Previous Next
F. X. Šalda MMXVII BARBORA ČIHÁKOVÁ — TEREZA ŠNELLEROVÁ Konference Na šaldovský sedmičkový rok odpověděla Revolver revue ve spolupráci se...
OBHÁJENÉ DIZERTACE 2017 Zpracovala VERONIKA JÁCHIMOVÁ Soupis zahrnuje bohemistické dizertační práce s literárněvědným zaměřením, které se dotýkají...
Kontexty Franze Kafky THOMAS ORT Vzhledem k tomu, že se jménem i podobiznou Franze Kafky se člověk v dnešní Praze setkává na každém kroku a...

 

V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.

ZORNITZA KAZALARSKÁ

Monografie Jiřího Zizlera Ivan Diviš. Vystup na horu poezie vznikla z naléhavé potřeby zaplnit jedno prázdné místo v dějinách české literární vědy. S ohledem na symptomatickou absenci rozsáhlejší studie o Divišově poetice se tato monografie zdá být kompenzací alespoň ze dvou důvodů. Jednak se Zizler svou syntetizující analytickou prací snaží vyvážit dlouholetý nezájem, jímž literární kritika před rokem 1989 reagovala na tvorbu vyhnaného, oficiálně neexistujícího básníka. Komplexní popis Divišovy básnické i prozaické tvorby pak znamená pokus o uchopení pro čtenáře „obtížně přístupné faktury“ (s. 209), kdy autor hledá adekvátní způsob čtení Divišových textů.

JIŘÍ TRÁVNÍČEK

Jeho život v sobě nese typické znaky dané generace, jakož i místa, kde se odehrál. Utvářelo ho ještě českoněmecké Brno, neboť pocházel z dvojjazyčných (a velmi plebejských) poměrů chudých Černovic, poté válka, totální nasazení ve Wiener Neudorfu, práce v ilegální skupině, v roce 1944 byl zatčen gestapem, vězněn v brněnských „Kouničkách“, poté ve Vratislavi. Konec války v roce 1945 mu zachránil život, neboť žaloba požadovala trest smrti. Po válce vstup do KSČ (později prohlásí, že to byl „jeden z největších omylů“ jeho života, „nebyla tehdy žádná literatura, která by nás poučila, co ten komunismus vlastně je“), studia češtiny, ruštiny a srbochorvatštiny na brněnské filozofické fakultě (za své hlavní učitele považoval F. Trávníčka a A. Kellnera), poté středoškolským profesorem v Holešově, redaktorem v nakladatelství Svoboda, aspirantem v Ústavu pro jazyk český ČSAV, asistentem, docentem a profesorem na brněnské filozofické fakultě, v šedesátých letech pobyty ve východoněmeckém Greifswaldu a na pařížské Sorbonně (uvažoval i o emigraci), v letech 1966–1970 prorektorem brněnské univerzity.

BRIGITTE SCHULTZEOVÁ

Rozsáhlé dílo z pera Jitky Ludvové dokumentující dějiny pražského německého divadla až po jeho zánik během druhé světové války zaplňuje mezeru v dosavadním teatrologickém výzkumu činohry a hudebního divadla. Svou povahou zároveň představuje nezanedbatelný příspěvek disciplínám jako literární věda, historie, žurnalistika či sociologie.

JAN PIŠNA

Vydáním první novodobé kompletní edice Kroniky české Václava Hájka se v loňském roce podařilo splatit velký dluh, jejž česká literární historiografie měla vůči písemnictví doby střední. Na vydavatelský počin Jana Linky navázala konference uspořádaná Oddělením pro výzkum starší literatury Ústavu pro českou literaturu AV ČR s názvem Na okraj Kroniky české konaná ve dnech 14. a 15. listopadu 2013. Odborné setkání připomnělo kromě samotné kroniky i 460. výročí úmrtí jejího autora, kněze, kazatele, překladatele a spisovatele Václava Hájka z Libočan. Konferenci doprovázel bohatý program: ve čtvrtek 14. listopadu se uskutečnilo slavnostní představení nové edice v kulturním centru „Dominikánská 8“ s diskuzí vedenou Martinem Bedřichem a za účasti Jana Linky, Petra Voita a Petra Čorneje, s hudebním doprovodem Michaela Pospíšila a skupiny Ritornello a prokládané scénickým čtením úryvků z Hájkova textu studenty DAMU. Po skončení posledního pátečního bloku referátů následovala zádušní mše svatá v Hájkově působišti, v kostele sv. Tomáše na Malé Straně. Doprovodný program v sobotu uzavřela komentovaná procházka s Václavem Cílkem na Tetín a okolí. Ale vraťme se zpět k samotné konferenci.

MARTA PATÓ

Do Literární řady, která je věnována především myšlení o české literatuře, zařadilo nakladatelství Academia výbor z celoživotního díla pražského literárního vědce a hungarologa Petra Rákose (1925–2002). Kniha představuje česky Rákosovo dílo ve své komplexitě vůbec poprvé. Editor knihy Evžen Gál do ní vybral Rákosovy odborné studie, doslovy a úvahy, které autor ještě za svého života připravil do zamýšlené a nevydané monografie. Jsou to eseje zbavené cenzury a úprav, dále články vydané dosud jen v maďarštině a některé texty přináší tento svazek vůbec poprvé. Značná pozornost je pak věnována aparátu knihy, který vedle rejstříků zahrnuje bibliografii Rákosova díla (včetně odkazů na bibliografie starší), dále kapitolu s životopisnými údaji a rozsáhlou studii editora svazku, která je zároveň osobně laděným komentářem jak k Rákosovu celoživotnímu dílu, tak k výběru studií do tohoto svazku.