Previous Next
Kniha o Věnceslavu Metelkovi JIŘÍ POLÁČEK Je obecně známo, že součástí geneze románu Karla Václava Raise Zapadlí vlastenci (1893) jsou texty Věnceslava...
Kunsthistorické čtení autobiografií KLÁRA SOUKUPOVÁ Německý soubor studií zabývajících se autobiografickými texty, Das eigene Leben als ästetische Fiktion, by...
Za esejistikou Sylvie Richterové JAKUB ČEŠKA Petr Král měl jistě pravdu, když si ve svém polemickém textu (namířeném proti Kunderovským paradoxům Milana...

Česká literatura 63, 2015/6

Literatura - technologie - média. Obrys metodologické rozpravy

Editor tematického čísla: Karel Piorecký

Úvodník / Editorial

Rychlý rozvoj nových médií a digitálních technologií inspiruje už delší dobu badatele v oblasti humanitních věd k hledání adekvátních metodologických přístupů pro výzkum jevů, jež jsou po stránce mediální a technologické natolik specifické, že se dosavadní metodologický instrumentář při konfrontaci s nimi jeví jako nedostatečný. Výjimkou není ani literární věda, která se ocitla tváří v tvář problematice digitálního textu, rozpínavosti literární kultury v digitálním prostředí či literárněhistorickému výzkumu efemérních a nespolehlivě archivovaných literárních jevů na internetu poněkud nepřipravena. Cílem tohoto tematického čísla České literatury je iniciovat širší diskuzi nad teoretickými a metodologickými přístupy při zkoumání literatury šířené digitálními médii. Zároveň si však chceme nad konkrétními literárními jevy položit obecnější otázky po materialitě či mediální a technologické podmíněnosti literárního textu, která v různých obměnách vstupuje do procesu geneze i recepce literárních textů od starověku po současnost.

Celý text ke stažení zde.

Studie / Studies

TOMÁŠ GLANC (UNIVERSITÄT ZÜRICH, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.)

Povaha písma, jeho meze a nosiče. Výpisky a poznámky k historickým aspektům mediální dimenze psaní a literární komunikace

Článek zkoumá literaturu z hlediska mediality a médium vymezuje jako akt, “aparát uvedený do chodu”. Nová senzitivita vůči mediální dimenzi literární komunikace, zesílená novými technologiemi, se týká samotného písma a psaní, nosičů díla i komunikace - zacházení s dílem jako fyzickým jevem. Mediální dimenze psaní se nepojímá jako jev vázaný na digitální data nebo internet, nýbrž jako odvěká součást zacházení s texty a související jak s významy textů, tak i s mocí, která je texty zprostředkovaná. Z těchto hledisek se jeví jako pozoruhodný jev i samizdat, vytvářející specifickou materialitu psaní. A samozřejmě nejrůznější podoby experimentálního zacházení s písmem, psaním a texty. Produktivním nástojem se zdá být Aarsethova ergodicita - termín označující vlastnost díla, které obsahuje nebo vytváří pravidla, na nichž je založeno jeho – nelineární – „užívání“. Na základě řady konkrétních případů se ukazuje, jak mediálně “inscenovaný” a různými stroji produkovaný (jak o tom psal Kittler) může být text a jaké pochybnosti se k němu vztahují. Z tohoto hlediska se avantgardní experimenty setkávají s otázkami, které si kladli, teologové, mystici a teoretici glosolalie. 

Abstract

This article examines literature from the standpoint of mediality, defining medium as an act, i.e. “an apparatus brought into operation”. A new sensitivity towards the media dimension of literary communication, bolstered by new technologies, applies to typeface and writing itself, the media of the work and communication — the treatment of the work as a physical phenomenon. The media dimension of writing is not just conceived as a phenomenon bound to digital data or the internet, but as an age-old element in the treatment of texts and associated both with the meanings of texts and the authority mediated by texts. From these standpoints samizdat also appears to be a noteworthy phenomenon which creates a particular materiality for writing, along with various forms of experimental treatment of typeface, writing and text. One productive tool here appears to be Aarseth’s ergodicity, a term applied to an attribute of a work that involves or creates rules on which its non-linear “usage” is based. On the basis of a number of specific cases it is shown what media-“staged” and variously produced (cf. Kittler) text might be like, and what uncertainties apply to it. From this standpoint avant-garde experiments confront questions raised by theologians, mystics and glossolalia theorists.

