of the ways in which samizdat literature publication was organized in the 1970s and 1980s.
Petra Loučová [Ústav pro českou literaturu AV ČR; loucova@ucl.cas.cz]
Mikrokosmos samizdatového Táborska
Studie se zaměřuje na popis samizdatové situace v regionu Táborska a současně se snaží postihnout některé sociokulturní aspekty nezávislé vydavatelské praxe na „periferii“. Na příkladu lokálních projevů (edice JITROcel, Anýz, dílna Jiřího Novotného a jeho přátel, časopisy Studánka, Akát a Obálka, Prostor Jiřiny Zemanové) se ukazuje významnost subkultury (v tomto případě trampské) jako nositelce alternativní kultury a sociálních sítí a vazeb, které tato společenství vytvářejí a které ovlivňují jak distribuci, tak například čtenářskou recepci. K dalším rysům samizdatu v regionech patřila jeho apolitičnost a provázanost se samizdatovým centrem – Prahou. Vedle samizdatové činnosti pořádala trampská komunita na Táborsku i amatérské hudební přehlídky nebo nezávislé výstavy v neoficiálních prostorách soukromých domů či chat.
Tábor region samizdat microcosm
This study focuses on describing the samizdat situation in the Tábor region while attempting to portray some of the sociocultural aspects of independent publishing activity on the “periphery”. Local examples of these phenomena (with such series as JITROcel, Anýz, Jiří Novotný and friends’ workshops, magazines such as Studánka, Akát and Obálka, as well as Jiřina Zemanová’s Prostor) are used to reveal the importance of the subculture (in this case the “tramping” or backpacking subculture) as a medium for alternative culture and the social networks and links which create these communities and which influence both distribution and, for example, reception among readers. Other characteristics of samizdat in the regions included its apolitical nature and the interconnections with the Prague samizdat centre. In addition to samizdat activity, the backpacking community in the Tábor region also arranged amateur music shows and independent exhibitions in unofficial premises such as private homes and chalets.
Texty/Texts
Eduard Burget — Petra Loučová [Ústav pro českou literaturu AV ČR; burget@ucl.cas.cz; loucova@ucl.cas.cz]
Darntonův model komunikační sítě a výzkum samizdatu. K překladu studie „Co jsou to dějiny samizdatu?“
Úvod k překladu ke stažení zde.
Darnton’s model of a communication network and samizdat research. What is the history of Samizdat? On the translation of the study.
Gordon Johnston [University of Edinburgh; Gordon.Johnston@ed.ac.uk]
Co jsou to dějiny samizdatu?
What is the history of Samizdat?
Rozhledy / Horizons
Jonathan Bolton [Harvard University, jbolton@fas.harvard.edu]
Palmy za polárním kruhem. O nesamozřejmosti samizdatu v Ledererových Českých rozhovorech
Celý text ke stažení zde.
Palm trees above the Arctic circle. The uncertainty of samizdat in Jiří Lederer’s Czech Conversations
This article looks at uses of the word “samizdat” in the mid-1970s, focusing on České rozhovory (Czech Conversations), a book of interviews that journalist Jiří Lederer conducted with other banned writers (such as Ludvík Vaculík, Václav Havel, Jiří Gruša, Aleksandr Kliment and others) in 1975 and 1976. The author carries out a “thick description” (in the tradition of Clifford Geertz) of the word “samizdat”, uncovering a range of connotations tied to the inadequacy of unofficial culture. Rather than constituting a fully functioning alternative culture, samizdat was often seen as inadequate and artificial (like “palm trees above the arctic circle,” in the words of writer Jaroslav Putík); it was a mere substitute for genuine cultural production, operating in a minimal communications network and preserving a finite, even tiny number of material copies for future generations. The article thus proposes an alternative to a common scholarly reading of Czech unofficial cultural activity in the 1970s, in which samizdat is seen as part of a systematic, well-organized effort to create an alternative culture and thereby to undermine the Communist regime. In fact, as the author suggests through a brief reading of Havel’s “Six Asides About Culture” (1984), “samizdat” acquired these connotations only later – to some extent this happened in the framework of Charter 77 and the whole theory of a “parallel polis,” although the process of “re-reading” samizdat as a widespread and effective communications network continues after 1989 and through to the present day.
