Previous Next
Poutavý bedekr po světech československých přepisovatelů PETR ŠÁMAL Na název samizdatové edice Československý přepisovatel, již v letech 1982 až 1989 vytvářel a mezi přáteli v...
Mlhoviny strukturalismů PIOTR GIEROWSKI Literárněvědný strukturalismus je příkladem jednoho z nejdůležitějších směrů 20. století, který zanechal...
Průvodce po cestách literárněvědného strukturalismu HERTA SCHMID Ondřej Sládek s kolektivem spoluautorů vypracoval rozsáhlý terminologický Slovník literárněvědného...

KLÁRA ZINDULKOVÁ

Začátkem listopadu 2014 se v rámci Týdne vědy a techniky otevřely také dveře ÚČL AV ČR. Do těchto dveří byli 4. 11. zváni všichni, kdo se chtěli dozvědět o tom, co je nového v bádání o českém verši a jak může mít blízko versologie a IT.

Program začal tiskovou konferencí pro odbornou veřejnost. Jeho hlavním bodem pak byla přednáška dvou členů versologického týmu, který na ÚČL AV ČR působí — Roberta Kolára (dříve Ibrahima) a Petra Plecháče. Ta byla určena i široké veřejnosti a studentstvu, a tak se v konferenčním sále potkali zasloužilí odborníci, univerzitní posluchači i informací lačné studentstvo středních škol.

Robert Kolár a Petr Plecháč jsou představiteli jedné výrazné větve současné teorie verše, která do svých výzkumů s oblibou zapojuje moderní technologie. Navazuje tím vlastně na starší generaci českých versologů v čele s Miroslavem Červenkou a Květou Sgallovou, kteří také začínali své výzkumy s tenkrát dostupnou výpočetní technikou — v té době šlo ovšem ještě o děrné štítky.

Květa Sgallová byla na akci osobně přítomna, a to dokonce v čestné roli — po skončení přednášky se ujala křtu knihy Báseň a počítač z pera obou výše jmenovaných versologů. Publikace vyšla v nakladatelství Academia v edici Věda kolem nás.

Tenoučká knížka Báseň a počítač je průvodcem po elektronických databázích a aplikacích, které za posledních několik let na půdě versologického týmu vznikly. Jde především o čerstvou novinku — Korpus českého verše. Jedná se o anotovaný korpus české poezie 19. a počátku 20. století obsahující 1 689 básnických sbírek a v nich přes 78 000 básní. Čerpá z České elektronické knihovny a zájemci v něm mohou vyhledávat prostřednictvím Databáze českých meter, v níž je každá báseň doplněna metrickým a strofickým popisem a lze tu vyhledávat básně např. podle rýmového schématu (aabb), ustálené formy (rondel) či metra (daktyl, trochej, jamb).

Další elektronickou novinkou, se kterou publikace čtenáře seznamuje a kterou je možno též nalézt na stránkách versologie.cz, je aplikace Gunstick, která v korpusových textech vyhledává nejfrekventovanější rýmové páry. Eufonii básně (definovanou jako míru opakování hlásek v textu oproti běžné řeči) zase zanalyzuje Eufonometr, který z tohoto hlediska umí i srovnávat autory mezi sebou. Nelze samozřejmě říci, že čím vyšší „eufonický kvocient“, tím lepší báseň, nicméně určitou představu o charakteru textu tento údaj poskytne.

Dalším on-line nástrojem je aplikace Hex, umožňující určit v korpusových testech klíčová slova nebo naopak podle klíčových slov vyhledávat konkrétní básně. Nejpoužívanější výrazy vám pomohou najít také Frekvenční slovníky. Zajímavé může být například porovnat z tohoto hlediska dvě sbírky jednoho autora.

Versologický tým má za sebou velký kus práce. Pro úplnost připomeňme, že autoři zmíněných aplikací vydali na konci roku 2013, ve spolupráci s dalším členem versologického týmu — Jakubem Říhou, dlouho očekávaný Úvod do teorie verše, který ze zmiňovaných elektronických databází a aplikací hojně čerpá (viz recenze Jana Wiendla v tomto čísle).

Je zřejmé, že teorii verše, ať už v odborných kruzích, nebo třeba ve školské výuce, se otevírají netušené možnosti. S nimi však nepochybně i velká úskalí. Máme-li v ruce užitečné nástroje, ještě to neznamená, že jejich výsledky dokážeme správně interpretovat. Je zajímavé jedním klikem zjistit, kolikrát se v Máji vyskytuje slovo hora oproti slovu láska či jaká Nerudova báseň má nejvyšší eufonický koeficient. Konečně máme možnost exaktně spočítat, které básně metrum dodržují a které ne.

Otázka, která však musí stát vždycky na prvním místě a nesmí se z něho ani pod tíhou čísel a grafů ztratit, je věčné badatelské — Proč?. A to ani ne ve smyslu okřídleného Co tím chtěl básník říci?, ale spíše: Proč chci zjistit zrovna toto? K čemu použiji informaci o frekvenci slov nebo odchylkách v metru? Odpověděl mi daný údaj na to, proč se tato báseň zdá tak zvláštní? Nepochybuji o tom, že autoři výše představených elektronických aplikací s nimi umí funkčně pracovat a nepochybuji o tom, že se to jsme schopni naučit z velké části i my ostatní. Má jediná obava plyne z toho, aby nezůstalo u okouzlení ověřitelnými údaji a jasnými výsledky a aby uživatelé nových mocných nástrojů ctili skutečnost, že jim tyto mají sloužit právě a pouze jako nástroje a nikdy jako cíl.

Dvojsečnost moderních technických pomocníků v humanitních vědách není v dnešní době ojedinělá. Podobným těžkostem čelí například Český národní korpus, platforma, která může být pro bádání o českém jazyce velmi užitečná. Nejsem si ale jista, kolik řadových uživatelů dokáže její možnosti využívat tak, jak to její zakladatel František Čermák a nynější ředitel Václav Cvrček zamýšleli (a klobouk dolů před nimi i před versologickým týmem). Kdo systému rozumí jen povrchně, může se dát lehce svést k efektním číslům, která sama o sobě interpretací nejsou a naopak mohou mnohovrstevnou realitu nebezpečně zkreslit.

Nutno mít rovněž na zřeteli, že Český národní korpus není „celý český jazyk“, stejně jako Korpus české poezie se nerovná souhrnu vší české poezie (byť jen z 19. a počátku 20. století). Báseň má své metrické vlastnosti, ale také mnoho jiných, a všechny vrstvy jsou složitě propojeny a tvoří to, čemu obdivně říkáme poezie. Budeme-li mít v prvé řadě na paměti, že báseň je tu proto, abychom pozorně naslouchali jejímu poselství, jejím jemným záchvěvům a nedefinovatelným, ale o to silnějším sdělením, pak se nemusíme bát, že nás rozšířené možnosti od tohoto postoje svedou. Naopak, mohou náš pohled ještě o hodně obohatit.

Pokud však tuto myšlenku ztratíme ze zřetele, utopíme se brzy ve vlastní fascinaci ověřitelnými údaji, stejně jako nejedna generace literárních a jazykových vědců před námi.

Vyšlo v České literatuře 2/2015.