 

KATEŘINA PIORECKÁ (Ústav pro českou literaturu av čr)

Text v hmotném světě. Událost psaní a česká literární kultura

Studie se zabývá remediací události psaní, jež proběhla díky konkurenci manuálního psaní a psaní na psacím stroji. V první části reflektuje průběh pozvolné proměny technologie psaní, ve druhé sleduje její teoretické uchopování (W. Benjamin, J. D. Bolter, V. Flusser, L. Gitelman, A. Goody, C. Haas, F. A. Kittler, M. McLuhan, W. J. Ong, J. Parikka).  Studie vychází z konceptu remediace J. D. Boltera jako procesu kulturní soutěže mezi technologiemi. V procesu psaní se reálný čas a prostor skrz matérii a psací nástroj propojuje se symbolickým prostorem jazyka a idejí. Důvod reflektovat kulturní aspekty různých technologií vyvstává až v situaci, kdy je možné mezi technologiemi volit. Psací stroj vzdálil autograf od autora a vnějšími atributy jej přiblížil tištěnému dílu, zároveň se stal efektivním nástrojem unifikace a multiplikace psaných textů. Estetika stroje s sebou přinesla vědomí, že strojově vytvářené a reprodukované písmo je nositelem estetické funkce; psací stroj se stal nástrojem jazykových her a konceptů směřujících od literatury k výtvarnému umění. Z pozice literární vědy je podstatné, že na genezi literárního díla se podílejí nejen ty složky, které jsou dány intelektuálními operacemi, ale samotné technické postupy. Průzkum literárních textů z pohledu technologie psaní přináší nový vhled do vztahu autora a textu a dovoluje klást otázky po funkčních proměnách a projevech literární subjektivity a posunech v žánrové struktuře literárního pole.

 Abstract

This study deals with the remediation of the event of writing, which has taken place thanks to the competition between handwriting and typewriting. The first part reflects on the gradual transformation in the technology of writing, while the second follows the way this has been understood in theory (W. Benjamin, J. D. Bolter, V. Flusser, L. Gitelman, A. Goody, C. Haas, F. A. Kittler, M. McLuhan, W. J. Ong and J. Parikka). The study is based on J. D. Bolter’s concept of remediation as a process of cultural competition between technologies. In the process of writing, real time and space become interconnected through the material and the typewriter with the symbolic space of language and ideas. A reason to reflect the cultural aspects of various technologies only arises in situations where it is possible to choose between technologies. The typewriter has made handwriting remote from the author and its external attributes have brought it closer to the printed work, while it has also become an efficient tool for the unification and multiplication of written texts. The aesthetics of the machine has brought with it an awareness that machine-created/ /reproduced print is a medium for the aesthetic function; the typewriter has become an instrument for language games and concepts leading from literature to the visual arts. From the literary studies standpoint what is essential is that the genesis of a literary work involves not only those elements required by intellectual operations, but also technical procedures. Research into literary texts from the standpoint of the technology behind writing presents a new insight into the relationship between the author and the text, and allows us to raise questions over the functional transformations and manifestations of literary subjectivity and the shifts in the genre structure of the literary field.

 

ZUZANA HUSÁROVÁ (PEDAGOGICKÁ FAKULTA UNIVERZITY KOMENSKÉHO)

Elektronická literatúra. Prehľad teoretických konceptov

Text studie ke stažení zde.

Abstract

The paper presents and critically surveys the main methods involved in electronic literature research. After a general outline, the three most widespread and analysed methods in the discourse of electronic literature are discussed: hypertext theory (intended to look at hypertext as a realisation of postmodern/poststructuralist literary theory), cybertext theory (bridging electronic literature with computer games and some types of online narrative) and technotext theory (stressing the media-specific analysis and contextualisation of materiality). Later on, the paper focuses on three newly-formed studies that perceive electronic literature as part of new media art and stress the underlying computer processes as worthy of analysis: software studies, critical code studies, platform studies. These studies can offer one of the grounds for understanding electronic literature through a postmedial perspective. This introduction to the theoretical concepts of electronic literature research only provides an initial summary, so that the discourse of electronic literature in our cultural region can continue to gradually develop and also follow the trends of research into postdigital literary practice.

