Previous Next
Česká literatura přes železnou oponu KAREL KOMÁREK Teprve z ediční zprávy na s. 470 a stručně ještě z textu na obálce se čtenář dozví, co kniha obsahuje (titul...
První příspěvek k široce pojatému zkoumání knižního trhu DALIBOR TUREČEK Z produkce Oddělení pro výzkum literární kultury ÚČL AV ČR vzešel po monumentálních dějinách cenzury v...
Minulost a současnost samizdatu VALENTINA PARISI (přeložila Lucie Johnová) Nedávno vydaná antologie Samizdat Past & Present, kterou edičně připravil...

 

V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.

KAREL KOMÁREK

Teprve z ediční zprávy na s. 470 a stručně ještě z textu na obálce se čtenář dozví, co kniha obsahuje (titul to nenaznačí, podtitul chybí a za titulním listem hned začíná interpretační studie editorů): dosud netištěné kulturní a náboženské úvahy, které Čep napsal pro Rádio Svobodná Evropa, a výběr z těch, které publikoval v exilových časopisech Nový život, Perspektivy, Proměny a Svědectví. Jde o texty z let 1953–1966, které autor nezařadil do knižních souborů vydaných v exilu; třináct z nich vyšlo v pátém a šestém svazku Čepových spisů, které připravili Bedřich Fučík a Mojmír Trávníček (Samomluvy a rozhovory [1997], Poutník na zemi [1998]).

DALIBOR TUREČEK

Z produkce Oddělení pro výzkum literární kultury ÚČL AV ČR vzešel po monumentálních dějinách cenzury v moderní české kultuře další podstatný projekt, zahajovaný právě recenzovaným svazkem a soustředěný k podobě, funkcím a proměnám knižního trhu. Monografie je totiž představena jako první svazek ambiciózní ediční řady Knižní kultura, která se podle anonce na zadní straně přebalu bude zaměřovat „na kulturní historii psaného slova od středověku až do současnosti“, přičemž výslovným předmětem budou „výroba, šíření či čtení rukopisných a tištěných textů i další kulturní praktiky, zkoumané v rámci oboru dějiny knihy“. Rámcové vymezení je tedy velmi široké a vnitřně mnohotvárné, výzkum také nevstupuje na nedotčenou půdu, navazuje na dějiny tiskařství i knihy, nemluvě už o správních a ekonomických dějinách.

VÁCLAV SMYČKA

Napsat čtivou knihu, která je plná informací o něčem tak odborném, jako je česky a německy psaná literatura z Čech přelomu 18. a 19. století, je bezesporu uměním. Toto umění, musíme si přiznat, většina z nás, literárních historiků, neovládá. Marek Vajchr, jak ukázal v knize Neviditelný rytíř aneb Rozbřesk imaginace, mu ovšem rozumí. Dokázal napsat poutavou knihu o zrození fikční imaginace na konci 18. století v českých zemích a do jejího středu umístil postavu Josefa Schiffnera, které přiřkl autorství mnoha německy a později i česky tištěných románů, povídek a pohádek. Má to však jeden háček, vlastně háčků hned několik: kniha je plná zkreslení a přehmatů, takže některé z těch nejpřekvapivějších tezí jsou zřejmě nepravdivé. K tomu ale až později.

VALENTINA PARISI (přeložila Lucie Johnová)

Nedávno vydaná antologie Samizdat Past & Present, kterou edičně připravil Tomáš Glanc, zaujímá v rozrůstající se literatuře na toto téma zvláštní místo. Na jednu stranu reaguje na posun, který se v této oblasti poslední dobou projevuje, tedy na „depolitizaci“ samizdatu, jež s sebou přináší rostoucí zájem o jeho typologické, mediální a performativní aspekty, na druhou stranu se vrací k sedmdesátým letům 20. století a nabízí diachronní pohled na různé interpretace přisuzované tomuto fenoménu čtenáři i odborníky.

ANNA GNOT — VOJTĚCH MALÍNEK — GABRIELA ROMANOVÁ — PIOTR WCIŚLIK

 

Rok 2015 lze v kontextu vývoje mezinárodní spolupráce České literární bibliografie (ČLB) označit jako důležitý mezník. Od tohoto okamžiku ČLB získala stěžejní partnery pro svou činnost ve dvou pracovištích působících při sesterském Ústavu pro výzkum literatury (Instytut Badań Literackich) Polské akademie věd (dále jako IBL). Jmenovitě jde o poznaňské Oddělení současné bibliografie (Pracownia Bibliografii Bieżącej), které zpracovává Polskou literární bibliografii (Polska bibliografia literacka) a funguje jako součást zastřešujícího Centra pro digital humanities (Centrum Humanistyki Cyfrowej) se sídlem ve Varšavě, které je druhým z partnerů.
Užší spolupráce s IBL byla v tomto roce zahájena v oblasti výzkumu polského a českého disentu, což se zřetelně odrazilo v přípravách společného projektu OppORNIC: Opposition Online Registry: New Interpretations of Cultural Dissent pro program Horizon 2020 (v rámci výzvy: Cultural Opposition in the Former Socialist Countries). Na přípravě přihlášky se podíleli badatelé z několika evropských zemí včetně těch z ÚČL, konkrétně Michal Přibáň, Tomáš Glanc, Petra Loučová, Eduard Burget a Vojtěch Malínek. Přestože projekt v soutěži těsně neuspěl, zúčastnění pokračovali v pokusech o vytvoření zastřešující platformy pro vědeckou debatu o neoficiální kultuře ve státech bývalého východního bloku, jíž se posléze stal projekt NEP4DISSENT, podpořený v rámci programu COST. Částečně byla také otevřena diskuze o spolupráci v oblasti základního výzkumu i zpracování bibliografických dat, která pokračovala během pracovního setkání delegací obou stran v Praze v prosinci 2015 (polskou stranu zastupovali Teresa Dobrzyńská, Katarzyna Chmielewská, Jerzy Kandziora, Maciej Maryl a Piotr Wciślik).
K dalšímu rozvoji vzájemné spolupráce rozhodujícím způsobem přispěl mobilitní projekt „Future of Polish and Czech Literary Bibliography: Towards integration and exploitation in comparative research“, jehož řešiteli byli Vojtěch Malínek a Piotr Wciślik. Projekt byl podpořen v letech 2017−2019 českou a polskou akademií věd. Jeho stěžejním cílem bylo zintenzivnění odborné diskuze mezi oběma pracovišti prostřednictvím pravidelných každoročních týdenních pobytů pracovních týmů obou institucí na sesterských pracovištích.