Previous Next
Poutavý bedekr po světech československých přepisovatelů PETR ŠÁMAL Na název samizdatové edice Československý přepisovatel, již v letech 1982 až 1989 vytvářel a mezi přáteli v...
Mlhoviny strukturalismů PIOTR GIEROWSKI Literárněvědný strukturalismus je příkladem jednoho z nejdůležitějších směrů 20. století, který zanechal...
Průvodce po cestách literárněvědného strukturalismu HERTA SCHMID Ondřej Sládek s kolektivem spoluautorů vypracoval rozsáhlý terminologický Slovník literárněvědného...

 

V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.

 JIŘÍ PELÁN

15. března 2014 zemřel několik dní před svými dvaadevadesátými narozeninami ve Spojených státech ve Sweet Brook (South Williamstown, Massachussetts) literární historik a kritik, překladatel a editor Jiří Pistorius. Díky obsáhlému výboru z jeho díla, nazvanému Doba a slovesnost, jejž v roce 2007 vydalo pražské nakladatelství Triáda Roberta Krumphanzla a na jehož realizaci měla lví podíl Zuzana Jürgensová, je jeho odkaz v hlavních rysech přístupný i české odborné veřejnosti. Jürgensová zpracovala pro toto vydání i bezchybnou bibliografii a otiskla zde rozsáhlý rozhovor s autorem, mapující značně podrobně jeho životní dráhu.

 LUDMILA BARTOŠOVÁ

První ročník olomouckého setkání nad knihami odměněnými literárními cenami za rok 2013, nominovanými na získání některé z cen, ale i nad některými opomenutými navazuje na První bilanci pořádanou každoročně Ústavem pro českou literaturu AV ČR od roku 2011. Zatímco již tradiční bilancování Ústavu pro českou literaturu hodnotí čerstvou literární úrodu uplynulého roku, cílem olomoucké Cenové bilance je kritická reflexe uskutečňovaná z většího odstupu a zaměřená především na knihy oceněné v nejrůznějších soutěžích či anketách. Prezentované příspěvky budou publikovány v elektronickém sborníku.

EVA VOLDŘICHOVÁ BERÁNKOVÁ

Francouzská literární teorie a kritika sice v českém akademickém prostředí není zcela neznámým pojmem, nicméně i po sto čtyřiceti letech, které uplynuly od prvních překladů pozitivistických děl, zůstávají v našem povědomí o ní povážlivé mezery. Z obecněji zaměřených příruček vznikly za minulého režimu Fischerovy, marxismem silně poznamenané, Metodologické problémy současné francouzské kritiky, po revoluci pak stručný přehled metod pěti (nejen francouzských) kritických směrů včetně jejich aplikace na českou literaturu, nazvaný Interpretace a analýza literárního díla, a dále překlady základních strukturalistických textů Znak, struktura, vyprávění: výbor z prací francouzského strukturalismu či polemické studie Antoina Compagnona Démon teorie, shrnující historii bojů mezi literární teorií a Novou kritikou šedesátých let.

JIŘÍ POLÁČEK

Literatura z meziválečného období a doby nacistické okupace je v posledních letech předmětem značného odborného zájmu. Jedním z titulů, jež tento zájem manifestují, je antologie Michala Bauera Automatická madona, přibližující literární a výtvarnou činnost členů Skupiny Ra. O tomto uměleckém sdružení existuje už dosti početná literatura. Jeho heslo kupodivu schází v Lexikonu české literatury, jeho genezi, historii a aktivitám jednotlivých členů jsou však věnovány speciální publikace, časopisecké studie, texty v katalozích výstav i vzpomínkové práce, jejichž autory jsou jak literární vědci a kunsthistorikové, tak sami příslušníci uvedeného seskupení.

ZORNITZA KAZALARSKÁ

Monografie Jiřího Zizlera Ivan Diviš. Vystup na horu poezie vznikla z naléhavé potřeby zaplnit jedno prázdné místo v dějinách české literární vědy. S ohledem na symptomatickou absenci rozsáhlejší studie o Divišově poetice se tato monografie zdá být kompenzací alespoň ze dvou důvodů. Jednak se Zizler svou syntetizující analytickou prací snaží vyvážit dlouholetý nezájem, jímž literární kritika před rokem 1989 reagovala na tvorbu vyhnaného, oficiálně neexistujícího básníka. Komplexní popis Divišovy básnické i prozaické tvorby pak znamená pokus o uchopení pro čtenáře „obtížně přístupné faktury“ (s. 209), kdy autor hledá adekvátní způsob čtení Divišových textů.