Previous Next
Jaromír Šavrda demytizovaný PETRA LOUČOVÁ V roce 2018 uplynulo třicet let od nečekaného úmrtí ostravského novináře, básníka, prozaika a disidenta...
Na obranu fanfikce STEFAN SEGI Pojetí akademického psaní o populární kultuře jako obrany má dlouhou tradici, která často více než o populární...
Básně, věci a básně o věcech JIŘÍ JELÍNEK Ve dnech 30. 1. až 2. 2. 2019 se v prostorách Filozofické fakulty Karlovy Univerzity v Praze konala...

 

V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.

Ve dnech 29. 6. – 4. 7. 2015 se v Praze konal pátý ročník celosvětového setkání odborníků na českou literaturu. V dnešním příspěvku přinášíme zprávu o Blok III: Performativita války v české literatuře.

Ve dnech 29. 6. – 4. 7. 2015 se v Praze konal pátý ročník celosvětového setkání odborníků na českou literaturu. V dnešním příspěvku přinášíme zprávu o Blok II: Válka a paměť.

Anna Rosová

Ve dnech 6. a 7. listopadu 2015 se v prostorách Ústavu translatologie FF UK (Praha) uskutečnila první univerzitní konference věnovaná jedné z nejvýraznějších postav české poválečné literatury, spisovateli a překladateli Janu Zábranovi (1931–1984). Organizátory konference Jan Zábrana: básník, překladatel, čtenář byli představitelé zmíněného ústavu, především Eva Kalivodová, ředitel ústavu Stanislav Rubáš a doktorand Petr Eliáš. Dvoudenní program konference byl rozdělen do několika tematických sekcí — Zábranovy překlady z ruštiny, překlady z angličtiny, překlady z dalších jazyků, překlady detektivek a v neposlední řadě samozřejmě také Zábranova vlastní tvorba.

Ve dnech 29. 6. – 4. 7. 2015 se v Praze konal pátý ročník celosvětového setkání odborníků na českou literaturu. Sešlo se zde přes 150 vědců z 20 zemí, jejichž odborným zájmem je česká literatura a její dějiny. Téma kongresu bylo primárně vymezeno literárněhistoricky — hlavní název setkání „Válka a konflikt v české literatuře“ mimo jiné odkazoval ke stoletému výročí 1. světové války. Druhým velkým jubileem, které mělo setkání bohemistů připomenout, bylo 600. výročí upálení Jana Husa (husovské téma měla i doprovodná výstava „Tyto sem kniežky napsal…“).

Michal Charypar

V posledních letech lze pozorovat určité zvýšení zájmu veřejnosti o postavu a dílo Karla Sabiny, které dokládá mimo jiné také několik edic jeho pozapomenutých nebo i zcela neznámých textů, zvláště próz. Jako zatím poslední se k nim na jaře 2014 (s vročením 2013) připojil svazek s názvem Osudná kniha. Tři prózy z doby reformace, edičně připravený Petrou Hesovou a vydaný k příležitosti 200. výročí Sabinova narození. Souhrnný titul bohužel nijak čtenáři nesignalizuje, že jde o první moderní vydání málo známých děl beletrie, a neumožňuje mu identifikovat, jaké texty vlastně kniha obsahuje. Obálka svazku mohla přitom snadno nést všechny tři krátké názvy jednotlivých zařazených próz. Současný, podle mého názoru matoucí titul byl patrně zvolen podle „senzačně“ znějícího názvu jedné z nich.