Previous Next
Fenomén Zappa: badatelský oříšek, nebo kámen úrazu? STEFAN SEGI V září roku 2013, u příležitosti dvacátého výročí úmrtí kytaristy a skladatele Franka Zappy, uspořádal Ústav...
Evropská knižní kultura? Ne, kultury… JIŘÍ TRÁVNÍČEK Na poli knižní a čtenářské kultury jsme v poslední době svědky několika integračních snah: shromáždit data...
Pro studenty — a pro veřejnost? MICHAL CHARYPAR Útlá antologie Podoby Židů v literatuře doby romantismu v českých zemích editorů Jiřího Holého a Hany...

 

V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.

ŠÁRKA SLADOVNÍKOVÁ

Ve čtvrtek 23. října proběhla v pražském Clam-Gallasově paláci první část třetí výroční konference Pražského centra židovských studií s názvem „Židovská Praha pozdní renesance a její reflexe: nové pohledy“. O dva týdny později, ve čtvrtek 6. listopadu, proběhla druhá část setkání ve formě kolokvia s názvem „Hebrejská kniha (nejen) v rudolfínské Praze“.

ALEŠ ZACH

František Knopp (narozen 30. dubna 1946 v Praze, zemřel 11. května 2014 v Čerčanech) studoval v relativně uvolněných šedesátých letech minulého století dějiny a teorii divadla na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze; z jeho ročníkových spolužáků se v oboru později uplatnili mj. Nina Malíková, Vladimír Just a Vladimír Mráček. V roce 1969 absolvoval diplomovou prací Činoherní klub 1965–1968 a o rok později, na prahu normalizace, nastoupil do bibliografického oddělení pražského Divadelního ústavu.

MILOŠ SLÁDEK

1.

Už několik let můžeme pozorovat zvýšenou aktivitu jihočeského pracoviště Národního památkového ústavu při vydávání pozoruhodných monografií věnovaných movitým i nemovitým památkám daného regionu, s tím spojeným duchovním dějinám apod. Práce Martina Gažiho a Jarmily Hansové představuje bezesporu jeden z vrcholů těchto iniciativ a odborných počinů. Přivykli jsme tomu, že studie památkářů jsou charakteristické dobrou znalostí konkrétních památek a obvykle i výbornou orientací v pramenech a literatuře k danému místu. Horší už to bývá s jazykovou stránkou těchto studií a mnohdy i se zařazením dané problematiky do širšího dobového myšlenkového kontextu i do širších souvislostí uměleckých a kulturních.

PETRA CHVOJKOVÁ

 

Jako součást doprovodného programu k výstavě Hommage a Kája Saudek. Retrospektiva krále českého komiksu se přímo v prostorách Muzea umění Olomouc konalo 26. dubna 2014 odborné kolokvium Český komiks (a vizuální kultura) 60.–80. let 20. století. Uspořádáno bylo Centrem pro studia komiksu ÚČL AV ČR a FF UP , které tím završilo svou spolupráci na doprovodném programu výstavy v podobě cyklu přednášek pro veřejnost s názvem Kája Saudek a (český) komiks. Kolokvium navázalo na podobně koncipované setkání s názvem Studia komiksu: možnosti a perspektivy, které stejný organizační tým připravil na půdě olomoucké filozofické fakulty o tři roky dříve, tentokrát byl však záběr jednotlivých příspěvků omezen jednak na dějiny domácího komiksu v daném časovém období, jednak na jeho vazby k jiným oblastem domácí vizuální a populární kultury (především filmu a výtvarnému umění).

LENKA JUNGMANNOVÁ

Na sklonku loňského roku vyšla antologie Čtení o Václavu Havlovi, jejímž editorem byl Michael Špirit. Kniha zahajuje edici Antologie, již od loňského roku vydává Institut pro studium literatury, o. p. s. Jedná se o výbor z domácí sekundární literatury k Havlovi, který zahrnuje „nejcennější bezprostřední kritické ohlasy“ a klade si za cíl oslovit jak odborníky, tak širší čtenářskou veřejnost.