Alena Přibáňová; pribanova@ucl.cas.cz ]
K petličnímu nevydání Kratochvilova Medvědího románu
Studie se zabývá okolnostmi samizdatového vydání Medvědího románu Jiřího Kratochvila z roku 1985. Veřejně dosud téměř nepublikující autor nabídl své dílo strojopisné edici Petlice, jež je však k vydání nepřijala. Na doporučení svého přítele Milana Uhdeho Kratochvil poté dílo přepracoval a upravenou verzi vydal jak v brněnském samizdatovém vydavatelství Milana Jelínka, tak krátce po roce 1989 i v nakladatelství Atlantis. Po dalších deseti letech se Kratochvil vrátil k původnímu rukopisu a pod názvem Urmedvěd jej publikoval v nakladatelství Druhé město. Případ připoutal pozornost médií, neboť autor někdejší doporučení Milana Uhdeho román přepracovat interpretoval jako direktivní, poté se jím však začali zabývat i literární historikové: v publikaci V obecném zájmu (2015) je případ vyložen jako projev sociální regulace literární tvorby v samizdatovém prostředí. V polemice s tímto pojetím autorka upozorňuje na specifické okolnosti případu, současně však podrobněji zkoumá podmínky a vnitřní organizaci činnosti samizdatových vydavatelství osmdesátých let.
The Petlice series ’’unpublication’’ of Kratochvil’s Bear’s Novel
This study deals with the circumstances surrounding samizdat publication of Jiří Kratochvil’s Medvědí román (Bear’s Novel) in 1985. The author, who had hitherto brought out practically nothing for the public, offered his work for the Petlice typescript series, but it was not accepted for publication. On the recommendation of his friend Milan Uhde, Kratochvil then reworked the novel and had the amended version brought out both at Milan Jelínek’s Brno samizdat publishers and shortly after 1989 at the Atlantis publishers. Ten years later Kratochvil went back to his original manuscript and published it under the title of Urmedvěd (Ur-Bear) at Druhé město publishers. This case attracted media attention, as the author had interpreted Milan Uhde’s previous recommendation to rework the novel as prescriptive, but then even the literary historians began to take an interest: the case is described in V obecném zájmu (In the Public Interest, 2015) as a manifestation of the social regulation of literary output in the samizdat environment. In polemics over this idea the author points out the specific circumstances surrounding the case, while examining the conditions and internal organization of samizdat publishers’ activities during the 1980s in greater detail.
Anketa / Poll
Jerzy Kandziora: Druhý oběh a bibliografie mimocenzurních tisků: polská zkušenost
Vilém Prečan: Samizdat považuji za médium
Jiří Gruntorád: Bibliografie samizdatu?
Martin Machovec: Obecně přijímaná definice samizdatu neexistuje
Alena Petruželková: Katalogizace a zpřístupňování samizdatů v knihovně Památníku národního písemnictví
Vojtěch Malínek: Článková bibliografie literárního samizdatu z hlediska oborové bibliografie
Gabriela Romanová: (Nejen) o bibliografii samizdatu
Recenze / Reviews
Ann Komaromi: Uncensored. Samizdat Novels and the Quest for Autonomy in Soviet Dissidence — Tomáš Glanc
Friederike Kind-Kovács: Written Here, Published There. How Underground Literature Crossed the Iron Curtain — Jiřina Šmejkalová
Dobrochna Dabert: Między wizją a spełnieniem. Profile ideowe i artystyczne czasopism literackich w drugim obiegu wydawniczym 1982–1989 — Joanna Czaplińská
Bartosz Kaliski: Kurierzy wolnego słowa (Paryż — Praga — Warszawa 1968-1970) — Jiří Trávníček
Gabriela Romanová: Příběh Edice Expedice — Marta Edith Holečková
Anotace, kronika a glosy
Článková bibliografie českého literárního samizdatu — problémy a výzvy — Roman Kanda
Jazzová sekce z různých perspektiv — Stefan Segi
Ostrava není Praha! — Marta Kordíková
Výzkumný projekt COURAGE — Petra Loučová
Informatorium
Autoři čísla
Informace pro autory
| Název | Česká literatura 64, 2016/6 |
|---|---|
| Vydavatel | Ústav pro českou literaturu AV ČR |
| Rok vydání | 2016 |
| Počet stránek | 158 |
| Formát | 14 × 20,5 cm |
| Edice | Archiv časopisu |
