Previous Next
Jaký Pondělíček, takový Kundera PETR ŠÁMAL Milan Kundera to nemá snadné. Život spisovatele, který opakovaně zdůrazňuje, že podstatné je dílo, nikoli osoba...
Kritické po(c)hyby KLÁRA SOUKUPOVÁ Publikace Kritika v pohybu Marka Lolloka vychází ze stejnojmenné dizertační práce, kterou autor v roce...
Kniha tovaryšská… a hned už syntéza JIŘÍ TRÁVNÍČEK  Původní, italské vydání této nevelké publikace má vročení 1950 (podruhé vyšla po autorově smrti v...

 

V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.

KRISTINA ANDĚLOVÁ (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR)

K textu Romana Kandy „Strukturalisté dělají marxismus“ a k reakci Pavla Janouška „Diskurzivní bublina jako nástroj marketingové propagace marxismu“

KRISTINA DOKULILOVÁ

Deset let po vydání šiktancovské monografie (Někde tady, Český básník Karel Šiktanc, Brno, Host 2010) se Petr Hruška podruhé hlásí o slovo a opět propůjčuje svůj hlas výkladu života a díla osobnosti, které si váží a jejíž tvorbou je zaujat: Ivanu Wernischovi. Objemná, sedmisetstránková kniha jako by vyvažovala až marnotratně plodnou literární produkci tohoto umělce píšícího od počátku šedesátých let. Zmapovat tak dlouhé a rozmanité tvůrčí období bylo úkolem, jehož se zhostil respektovaný literární vědec, který sám píše básně. A je nesporné, že tato dvojdomost vnesla do předloženého výkladu mnohé kvality. Vrcholným výsledkem badatele píšícího personální monografii by měla být kniha, jež rovnou měrou spojuje jak polohu biografickou, tak interpretační. Měla by umělcův tvůrčí zápas představit v jeho komplexnosti a zároveň originalitě: obkružovat ono nadčasové, co do něj vložila jedinečná osobnost tvůrce, což potvrzují autorova slova v závěrečném oddílu: „nelákala mne představa vytvořit knihu o završeném dílu velkého autora jakožto položku literární historie“ (s. 558). Jakými postupy toho Petr Hruška dosahuje, jakým způsobem nás provází básníkovým dílem a jak se mu daří naplnit požadavky osobnostní monografie, to vše jsou otázky, které bude chtít rozkrývat následující recenze.

HANA ŠIMKOVÁ

Kniha Nerudův verš Jakuba Říhy, člena Versologického týmu Ústavu pro českou literaturu AV ČR, pojednává celek Nerudova básnického díla — od prvotiny Hřbitovní kvítí (1858) po dvě sbírky vydané posmrtně, Zpěvy páteční (1896) a Knihu epigramů (1956). Zatímco Nerudově próze se česká literární věda věnuje soustavně (z nedávno vyšlých vzpomeňme alespoň knihy Tři stálice moderní české prózy: Neruda, Čapek, Kundera [2014] od Aleše Hamana nebo Záludný svět Povídek malostranských [2012] od Dagmar Mocné), jeho poezii se již tolik pozornosti zejména v poslední době nedostává. Říhova monografie tedy představuje vítaný příspěvek k nerudovskému bádání.

SESTAVILA TEREZA PULCOVÁ

Soupis zahrnuje bohemistické dizertační práce s literárněvědným zaměřením, které se dotýkají literární komunikace v prostoru českých zemí. Přehled vznikl na základě excerpce českých i zahraničních univerzitních digitálních repozitářů, pro doplnění byla oslovena i slavistická pracoviště v zahraničí. Uvedené práce budou též evidovány v bibliografické databázi výzkumné infrastruktury Česká literární bibliografie.

 

JIŘÍ TRÁVNÍČEK

Kurnikšopa nějak brzo, Pavle… Vždyť pětašedesátka není žádný věk, navíc na takového chlapa. Nečekali jsme to. Ale to už tak holt bývá.

Dne 6. dubna 2020 odešel „na druhou stranu“ člověk, kterého nešlo nemít lidsky rád. Sám se cítil vždy jako oborový outsider, jemuž se nepodařilo institucionálně zakotvit, a pokud, tak vždy na dost krátkou dobu. Pral se s tím, užíralo ho to, ale i přes tuto nepřízeň okolností zůstával věrný své versologii, a to s posedlostí snad až hazardního hráče, který věří, že hned při dalším rozdání mu v rukou přistane karta, a zrovna ta, na niž tak dlouho čekal.