Previous Next
Král se špatnou pověstí LUKÁŠ M. VYTLAČIL Utváření obrazu a pověsti českého a římského krále Václava IV. V úterý 17. září 2019 se v konferenčních...
Slavíny snové i skutečné Michal Fránek Když roku 1887 publikoval Svatopluk Čech Pravý výlet pana Broučka do Měsíce, nechal v něm svého hrdinu za...
Workshop českých a polských literárních bibliografů GABRIELA ROMANOVÁ — VOJTĚCH MALÍNEK Digitální technologie nabízejí čím dál dokonalejší nástroje pro práci s texty a...

 

V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.

 ROMAN KANDA

Literární věda, alespoň její určitá část, stále systematičtěji zkoumá fenomény, problematizující hranici mezi vnitřním a vnějším. Polský literární teoretik Michał Głowiński už v polovině osmdesátých let upozornil na potřebnost překonání uvedené dichotomie, jež literární myšlení schizofrenicky zdvojuje a — vyhroceně vyjádřeno — rozděluje na dva tábory, které nenacházejí společnou řeč: na zastánce imanentních analýz textu a na stoupence sociologických (vnětextových) přístupů. Głowiński spatřoval východisko ve sledování díla zapuštěného do literárněkomunikační situace, v níž se rigidní dělení na vnější a vnitřní „rozpouští“, pozbývá (domnělé) pevnosti (česky in J. Trávníček [ed.]: Od poetiky k diskursu. Brno, Host 2002, s. 180–195).

JIŘÍ FLAIŠMAN – MICHAL KOSÁK

Editorské řemeslo si v minulém století ozkoušely stovky literárních badatelů, výsledky jejich práce znamenají pro stavbu oboru jakési základní kameny. Je však jen nemnoho osobností, které přispěly k této základní stavbě tak významně jako Zina Trochová, která na počátku tohoto roku oslavuje své devadesátiny.

PETR ŠÁMAL

Vůbec první číslo České literatury vyšlo 31. března 1953 a bylo plné paradoxů. Zdobila jej funkcionalistická obálka odkazující k modernistické typografii třicátých let a hned za ní následovaly dvě fotografie a dva soustrastné telegramy vyjadřující jménem Československé akademie věd hluboký zármutek nad úmrtím „generalissima“ Stalina († 5. března) a prezidenta Česko­slovenské republiky Klementa Gottwalda († 14. března).