Previous Next
Future of Czech and Polish Literary Bibliography − zpráva o řešení projektu ANNA GNOT — VOJTĚCH MALÍNEK — GABRIELA ROMANOVÁ — PIOTR WCIŚLIK   Rok 2015 lze v kontextu vývoje mezinárodní...
Čemu se smál středověký člověk? JAN MALURA V minulosti se poměrně často připomínal výrok německého pozitivistického filologa Wilhelma Scherera, podle...
Fenomén cestopisu v literárněhistorickém bádání střední Evropy JANA PÁTKOVÁ Monografie Marianny Koliové je zatím posledním příspěvkem k poetice i literárněhistorickému ukotvení...

 

V redakčním blogu časopisu Česká literatura jsou v týdenním intervalu zveřejňovány zejména recenze, zprávy, poznámky či komentáře, které sledují aktuální dění a jež zpravidla vyšly na stránkách časopisu nebo souvisejí s jeho obsahem, doplňují ho a komentují.

ANNA GNOT — VOJTĚCH MALÍNEK — GABRIELA ROMANOVÁ — PIOTR WCIŚLIK

 

Rok 2015 lze v kontextu vývoje mezinárodní spolupráce České literární bibliografie (ČLB) označit jako důležitý mezník. Od tohoto okamžiku ČLB získala stěžejní partnery pro svou činnost ve dvou pracovištích působících při sesterském Ústavu pro výzkum literatury (Instytut Badań Literackich) Polské akademie věd (dále jako IBL). Jmenovitě jde o poznaňské Oddělení současné bibliografie (Pracownia Bibliografii Bieżącej), které zpracovává Polskou literární bibliografii (Polska bibliografia literacka) a funguje jako součást zastřešujícího Centra pro digital humanities (Centrum Humanistyki Cyfrowej) se sídlem ve Varšavě, které je druhým z partnerů.
Užší spolupráce s IBL byla v tomto roce zahájena v oblasti výzkumu polského a českého disentu, což se zřetelně odrazilo v přípravách společného projektu OppORNIC: Opposition Online Registry: New Interpretations of Cultural Dissent pro program Horizon 2020 (v rámci výzvy: Cultural Opposition in the Former Socialist Countries). Na přípravě přihlášky se podíleli badatelé z několika evropských zemí včetně těch z ÚČL, konkrétně Michal Přibáň, Tomáš Glanc, Petra Loučová, Eduard Burget a Vojtěch Malínek. Přestože projekt v soutěži těsně neuspěl, zúčastnění pokračovali v pokusech o vytvoření zastřešující platformy pro vědeckou debatu o neoficiální kultuře ve státech bývalého východního bloku, jíž se posléze stal projekt NEP4DISSENT, podpořený v rámci programu COST. Částečně byla také otevřena diskuze o spolupráci v oblasti základního výzkumu i zpracování bibliografických dat, která pokračovala během pracovního setkání delegací obou stran v Praze v prosinci 2015 (polskou stranu zastupovali Teresa Dobrzyńská, Katarzyna Chmielewská, Jerzy Kandziora, Maciej Maryl a Piotr Wciślik).
K dalšímu rozvoji vzájemné spolupráce rozhodujícím způsobem přispěl mobilitní projekt „Future of Polish and Czech Literary Bibliography: Towards integration and exploitation in comparative research“, jehož řešiteli byli Vojtěch Malínek a Piotr Wciślik. Projekt byl podpořen v letech 2017−2019 českou a polskou akademií věd. Jeho stěžejním cílem bylo zintenzivnění odborné diskuze mezi oběma pracovišti prostřednictvím pravidelných každoročních týdenních pobytů pracovních týmů obou institucí na sesterských pracovištích.

JAN MALURA

V minulosti se poměrně často připomínal výrok německého pozitivistického filologa Wilhelma Scherera, podle něhož není pro literárního historika nic těžšího než rozpoznat, co v dané době působilo komicky. O středověku to platí dvojnásob. V běžném povědomí tato epocha funguje jako doba temná a vážná, ale badatele v ní opakovaně nacházejí smích a grotesku. Kniha Hranice smíchu je dalším z ambiciózních pokusů o reflexi tohoto fenoménu. Není to jen práce literárněhistorická, ale spíš mezioborová, sdružující studie domácích, zejména pražských badatelů mladších generací z oblastí kulturní historie, klasické filologie, teatrologie, dějin germánských i románských literatur, hebraistiky aj.

KRISTINA ANDĚLOVÁ (Ústav pro soudobé dějiny AV ČR)

K textu Romana Kandy „Strukturalisté dělají marxismus“ a k reakci Pavla Janouška „Diskurzivní bublina jako nástroj marketingové propagace marxismu“

JANA PÁTKOVÁ

Monografie Marianny Koliové je zatím posledním příspěvkem k poetice i literárněhistorickému ukotvení cestopisu v širším kontextu. Její práce reprezentativním způsobem vstupuje do středoevropské diskuze o cestopisu jako žánru. Autorka si všímá klíčové schopnosti cestopisu nést různě konstruované obrazy estetického (uměleckého) i identitotvorného (nacionálního) diskurzu. Odborné diskuze o cestopisech, které tematicky pojí cesta/putování po Horních Uhrách v 19. století, je možné sledovat na stránkách vědeckých časopisů nejen u nás a na Slovensku, ale také v Polsku, Maďarsku a dalších zahraničních slovakistikách (Nový Sad či Záhřeb).

KRISTINA DOKULILOVÁ

Deset let po vydání šiktancovské monografie (Někde tady, Český básník Karel Šiktanc, Brno, Host 2010) se Petr Hruška podruhé hlásí o slovo a opět propůjčuje svůj hlas výkladu života a díla osobnosti, které si váží a jejíž tvorbou je zaujat: Ivanu Wernischovi. Objemná, sedmisetstránková kniha jako by vyvažovala až marnotratně plodnou literární produkci tohoto umělce píšícího od počátku šedesátých let. Zmapovat tak dlouhé a rozmanité tvůrčí období bylo úkolem, jehož se zhostil respektovaný literární vědec, který sám píše básně. A je nesporné, že tato dvojdomost vnesla do předloženého výkladu mnohé kvality. Vrcholným výsledkem badatele píšícího personální monografii by měla být kniha, jež rovnou měrou spojuje jak polohu biografickou, tak interpretační. Měla by umělcův tvůrčí zápas představit v jeho komplexnosti a zároveň originalitě: obkružovat ono nadčasové, co do něj vložila jedinečná osobnost tvůrce, což potvrzují autorova slova v závěrečném oddílu: „nelákala mne představa vytvořit knihu o završeném dílu velkého autora jakožto položku literární historie“ (s. 558). Jakými postupy toho Petr Hruška dosahuje, jakým způsobem nás provází básníkovým dílem a jak se mu daří naplnit požadavky osobnostní monografie, to vše jsou otázky, které bude chtít rozkrývat následující recenze.