Previous Next
Jaký Pondělíček, takový Kundera PETR ŠÁMAL Milan Kundera to nemá snadné. Život spisovatele, který opakovaně zdůrazňuje, že podstatné je dílo, nikoli osoba...
Kritické po(c)hyby KLÁRA SOUKUPOVÁ Publikace Kritika v pohybu Marka Lolloka vychází ze stejnojmenné dizertační práce, kterou autor v roce...
Kniha tovaryšská… a hned už syntéza JIŘÍ TRÁVNÍČEK  Původní, italské vydání této nevelké publikace má vročení 1950 (podruhé vyšla po autorově smrti v...

 

V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.

PETR MAŠEK

Francouzsko-česko-rakouská trojice autorů sestavila rozsáhlý slovník tiskařů, prodejců knih, knihvazačů, tiskařů mědirytů i litografií, nakladatelů, ojediněle i provozovatelů čtenářských kabinetů v letech 1749–1848 v tehdejším Království českém. Práce vznikla za pomoci několika domácích i zahraničních grantů a je součástí rozsáhlého projektu „Topographie des Buchwesens in der Habsburger Monarchie“.

JIŘÍ POLÁČEK

Spisovatelská jubilea bývají často podnětem k pořádání literárních konferencí, což platí též o výročích bratří Čapků. Ve spojitosti s jubilei Karla Čapka se v roce 1988 konala konference v Dobříši, o dva roky později ve Varšavě a v roce 2000 v Praze. V lednu 1990 byla čapkovská konference uspořádána v Hradci Králové, kde Čapek v letech 1901–1905 navštěvoval gymnázium. Dnes patří mezi čestné občany tohoto města, které uctilo 130. výročí jeho narození — spolu s 75. výročím smrti Josefa Čapka — konferencí nazvanou Hradec Králové Čapkům. Konala se v sídle Krajského úřadu Královéhradeckého kraje 9. září 2020.

KAREL KOMÁREK

Teprve z ediční zprávy na s. 470 a stručně ještě z textu na obálce se čtenář dozví, co kniha obsahuje (titul to nenaznačí, podtitul chybí a za titulním listem hned začíná interpretační studie editorů): dosud netištěné kulturní a náboženské úvahy, které Čep napsal pro Rádio Svobodná Evropa, a výběr z těch, které publikoval v exilových časopisech Nový život, Perspektivy, Proměny a Svědectví. Jde o texty z let 1953–1966, které autor nezařadil do knižních souborů vydaných v exilu; třináct z nich vyšlo v pátém a šestém svazku Čepových spisů, které připravili Bedřich Fučík a Mojmír Trávníček (Samomluvy a rozhovory [1997], Poutník na zemi [1998]).

VERONIKA KOŠNAROVÁ

Miroslav Olšovský (1970) v literatuře rozhodně není žádným nováčkem. V minulosti vydal básnické sbírky Záznamy prázdnot (2006), Průvodce krajinou (2011), Kniha záznamů a prázdnot (2017), Tahiti v hlavě (2019) a na pomezí básně a prózy stojící knihu Líčení (2012); edičně připravil výbor z díla představitele moskevského undergroundu padesátých let 20. století Igora Cholina (Nikdo z vás nezná Cholina [2012]) a ještě dříve spolu s Jakubem Šedivým a Tomášem Vůjtkem překladovou antologii literární a filozofické tvorby pětice ruských autorů patřících ke skupině Činari (Ten, který vyšel z domu… [2003]). Soubor esejů Anarchie a evidence, vydaný v Literární řadě nakladatelství Academia v koedici se Slovanským ústavem, kde M. Olšovský pracuje, je nicméně jeho debutem v rámci odborné literatury.

DALIBOR TUREČEK

Z produkce Oddělení pro výzkum literární kultury ÚČL AV ČR vzešel po monumentálních dějinách cenzury v moderní české kultuře další podstatný projekt, zahajovaný právě recenzovaným svazkem a soustředěný k podobě, funkcím a proměnám knižního trhu. Monografie je totiž představena jako první svazek ambiciózní ediční řady Knižní kultura, která se podle anonce na zadní straně přebalu bude zaměřovat „na kulturní historii psaného slova od středověku až do současnosti“, přičemž výslovným předmětem budou „výroba, šíření či čtení rukopisných a tištěných textů i další kulturní praktiky, zkoumané v rámci oboru dějiny knihy“. Rámcové vymezení je tedy velmi široké a vnitřně mnohotvárné, výzkum také nevstupuje na nedotčenou půdu, navazuje na dějiny tiskařství i knihy, nemluvě už o správních a ekonomických dějinách.