Previous Next
Obhájené disertace 2018 TEREZA PULCOVÁ Soupis zahrnuje bohemistické dizertační práce s literárněvědným zaměřením, které se dotýkají literární...
Hory — literatura — kultura v interdisciplinárním pojetí VERONIKA FAKTOROVÁ Interdisciplinární přístupy, prolamující hranice úzce specializovaných oborů, se v současnosti staly...
„Vnuk osvícenství a syn realismu“ — Arnošt Kraus jako zakladatel germanobohemistiky MICHAEL WÖGERBAUER V současné době zesilují snahy zkoumat vybrané fenomény literárních dějin českých zemí v jiném...

 

V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.

 

MARTIN TOMÁŠEK

Hutná, bezmála čtyřsetstránková kniha je výsledkem soustředěného zájmu a dlouhodobé spolupráce autorského tandemu, jehož cílem bylo překročit stereotypní vnímání i pojetí popisu, představit historický vývoj odborného diskurzu v této oblasti a jeho dnešní stav, a systemizovat poznatky z různých perspektiv.

KAREL PIORECKÝ

Ve dnech 24.–25. listopadu 2016 se v knihovně města Ostravy konalo mezinárodní odborné sympozium Česká literatura a kultura za protektorátu. Podnět k jeho uspořádání vzešel z Oddělení 20. století a literatury současné Ústavu pro českou literaturu AV ČR, které pod vedením Pavla Janouška zahájilo práci na projektu Dějiny české literatury za protektorátu Čechy a Morava (1939–1945). Na organizaci sympozia se rovněž podílela Filozofická faktulta Ostravské univerzity a občanské sdružení Pant.

Tereza Šnellerová

Monografie Petra Andrease Vybírat a posuzovat. Literární kritika a interpretace v době normalizace je jedním z prvních knižních pokusů analyzovat veřejně publikovanou literární kritiku období normalizace v její celistvosti. Andreas tento rozsáhlý projekt zakládá převážně na analýze různorodých více či méně dostupných literárněkritických textů a na rozhovorech vedených s aktéry tehdejšího oficiálního literárního provozu. Svoji práci organizuje ve dvou stupních, vedle snahy podat celkový přehled forem a typů textů, v jakých se oficiální literární kritika vyskytovala, zároveň hledá obecný klíč, jakým lze k bádání o normalizaci přistupovat. Jeho pozice není snadná, dosavadní studium normalizační literatury v oblasti kritiky je výběrové a vesměs pouze informativní, hlubší vhled do tématu vyjma dílčích prací v době vzniku textu chyběl a adekvátní metoda pro přístup k normalizačním textům se stále hledá (z dosavadních příspěvků viz např. Alena Fialová: Poučeni z krizového vývoje. Poválečná česká společnost v reflexi normalizační prózy [2014]; Petr Šámal: „Literární kritika za časů »normalizace«, Literární archiv 37, 2006, s. 149–184; rozsáhlejší vhled poskytují příslušné pasáže kolektivní práce V obecném zájmu. Cenzura a sociální regulace literatury v moderní české kultuře [2015], jež nebyla v době vzniku recenzované knihy dokončena).

MARTIN TOMÁŠEK

Na facebookové stránce Kateřiny Piorecké z počátku listopadu 2015 nalezneme tři události spojené se jménem Vladimíra Macury a jeho nedožitých sedmdesátin: informaci o vydání prvního svazku vybraných spisů, odkaz k reportáži z ostravského „Macurování“ (neplésti s macerováním, i když možná právě to se v průběhu interpretačního mikrosympozia v akademické hospůdce Voliéra dělo) a fotografie čerstvě odhalené pamětní desky na Korejské ulici č. p. 17 v Ostravě-Přívoze, kde malý Vladimír často a rád pobýval u svého dědy. Literátovy ostravské stopy — včetně „odhalovacího“ proslovu Pavla Janouška a jubilejní vzpomínky Miroslava Stoniše — mapuje bulletin Krásná Ostrava (roč. 3, 2015, č. 4, s. 24–32).

JOSÉ ALANIZ

Během posledních 10 let se studia komiksu s pozoruhodnou jistotou usídlila na půdě evropského a severoamerického akademického světa. Grafickým vyprávěním se věnuje stále více odborníků, přibývají ať už specializované, nebo komiks alespoň částečně tematizující univerzitní kurzy a objevují se dokonce i první pokusy o ustavení samostatných oborů, například v roce 2013 na University of Oregon v Eugene. Vznikají nové časopisy, mezi jinými The Comics Grid (2011), Journal of Graphic Novels and Comics (2010), Historietas: Revista de estudios sobre la Historieta (2011), European Comic Art (2008) nebo Scandinavian Journal of Comic Art (2012), po celé Evropě, Spojených státech amerických a Asii jsou pořádány významné konference a v roce 2014 byla založena Comics Studies Society, první asociace svého druhu v Severní Americe. Ve vší té pozornosti věnované grafickým vyprávěním se odráží jak skutečnost, že se komiks od osmdesátých let 20. století dostává stále více do středu pozornosti knižního trhu, tak i např. jeho vzrůstající publicita podporovaná filmovými adaptacemi. Svůj díl ale sehrává také triumf „comic conů“ a rozmach kultury „geeků“, k němuž došlo na počátku 21. století, či všeobecný „vizuální obrat“ západního odborného provozu.