Rozhledy / Horizons

Mariusz Pisarski (uniwersytet warszawski)

Kultura algoritmů?  O nových směrech v humanitních vědách

Text studie ke stažení zde.

Abstract

The paper focuses on the general consequences of the “computational turn in humanities”, i.e. on the theory and practice of literature. The knowledge horizon of the contemporary humanist, as I argue, is infused with the invisible participation of algorithms, which invites us to include them in our cultural reflection. Reflecting on several born-digital works and digitally enhanced renditions of classical literature, and putting them in the context of database paradigms, object-oriented aesthetics and distant-reading methods for the digital humanities, I argue that literary studies in Central Europe can be made more visible by embracing the algorithmic aspects of both new forms of storytelling and new methods in the humanities.

 

Joanna Ciesielska (filozofická fakulta univerzity komenského)

Literatúra nových médií očami (niektorých) poľských bádateľov

Text studie ke stažení zde.

Abstract

The strong development of the Net, which is a decentralized democratic space for communication, as well as for existence itself and (artistic) creation, has on the one hand drawn the attention of part of the scholarly community from various backgrounds (with media analyses commenced in Poland by researchers into audiovisual culture progressively engaging the attention of sociologists, culture theorists, literary scholars and many others), while on the other hand this Net has become the ‘living environment’ for the young generation, which has moved on from mere reading/user experience of new media works to their mature reflection and theoretical consolidation within the humanities and sometimes even to artistic performances realized within the digital environment. Several initially minor projects (Ha!art, Techsty) have grown into a major platform bringing together, promoting and exploring new media art. Their respect for traditional research tools combines with new ways of viewing remediated art. This article is an attempt to reconstruct and analyse this theoretical and artistic reflection, taking into account the specific nature of its realization.

 

Karel piorecký (Ústav pro českou literaturu av čr)

Literatura a digitální kultura. Potřebujeme digital literary studies?

Text studie ke stažení zde.

Abstract

The theoretical basis for this study is the literary system model put forward by Siegfried J. Schmidt. Based on his fourfold roles of action (production, distribution, reception and processing of phenomena considered to be literary), the author initially explores the main differences between the predigital and digital/postdigital-era literary systems. The substantial differences in the literary systems in both these eras include the fact that the boundaries between system segments became porous during the digital revolution, and a clear process began whereby the individual roles of action converged and the institutional aspect within the literary system was eliminated. Moreover the author focuses on a characterization of the three main processes associated with the transition of literature from the pre-digital to the post-digital era: 1) expansion of the literary system; 2) destabilization of text; 3) vernacularization of literary culture. He concludes with a question over how to methodologically deal with the radically expanded literary system and the flood of text involved. He considers the application of the concept of distant reading and usage of the tools of the digital humanities and digital literary studies (i.e. quantification analyses, statistical methods and close corpus linguistics methods) to be of relevance.

Rozhovor / Interview

"E-lit je propojená s různými literárními tradicemi"

Rozhovor s NICKEM MONTFORTEM (připravila ZUZANA HUSÁROVÁ).

Celý rozhovor ke stažení zde.

Recenze / Reviews

Nick Montfort et al.: 10 PRINT CHR$(205.5+RND(1)); : GOTO 10 / KRIŠTOF ANETTA

Alex Goody: Technology, Literature and Culture / DAVID VICHNAR

David L. Hoover – Jonathan Culpeper – Kieran O'Halloran: Digital Literary Studies – Corpus Approaches to Poetry, Prose, and Drama / PETR PLECHÁČ

Lori Emerson: Reading Writing Interfaces. From the Digital to the Bookbound / OLGA PEKOVÁ

Bogumiła Suwara (ed.):  {(staré a nové) rozhrania /*interfejsy*/ [literatúry]}  / JANA TOMAŠOVIČOVÁ

Anotace, recenze a glosy / Chronicle and reports

Letní škola digitální medievistiky / MATOUŠ JALUŠKA

První ročník konference o literatuře v digitálním věku / PAVLA HARTMANOVÁ

Česká literatura a film / JANA VRZALÍKOVÁ

Informatorium

Autoři čísla

Informace pro autory