Previous Next
Ad maiorem Iosephi Vintr gloriam aneb Jesuitica k narozeninám významného bohemisty ONDŘEJ PODAVKA Josef Vintr je významný bohemista, žijící od roku 1968 ve Vídni, kde po mnoho let působil jako profesor...
Ta Věra vůbec nemluví MIROSLAV KOTÁSEK Veronika Košnarová otevírá svou knihu o tvorbě Věry Linhartové poukazem na rozporné přijímání jejích...
Život je krátký, i když někdy trvá dlouho. Rozhovor s literárním kritikem a historikem prof. Milanem Suchomelem Právě dnes, 13. července 2020, slaví literární historik a kritik Milan Suchomel své 92. narozeniny. Při této přiležitosti...

Česká literatura 64, 2016/2

Studie / Studies

Veronika Faktorová [Filozofická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]

Koncept romantického časopisu. Periodika Krok a Časopis českého Musea z perspektivy středoevropského časopisectví

Na přelomu 18. a 19. století byl v okruhu německé rané romantiky rozvinut specifický koncept časopisu jako univerzální encyklopedie slučující oblast umění a vědy. Studie sleduje působnost tohoto konceptu a jeho variant ve středoevropském a českém kontextu, kde se prosazuje zejména v případě Časopisu českého Musea a Kroku. Tato česká periodika splňují základní charakteristiky daného typu časopisu: jejich založení je chápáno jako kulturně a národně reprezentativní akt, jejich produkce se vyznačuje typickým napětím mezi uměleckou a vědeckou složkou a především se stávají podstatnými distributory různých podob romantického diskurzu.

The concept of the Romantic journal. Krok and Časopis českého Musea from the standpoint of Central European
journal publication

In the late 18th and early 19th century a particular conception of the journal emerged within early Romantic German circles as a universal encyclopedia bringing together both art and sciences. This study follows the influence of this idea and its variants within the Central European and Czech context, where it gained ground, particularly in the case of Časopis českého Musea and Krok. These Czech periodicals had the basic characteristics of this kind of journal: their establishment is understood to be a culturally and nationally representative act, and their production is characterized by typical tension between the artistic and scientific elements. Above all they became important distributors of various forms of Romantic discourse.

Alena Macurová — Jaroslava Janáčková [Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]

Milostné listy Karla Havlíčka a Fany Weidenhoffrové II. Kdo jsem já?

Východiskem úvah o dopisech Karla Havlíčka Fany Weidenhoffrové z období duben 1845 – srpen 1846 je názor (formulovaný sémiotikou, literární vědou i lingvistikou), že původce („já“) každého textu fixuje své vnímání, „zakoušení“, resp. konceptualizaci skutečnosti - a každý text tak je indexikálním znakem, jenž k „já“ (a jeho vztahu k „ty“) odkazuje. V opoře o toto východisko (a na materiálu připravované kritické edice úplné korespondence Karla Havlíčka, GA ČR 406/12/0691) je sledováno, jak se v narůstání času korespondence vyhraňuje svár dvou „já“ Karla Havlíčka – „já“ soukromého (budovaného pro korespondenční „ty“) a „já“ veřejného (budovaného, zhruba řečeno, pro český národ) a jak s postupně převažujícím „já“ veřejným sílí neporozumění, nedorozumění a konflikty s korespondenčním „ty“, které ústí v zrušení naplánované svatby.

Love letters between Karel Havlíček and Fany Weidenhoffrová II. Who am I?

These reflections on letters between Karel Havlíček and Fany Weidenhoffrová from between April 1845 and August 1846 are based on the view (formulated within semiotics, literary studies and linguistics) that the originator (or “I”) of every text is establishing his perception, “endurance” or conceptualization of reality — so every text is an index sign referring to the “I” (and its relationship to “you”). In support of this standpoint (and based on material for the forthcoming critical edition of Karel Havlíček’s complete correspondence, Czech Science Foundation GA ČR 406/12/0691), a survey is made of how over the period of correspondence the weld between Karel Havlíček’s two “I’s” is increasingly defined — the private “I” (constructed for the corresponding “you”) and the public “I” (constructed, more or less, for the Czech nation) and how as the public “I” gradually preponderates, the misunderstandings, misapprehensions and conflicts with the corresponding “you” increase until the planned wedding is called off.

 

Milan Jankovič [Praha; Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]

Svět z vět Daniely Hodrové

Dlouhé věty jsou v románu Daniely Hodrové Točité věty nepřehlédnutelným integračním činitelelem.  Umožňují mnohotematické mísení (charakteristický rys postmoderní prózy) už v rámci  jednoho větného celku (volného spojení vět). Zároveň jsou vhodným prostředím výrazného rytmicko-intonačního členění věty na promluvové úseky, jež se stává přirozenou protiváhou složitější syntaxe v případech, kdy jde o několikanásobné vkládání vět. V próze Daniely Hodrové, jmenovitě v Točitých větách, se tato tendence uplatnila v obou nejčastěji použitých typech strukturace dlouhých vět: v pokračující rovnoběžném přistavování a splétání vět a větných úseků – a ve zvrstvování větných útvarů založeném na vkládání dalších a dalších (hlavních i vedlejších) vět. V obou případech se tato próza odklání od běžné syntaxe ve prospěch významového nakupení a významové dynamiky, jejichž prostřednictvím vtiskuje autorka svým větám pečeť osobitého stylového zabarvení.

