Previous Next
Jaký Pondělíček, takový Kundera PETR ŠÁMAL Milan Kundera to nemá snadné. Život spisovatele, který opakovaně zdůrazňuje, že podstatné je dílo, nikoli osoba...
Kritické po(c)hyby KLÁRA SOUKUPOVÁ Publikace Kritika v pohybu Marka Lolloka vychází ze stejnojmenné dizertační práce, kterou autor v roce...
Kniha tovaryšská… a hned už syntéza JIŘÍ TRÁVNÍČEK  Původní, italské vydání této nevelké publikace má vročení 1950 (podruhé vyšla po autorově smrti v...

 

V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.

VALENTINA PARISI (přeložila Lucie Johnová)

Nedávno vydaná antologie Samizdat Past & Present, kterou edičně připravil Tomáš Glanc, zaujímá v rozrůstající se literatuře na toto téma zvláštní místo. Na jednu stranu reaguje na posun, který se v této oblasti poslední dobou projevuje, tedy na „depolitizaci“ samizdatu, jež s sebou přináší rostoucí zájem o jeho typologické, mediální a performativní aspekty, na druhou stranu se vrací k sedmdesátým letům 20. století a nabízí diachronní pohled na různé interpretace přisuzované tomuto fenoménu čtenáři i odborníky.

VÁCLAV SMYČKA

Napsat čtivou knihu, která je plná informací o něčem tak odborném, jako je česky a německy psaná literatura z Čech přelomu 18. a 19. století, je bezesporu uměním. Toto umění, musíme si přiznat, většina z nás, literárních historiků, neovládá. Marek Vajchr, jak ukázal v knize Neviditelný rytíř aneb Rozbřesk imaginace, mu ovšem rozumí. Dokázal napsat poutavou knihu o zrození fikční imaginace na konci 18. století v českých zemích a do jejího středu umístil postavu Josefa Schiffnera, které přiřkl autorství mnoha německy a později i česky tištěných románů, povídek a pohádek. Má to však jeden háček, vlastně háčků hned několik: kniha je plná zkreslení a přehmatů, takže některé z těch nejpřekvapivějších tezí jsou zřejmě nepravdivé. K tomu ale až později.

JAN MALURA

V minulosti se poměrně často připomínal výrok německého pozitivistického filologa Wilhelma Scherera, podle něhož není pro literárního historika nic těžšího než rozpoznat, co v dané době působilo komicky. O středověku to platí dvojnásob. V běžném povědomí tato epocha funguje jako doba temná a vážná, ale badatele v ní opakovaně nacházejí smích a grotesku. Kniha Hranice smíchu je dalším z ambiciózních pokusů o reflexi tohoto fenoménu. Není to jen práce literárněhistorická, ale spíš mezioborová, sdružující studie domácích, zejména pražských badatelů mladších generací z oblastí kulturní historie, klasické filologie, teatrologie, dějin germánských i románských literatur, hebraistiky aj.

ANNA GNOT — VOJTĚCH MALÍNEK — GABRIELA ROMANOVÁ — PIOTR WCIŚLIK

 

Rok 2015 lze v kontextu vývoje mezinárodní spolupráce České literární bibliografie (ČLB) označit jako důležitý mezník. Od tohoto okamžiku ČLB získala stěžejní partnery pro svou činnost ve dvou pracovištích působících při sesterském Ústavu pro výzkum literatury (Instytut Badań Literackich) Polské akademie věd (dále jako IBL). Jmenovitě jde o poznaňské Oddělení současné bibliografie (Pracownia Bibliografii Bieżącej), které zpracovává Polskou literární bibliografii (Polska bibliografia literacka) a funguje jako součást zastřešujícího Centra pro digital humanities (Centrum Humanistyki Cyfrowej) se sídlem ve Varšavě, které je druhým z partnerů.
Užší spolupráce s IBL byla v tomto roce zahájena v oblasti výzkumu polského a českého disentu, což se zřetelně odrazilo v přípravách společného projektu OppORNIC: Opposition Online Registry: New Interpretations of Cultural Dissent pro program Horizon 2020 (v rámci výzvy: Cultural Opposition in the Former Socialist Countries). Na přípravě přihlášky se podíleli badatelé z několika evropských zemí včetně těch z ÚČL, konkrétně Michal Přibáň, Tomáš Glanc, Petra Loučová, Eduard Burget a Vojtěch Malínek. Přestože projekt v soutěži těsně neuspěl, zúčastnění pokračovali v pokusech o vytvoření zastřešující platformy pro vědeckou debatu o neoficiální kultuře ve státech bývalého východního bloku, jíž se posléze stal projekt NEP4DISSENT, podpořený v rámci programu COST. Částečně byla také otevřena diskuze o spolupráci v oblasti základního výzkumu i zpracování bibliografických dat, která pokračovala během pracovního setkání delegací obou stran v Praze v prosinci 2015 (polskou stranu zastupovali Teresa Dobrzyńská, Katarzyna Chmielewská, Jerzy Kandziora, Maciej Maryl a Piotr Wciślik).
K dalšímu rozvoji vzájemné spolupráce rozhodujícím způsobem přispěl mobilitní projekt „Future of Polish and Czech Literary Bibliography: Towards integration and exploitation in comparative research“, jehož řešiteli byli Vojtěch Malínek a Piotr Wciślik. Projekt byl podpořen v letech 2017−2019 českou a polskou akademií věd. Jeho stěžejním cílem bylo zintenzivnění odborné diskuze mezi oběma pracovišti prostřednictvím pravidelných každoročních týdenních pobytů pracovních týmů obou institucí na sesterských pracovištích.

JANA PÁTKOVÁ

Monografie Marianny Koliové je zatím posledním příspěvkem k poetice i literárněhistorickému ukotvení cestopisu v širším kontextu. Její práce reprezentativním způsobem vstupuje do středoevropské diskuze o cestopisu jako žánru. Autorka si všímá klíčové schopnosti cestopisu nést různě konstruované obrazy estetického (uměleckého) i identitotvorného (nacionálního) diskurzu. Odborné diskuze o cestopisech, které tematicky pojí cesta/putování po Horních Uhrách v 19. století, je možné sledovat na stránkách vědeckých časopisů nejen u nás a na Slovensku, ale také v Polsku, Maďarsku a dalších zahraničních slovakistikách (Nový Sad či Záhřeb).