Previous Next
O díle a myšlení Egona Bondyho ROMAN KANDA Nakladatelství Filosofia vydalo v loňském roce monografii Myšlení a tvorba Egona Bondyho. V charakteristické...
Žánry populární literatury PAVEL ŠIDÁK Ve své nové knize se Antonín Kudláč vrací k tématu populární literatury. Téma v současné době poměrně...
Na ceste k novému prístupu k dejinám literatúry v Čechách, na Morave a v Sliezsku JOZEF TANZER Primerané posúdenie práce 41 autorov a autoriek, z toho mnohých popredných odborníkov a odborníčok v oblasti...

 

V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.

V dnešní příspěvku přinášíme rozhovor s Nickem Montfortem, jednou z předních osobností teorie a praxe elektronické literatury.

 

Matouš Jaluška

Medievistický výzkum a digitální technologie si překvapivě dobře rozumějí již od samých počátků. Například italský jezuita Roberto Busa začal užívat hypertextový přístup k psanému slovu již nedlouho po druhé světové válce, v době, kdy ve spolupráci s firmou IBM připravoval svůj velkolepý Index Thomisticus, totální lemmatizovaný rejstřík k dílu Tomáše Akvinského. Američtí vojenští experti se k výzkumu v téže oblasti dostali až o patnáct let později.

Tomáš Havelka

Hájkova Kronika česká je bezpochyby jedno z nejvýznamnějších, nejčtenějších, ale zároveň i nejrozporuplnějších literárních děl starší české literatury. Přes dvě, resp. tři století ovlivňovala národní cítění, sytila potřebu narativního vzpomínání na minulost, vychovávala k identifikaci s kladnými postavami historie (Karel IV.) a k odporu k záporným postavám (Václav IV., Jan Žižka aj.); učila vnímat dějiny jako jeden velký příběh, obsazený hlavními a vedlejšími postavami, představovanými jako figury reálného života a zasazenými do kauzálních souvislostí boje o řád, o cestu k ideálnímu státu.

V dnešním příspěvku uveřejňujeme recenze Milana Jankoviče a Petra Šámala, věnované monografii Ondřeje Sládka Jan Mukařovský. Život a dílo.

Martin Hrdina

Lubomír Doležel při loňské návštěvě v Ústavu pro českou literaturu připomněl úvahu, kterou uzavíral již knihu Heterocosmika — teorie fikčních světů by měla vyústit v historii fikčních světů. Po Doleželovi, jenž k takové historii literatury zatím přispěl analýzami české postmoderní prózy, uvažoval o praktickém uplatnění teorie fikčních světů i Bohumil Fořt, například v závěru Úvodu do sémantiky fikčních světů. Ve své nejnovější knize Fořt předložil další část historie fikčních světů české literatury, věnovanou próze realistické. Literární historie se v posledních letech k problému realismu vrací na nových metodologických základech a Fořtova práce tak může být významným příspěvkem do otevřené diskuze. Její autor v teorii fikčních světů nalezl zázemí, na jehož základě chce systémově uspořádat málo přehledné literárněhistorické poznatky o realistické próze, dobrat se jejího konzistentního obrazu.