Sentence worlds of Daniela Hodrová

In Daniela Hodrová’s novel Točité věty (Winding Sentences), long sentences conspicuously act as an integrating factor, facilitating multi-thematic blending (a characteristic feature of postmodern prose) within single sentence units (i.e. loose sentence structures). At the same time they are a suitable medium for the distinctive rhythmic-intonational division of sentences into spoken segments, which acts as a natural counterweight to more complex syntax in cases involving multifold insertion of clauses. In Daniela Hodrová’s prose work, particularly Točité věty, this tendency has made itself felt in both of the most frequently used ways of structuring long sentences: in ongoing parallel placement and entwinement of clauses and clause segments — and in the layering of clause units based on the continuous insertion of (main and subordinate) clauses. In both cases this prose moves away from ordinary syntax in favour of semantic accumulation and dynamics, which the author uses to imprint the seal of her distinctive stylistic colouring onto her sentences.

Rozhledy / Horizons

Ondřej Koupil [Ústav pro jazyk český AV ČR, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.]

Druhé vydání náměšťské mluvnice (1543) znovu nalezeno. Podnět k úvahám o hláskosloví, typografii a ediční technice

Petr Voit zjistil v katalogu mnichovské univerzitní knihovny, že druhé vydání první mluvnice češtiny Beneše Optáta, Petra Gzela a Václava Philomatha Grammatyka česká (1533), vydané v Norimberku roku 1543, není nezvěstné a že pod signaturou 0014/W 8 Philol. 748#1 se v tomto fondu nachází její — pokud dnes víme — unikátně dochovaný exemplář. Cílem této studie je představit dosavadní zprávy o tomto druhém vydání mluvnice v literatuře (I), popsat dochovaný mnichovský exemplář (II) a srovnat ho s vydáním prvním a naznačit možnost výkladu a srovnání dalších, hlavně s opisem norimberské edice v Gramatice české Jana Blahoslava (III). Závěr shrnuje problematiku do několika bodů a otázek — týkají se kromě srovnávaných tisků diference mezi a) fonologií (historickou gramatikou) v tištěných textech 16. století; b) ortografií a typografií v tištěných textech 16. století; c) ediční techniky vhodné pro české texty z 16. století. V neposlední řadě jsou formulovány otázky týkající se rukopisu Grammatika česká (IV).

Second edition of the Náměšť nad Oslavou grammar (1543) rediscovered. Suggestion for reflections on phonology, typography and publishing technology

In a Munich University library catalogue, Petr Voit has found that the second edition of the first grammar of Czech by Beneš Optát, Petr Gzel and Václav Philomath Grammatyka česká (1533), published in Nuremberg in 1543 is not missing, and that a unique (as far as we currently know) preserved copy can be found in this fonds under shelf no. 0014/W 8 Philol. 748#1. The aim of this study is to present previous reports on this second edition of the grammar in the literature (I), to describe the preserved Munich copy (II), to compare it with the first edition, and to indicate the options for interpreting and comparing with others, particularly the transcription of the Nuremberg edition in Gramatika česká by Jan Blahoslav (III). The conclusion summarizes the issue in several points and questions — relating to the prints under comparison and the difference between a) the phonology (historical grammar) in the 16th century printed texts; b) the orthography and typography in the 16th century printed texts; and c) the publishing technology appropriate for 16th century Czech texts. Not least, questions are formulated on the Grammatika česká manuscript (IV).

Recenze / Reviews

Vladimír Papoušek a kol.: Dějiny nové moderny 2. Česká literatura v letech 1924–1934. Lomy vertikál — (Jaroslav Med)

Vladimír Papoušek a kol.: Dějiny nové moderny 2. Česká literatura v letech 1924–1934. Lomy vertikál — (Rajendra A. Chitnis)

Kamil Boldan — Bořek Neškudla — Petr Voit: Reception of antiquity in Bohemian book culture from the beginning of printing until 1547; Lucie Storchová: Bohemian School Humanism and its Editorial Practices (ca. 1550–1610) (Jan Malura)

Karel Kazbunda: Karel Havlíček Borovský 1–3 (Michal Charypar)

Libor Martinek: Identita v literatuře Těšínska (Zdeněk Smolka)

Josef Vojvodík — Marie Langerová: Patos v českém umění, poezii a umělecko-estetickém myšlení čtyřicátých let 20. století (Zdeněk Brdek)

Jan Wiendl: Hledači krásy a řádu. Studie a skici k české literatuře 20. století (Zuzana Říhová)

Vladimír Papoušek: Věž a království: Olga Barényiová — studie o díle (Lucie Antošíková)

Joanna Czaplińska: Přidaná hodnota exilu (Veronika Košnarová)

Michal Přibáň et al.: Česká literární nakladatelství 1949–1989 (Lenka Pořízková) 

Kronika a glosy / Chronicle and reports

My, osvícenci (Petr Píša)

Jakub Říha — Petra Hesová — Robert Kolár (edd.): Prozodické spisy raného obrození (Květa Sgallová)

K českému literárnímu realismu (Andrea Vítová)

Informatorium

Autoři čísla

Informace pro autory