Previous Next
Zdroje historického vědomí raněnovověkých měst JAN LINKA V útulném konferenčním sále s výhledem do Husovy ulice se 28. května 2018 v Masarykově ústavu a archivu Akademie...
Liber viaticus LUKÁŠ PRŮŠALiber viaticus, cestovní breviář Jana ze Středy, je unikátní památkou české středověké knižní kultury. Rukopis,...
Konáč v protipikartské polemice JAN PIŠNA Český intelektuální svět přelomu 15. a 16. století byl vázán a téměř výhradně soustředěn na náboženské...

 

V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.

MARKÉTA MAGIDOVÁ

Téma deskripce je v literárněvědné teorii, té české zvláště, ve srovnání s naratologickými tématy méně dominantní. Výzkumný projekt Poetika deskripce, který na Ústavu české literatury AV ČR vede Alice Jedličková, se snaží tuto mezeru zaplnit. Alice Jedličková se spolu se Stanislavou Fedrovou problematice vztahu deskripce a narace věnují — v Česku poměrně osamoceně — již delší dobu (např. studie A. Jedličkové z roku 2008 „Jak Perseus osvobodil Andromedu nebo Osvobození Andromedy? K transmedialitě vyprávění ve slovesném a výtvarném umění“ nebo v témže roce publikovaný jejich společný text „Ekfráze — deskripce versus narace“). Jejich badatelské zájmy se také přibližují intermediálnímu rozměru deskriptivity (zejména ve studiích „Ekfráze — deskripce versus narace“; „Obraz v příběhu — ekfráze ve vyprávění. Předběžné návrhy k rozlišení popisnosti a vizuality“, „Konec literárního špenátu anebo Popis v intermediální perspektivě“ anebo publikované habilitační práci Alice Jedličkové Zkušenost prostoru. Vyprávění a vizuální paralely) a v rámci projektu Poetika deskripce badatelky přinášejí i aktuální diskurz zahraniční teorie vydáním překladu díla Wernera Wolfa Popis jako transmediální modus reprezentace (2013). Tato záslužná činnost však zároveň otevírá průhled do metodologické problematiky, již s sebou interdisciplinární přístup nese.

JAN WIENDL

Versologický tým při pražském Ústavu pro českou literaturu AV ČR představuje v posledních letech řadu pozoruhodných pracovních výstupů, které se podstatnou měrou v domácím odborném prostředí podílejí na rozvíjení versologie jako emancipované a nepřehlédnutelné literárněvědné disciplíny.

ZDENĚK JEŽEK – BARBORA SVOBODOVÁ

Ve čtvrtek 8. ledna 2015 se v prostorech brněnské Filozofické fakulty Masarykovy univerzity uskutečnilo mezinárodní kolokvium s názvem Fikce Jaroslava Haška, které pořádal Brněnský naratologický kroužek ve spolupráci s Ústavem pro českou literaturu AV ČR. Své příspěvky na setkání představilo osm badatelů, kteří se zaměřili na nejrůznější aspekty Haškova díla a kontexty, v nichž je možné o autorových pracích uvažovat.

Ve prvním čísle letošního ročníku České literatury byl publikován článek Ivy Málkové „Nenaplněná příležitost“ komentující vydání Nezvalova díla v České knižnici (text ke stažení zde), v ČL 2/2015 na tento text reaguje Jiří Holý.

JANA MAROSZOVÁ

Již před třemi lety (2012) vyšla v nakladatelství Triáda publikace, která, jak se zdá, postává tiše ve stínu jiných a poněkud ušla dosavadní pozornosti odborné veřejnosti. Možná to je tím, že autor Václav Petrbok si v odborných kruzích postupně vytvořil jméno jako znalec literatury 19. století. Představíme zde proto nyní stručně jeho knihu, kterou po jejím uveřejnění tento vědec prezentoval v pražském Literárním domě (Prager Literaturhaus deutschsprachiger Autoren) a o níž pohovořil v únoru roku 2013 v reakci na pozvání do rozhlasu Praha v rámci interview s Marco Zimmermannem. Zamyslíme se nejen nad její náplní, ale také nad způsobem, jakým je zvolené téma prezentováno.