Previous Next
Křečovitý surrealismus VERONIKA KOŠNAROVÁ Obsáhlá obrazová monografie Krása bude křečovitá, resp. stejnojmenná výstava, probíhající od května...
Příspěvek k fenomenologii niternosti JOSEF HRDLIČKA V roce 2014 vydal francouzský filozof Jean-Louis Chrétien (1952) knihu nazvanou Vnitřní prostor. Navazuje v...
„Za večerních červánků“ HELENA CHALUPOVÁ Ve dnech 2. a 3. června 2016 se v prostorách Clam-Gallasova paláce v Praze u příležitosti 200. výročí...

 

V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.

JAN PIŠNA
Ačkoli může název recenze působit banálně, v žádném případě to neznamená, že by se kniha, kterou mám ve svém zorném úhlu, věnovala tématu banálnímu, popřípadě badatelsky okrajovému. Není tomu tak. Monografie Knihy kupovati… se totiž soustřeďuje na vývoj a proměny výroby, distribuce a recepce knih na území českých zemí. Ke zkoumané látce navíc přistupuje interdisciplinárně a stranou autoři neponechávají ani společensko-kulturní vlivy specifické pro jednotlivá období. Tím se práce, jež vznikla spoluprací nestora českého bádání v oblasti knižního obchodu, dějin slavistiky, novinářství a archivnictví Zdeňka Šimečka a literárního teoretika a historika Jiřího Trávníčka, vymyká a řadí se k té části současné literární vědy, která opouští dosavadní přísně textocentrické směřování.

STEFAN SEGI
Monografie Přemysla Houdy se snaží popsat některé aspekty písničkářské tvorby období normalizace, zasadit je do dobového společenského kontextu a na tomto základě je interpretovat. Ve stejné, ne-li větší míře než písničkářská tvorba samotná jsou pak v knize reflektovány možnosti umělců svoji tvorbu veřejně šířit, respektive postupy státního aparátu, jimiž se snažil tuto činnost různými prostředky regulovat. Celá práce se tak pohybuje na pomezí kulturních studií a mikrohistorie.

ALEŠ HAMAN

Známý strukturalista, žák Jana Mukařovského, Milan Jankovič, vydal v nakladatelství Academia pokračování svého souboru literárních studií pod názvem Cesty za smyslem literárního díla II. V návaznosti na své předchozí stati vydané v nakladatelství Karolinum (2005) se tentokrát rozhodl podat širší obraz své odborné činnosti vymezený počátkem 21. století. Zahrnul proto do něho práce z let 1999–2014. Alespoň částečně tak dokázal nahradit nucené odmlčení z druhé poloviny 20. století zaviněné politickou nepřízní tehdejšího režimu. Žeň, kterou shromáždil v této knize, dosvědčuje, že ani v letech nuceného mlčení nezahálel a po převratu v roce 1989 byl s to pokračovat v přerušeném díle. To dokazuje řada prací, které naplňují jeho bibliografii a kam byly zařazeny studie, jež vznikaly na začátku tohoto století.

PETRA ČÁSLAVOVÁ

Necelé dva roky po konferenci věnované dílu I. M. Jirouse, kterou v listopadu 2013 připravila redakce Revolver revue (příspěvky shrnul sborník Magorova konference), uspořádal dne 22. září 2015 Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla široce koncipovanou konferenci s názvem Reflexe undergroundu. (Záznam konference je možné zhlédnout online: <http://www.ustrcr.cz/cs/reflexe-undergroundu>.)

PAVEL JANOUŠEK

Jestliže hned první slova publikace zní: „Ohlašuji předem, že tato kniha není teoreticky objevná“ (s. 7), není to výrazem autorovy nejistoty, ale naopak potvrzením jeho přesvědčení, že názory, jež zformuloval ve starší práci Heterocosmica. Fiction and Possible Worlds (Baltimore/London 1998; česky s tit. Heterocosmica. Fikce a možné světy, 2003), jsou natolik platné, že je lze bez problému aplikovat na každý nový materiál.
Důvody, proč se k této operaci odhodlal, přitom autor uvádí dva.