Previous Next
Posthistorie stržená dějinami VÁCLAV SMYČKA Studium paměti se etablovalo společně s dalšími „obraty“ kulturních věd v závěru minulého století, tedy v...
Pokus o teorii psaní   JOSEF HRDLIČKA V knize Událost psaní se Petr Komenda pokusil zapojit rukopisné prameny do interpretace díla...
Česká knižnice pro školy ROBERT KOLÁR Na sklonku loňského roku vyšel pilotní svazek nové edice pojmenované Seminář České knižnice, kterou vydává...

 

V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.

JOSEF HRDLIČKA


V roce 2014 vydal francouzský filozof Jean-Louis Chrétien (1952) knihu nazvanou Vnitřní prostor. Navazuje v ní na své předchozí fenomenologicky orientované práce Symbolique du corps (Symbolika těla [2005]), v níž se zabýval modely niternosti založenými na představě „vnitřního člověka“ vycházeje z Platóna a Pavla z Tarsu, a dvojdílnou monografii Conscience et roman I, II (Vědomí a román I, II [2009, 2011]), kde se věnoval otázce vědomí, jak ji otevírají nové románové techniky jako polopřímá řeč, které na přelomu 18. a 19. začínají hrát důležitou roli. V knihách o románu vychází Chrétien z některých starších literárněteoretických koncepcí, zejména připomíná inspiraci v práci Dorrit Cohnové Transparent Minds (1978), téma ale posouvá na pole filozofie a v širším kontextu ukazuje, jak v této epoše románu dochází k významnému posunu v náhledu na lidskou niternost. V úvodu k prvnímu dílu Vědomí a románu píše, že se jedná o rozsáhlejší projekt genealogie figur niternosti a způsobu, jak se z nich stává „subjektivita“. Vnitřní prostor je zatím poslední knihou v této řadě a je věnován architektonickým představám niternosti, jejichž dlouhá tradice začíná v křesťanské antice.

HELENA CHALUPOVÁ

Ve dnech 2. a 3. června 2016 se v prostorách Clam-Gallasova paláce v Praze u příležitosti 200. výročí úmrtí milčického rychtáře Františka Jana Vaváka konala konference „Soumrak tradiční společnosti. Český venkov a maloměsto na přelomu epoch“.

 

ILONA GWÓŹDŹ-SZEWCZENKOVÁ

Obě souběžně vydané knihy Zuzany Říhové, jež jsou předmětem naší kritické reflexe, se vzájemně objasňují a doplňují, a právě proto je vhodné podívat se na ně společně. Monografie Vprostřed davu byla vydána v roce 2016 v nakladatelství Academia, zatímco antologii Neplač, vstaň a střílej! vydalo nakladatelství Akropolis v edici Skrytá moderna. Jak na webových stránkách nakladatelství Akropolis zdůrazňují Petr A. Bílek, Vladimír Papoušek a Filip Tomáš, avantgardní diskurz má dokonce i v literárních textech mnohem širší konotace, než se může zdát z perspektivy kánonu domácí odborné literatury. Autorka knihy věnované české avantgardní próze situuje tento fenomén do širšího evropského kontextu a přijímá známý a osvědčený induktivní typ analýzy „od detailu k obecnému“.

KAMIL ČINÁTL

Historie má v současné popkultuře pevnou pozici. Soudě dle bohaté komerční produkce románů, filmů, komiksů či počítačových her s historickou tematikou, přitahují dějiny diváky podobně jako „pokleslé“ kriminálky, akční podívaná či erotika. I v českém prostředí se vytváří tolik produktů, jejichž prvotní identita je určena vztahem k minulosti, až to vzbuzuje otázky po společenské funkci tak masivního popkulturního vzpomínání. Proč potřebujeme takové množství historie a navíc v tolika variantách? Jak je možné, že se lidé většinově baví nad tak vážnými tématy, jaká představují války či holokaust?

 

MARTIN TOMÁŠEK

Hutná, bezmála čtyřsetstránková kniha je výsledkem soustředěného zájmu a dlouhodobé spolupráce autorského tandemu, jehož cílem bylo překročit stereotypní vnímání i pojetí popisu, představit historický vývoj odborného diskurzu v této oblasti a jeho dnešní stav, a systemizovat poznatky z různých perspektiv.