Previous Next
Kapitoly z korpusové versologie — cesta správným směrem JIŘÍ MILIČKA Ve středoevropském prostoru se nikdy příliš nezdůrazňovala dichotomie mezi science a humanities, jak ji chápe...
Historia literaria v kulturách vědění LENKA ŘEZNÍKOVÁ Podobně jako další oblasti společenských věd také dějiny vědění prošly v posledních desetiletích...
Vědec a kulturní politik Arnošt Kraus VÁCLAV MAIDL Ve dnech 5.–6. října 2017 se na FF UK v Praze v Hybernské ulici konalo mezinárodní symposium Der...

 

V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.

MARTIN CHARVÁT

V knize Kain podle Hrabala se polský literární vědec Jacek Baluch snaží předložit nový přístup k dílu Bohumila Hrabala. Jeho hlavním záměrem je poukázat na palimpsestový charakter Hrabalových textů, protože „konečný smysl Hrabalových děl existuje anebo také vyjevuje se — mezi texty. Pokaždé se to děje jinak“ (s. 112–113). K prokázání této teze se Baluch obrací k asi nejznámějšímu Hrabalovu dílu, k novele Ostře sledované vlaky.

VENDULA REJZLOVÁZAJÍČKOVÁ

Ústav pro českou literaturu AV ČR, v. v. i., vlastní svým rozsahem i inventářem unikátní fotoarchivní sbírku, obsahující přes 163 000 polí mikrofilmů a 155 000 fotokopií staročeských rukopisů a tisků ve staročeštině, latině a němčině. Pozornost nevzbuzuje pouze databáze těchto materiálů, ale také historie sbírky jako takové, která reflektuje bádání o starší české literatuře v naší instituci od čtyřicátých let 20. století.

PETRA ČÁSLAVOVÁ

Ve dnech 14.–15. 11. 2013 se na půdě FAMU uskutečnila konference o díle Ivana M. Jirouse, již uspořádala jako vůbec první vlastní konferenci Revolver revue ve spolupráci s Institutem pro studium literatury. Jejím záměrem, jak deklarovala ve své úvodní řeči Terezie Pokorná, nebylo pouze kriticky a v souvislostech představit básníka, kritika a teoretika undergroundu Ivana M. Jirouse (1944–2011), ale také se ostře vymezit vůči banalizaci Jirousovy osobnosti a odkazu, která výrazně „rozbujela“ právě po jeho smrti.

ANTONÍN K. K. KUDLÁČ

Dějiny kultury zalidňují mnohé pozoruhodné postavy, kterým odborníci věnují jen málo pozornosti či vůbec žádnou. Patří mezi ně také Otakar Zachar (1870–1921), s jehož jménem se dosud mohli setkat nejvýš zájemci o život a dílo Josefa Váchala. Kladenský knihovník a badatel Jiří Mika teď přichází se stručnou, ale velmi zajímavou monografií o této pozoruhodné a neprávem pozapomenuté osobnosti nazvanou Mezi alembikem a spilkou. Svět sládka a spisovatele Otakara Zachara (Kladno, Halda 2012).

ONDŘEJ SLÁDEK

Na podzim 2012 zaznamenala americká bohemistika tři podstatné ztráty, zemřely tři významné osobnosti našeho oboru: Ladislav Matějka, Michael H. Heim a Peter Kussi. Zatímco Ladislava Matějku si většina českých čtenářů spojí především s jeho posledním velkým edičním počinem, totiž s třísvazkovým vydáním Korespondence Jiřího Voskovce a Jana Wericha (2007, 2008, 2010), povědomí o dílech Michaela H. Heima a Petera Kussiho bude mezi širší českou veřejností nejspíš jen velmi omezené. Přitom jejich práce jsou plným právem součástí dějin jak americké, tak české literatury.