Previous Next
Ad maiorem Iosephi Vintr gloriam aneb Jesuitica k narozeninám významného bohemisty ONDŘEJ PODAVKA Josef Vintr je významný bohemista, žijící od roku 1968 ve Vídni, kde po mnoho let působil jako profesor...
Ta Věra vůbec nemluví MIROSLAV KOTÁSEK Veronika Košnarová otevírá svou knihu o tvorbě Věry Linhartové poukazem na rozporné přijímání jejích...
Život je krátký, i když někdy trvá dlouho. Rozhovor s literárním kritikem a historikem prof. Milanem Suchomelem Právě dnes, 13. července 2020, slaví literární historik a kritik Milan Suchomel své 92. narozeniny. Při této přiležitosti...

Česká literatura 63, 2015/5

Studie

ALENA MACUROVÁ - JAROSLAVA JANÁČKOVÁ

Milostné listy Karla Havlíčka a Fany Weidenhoffrové I

Východiskem úvah o způsobech vyjadřování kontaktu a o reflexi vztahu v korespondenci je materiál připravované kritické edice úplné korespondence Karla Havlíčka (Grantová agentura ČR – projekt 406/12/0691). Utváření vztahu je v korespondenčním dialogu mezi Karlem Havlíčkem a Fany Weidenhoffrovou (40. léta 19. století) sledováno z hlediska symetričnosti vs. asymetričnosti dialogu; jeho symetričnost je spojována zvl. s morfologickými a lexikálními prostředky vyjadřování kontaktu, asymetričnost zvl. s jazykem (češtinou) a jeho užíváním.

 Jiří Soukup – Silvia Szarková – Lucie Mittnerová

Toskány Kafkovy překlady za života (1909–1922)

Za života Franze Kafky byly otištěny překlady jeho textů do tří jazyků: do češtiny, maďarštiny a norštiny. Studie zkoumá a srovnává všechny tyto rané Kafkovy překlady v kontextu tří uvedených jazykových, současně i kulturně-literárních okruhů, stejně jako rozdílné způsoby, jimiž se první překladatelé k překládání Kafkových próz dostali, kontext jejich osobních vztahů (nebo naopak jejich absence) s Kafkou, specifik jejich překladů, okolností jejich publikace, vlivu na Kafkovu tvorbu i pozdější recepci. Jiří Soukup se v části věnované českým překladům (1909–1922) zabývá nejprve anonymními překlady Kafkových úředních článků – historicky prvními překlady Kafkových textů –, které vycházely v českých verzích výročních zpráv (a jedné jubilejní zprávě) Úrazové pojišťovny dělnické v Praze v letech 1909–1916. Následně je věnována pozornost především překladům Mileny Jesenské, které v letech 1920 a 1922 vycházely pod tituly „Topič“, „Nešťastný“, „Z knihy prósy“, „Zpráva pro Akademii“ a „Soud“ v periodicích Kmen, Tribuna a Cesta. Vedle toho vyšel v roce 1920 pod titulem „Před zákonem“ překlad od Milena Illová v deníku Právo lidu. Na konci roku 1922 pak v deníku Tribuna vyšel pod titulem „Závodníkům na uváženou“ překlad od Jaroslava Dohnala, poslední překlad otištěný za Kafkova života. Silvia Szarková se následně věnuje především maďarským překladům Kafkových próz Proměna („A változás“), Ortel („Az itélet“) a „Bratrovražda“ („A gyilkosság“) od Sándora Máraiho, které vyšly v roce 1921 v košických denících Szabadság a Kassai Napló. Konečně, Lucie Mittnerová se zabývá norským překladem Kafkovy prózy „Bratrovražda“ („Mordet“) od Håkona Meyera, který v roce 1922 vyšel v časopise Mot Dag. Při srovnání těchto překladů se ukazuje rozdílnost překladatelských strategií i Kafkových reakcí na ně. Vymezení těchto raných překladů v přítomné studii přitom nechápeme jako izolované doklady převodu Kafkových prací do jiných jazyků, ale v jejich celku: jako okruh všech překladů jeho vlastních prací, jejichž kontext Kafka vnímal a jež se zpětně odrážejí v jeho díle. Studie je také doplněna bibliografií těchto překladů.

 pAVEL ŠIDÁK

Transformace folklorní látky v umělecké literatuře. Případ démonologické pověsti a díla K. V. Raise

Úvodní část studie popisuje odlišné pojímání literatury v literární vědě a v  etnografii a rozlišuje tři způsoby, jakým se folklorní látka mění při  vstupu do standardní literární komunikace: ideální a prakticky nemožné  doslovné převzetí, imitaci a inspirace. Inspirace je popsána podrobněji a  zkoumána je i její motivace (umělecký potenciál folkloru v autorské  literatuře využitelný). Hlavní část studie se věnuje jednomu konkrétnímu  případu inspirativního převzetí folklorní látky (jedné démonologické  pověsti) do textu autorské, umělecké literatury (novela K. V. Raise „Konec  života“). Detailně je popsán způsob převzetí, dvě jeho protikladné energie ( „extenzivní“ a „intenizivní“) a jeho funkce, a tento mechanismus je popsán v  terminologii teorie intertextuality (zdůrazněn je zejména axiologický  aspekt), kdy je převzetí jednoho textu do druhého zobecněno jako případ  zásahu celé lidové kultury do celku literatury umělecké.

Texty

matouš jaluška

Myšlení ve fragmentech. Španělská literárněvědná esejistika a Claudio Guillén

Úvod k překladu úryvku z kniha Claudia Guilléna - ke stažení zde.

 Claudio Guillén

Slunce vyhnanců. Literatura a exil

Rozhledy

Alice Jedličková – Stanislava Fedrová

Zvětšeniny z metody Jaroslavy Janáčkové

Analýza teoretického zázemí a interpretačních přístupů v literárněhistorických pracích Jaroslavy Janáčkové vznikla u příležitosti jejího životního jubilea. Jako badatelčin specifický přínos vyzdvihují autorky  propracovanou metodu genetické transformační poetiky. Východisko shledávají ve vodičkovském pojetí literární historiografie jako zkoumání vývojové řady literárních děl vznikajících na průsečíku žánrových konvencí, stylotvorného úsilí a komunikačního zaměření díla. Posledně jmenovanou položku Janáčková zkoumá jak se zaostřením na textovou konstrukci adresáta v intencích recepční estetiky, tak z perspektivy institucionalizované literární komunikace. Soustavně pěstovaná historická poetika získává  v jejích pracích nejnověji impuls z oblasti intermediálních studií.

Recenze

Tomáš Prokůpek – Pavel Kořínek – Michal Foret – Michal Jareš: Dějiny československého komiksu 20. století / Tomáš Pospiszyl 

Tomáš Prokůpek – Pavel Kořínek – Michal Foret – Michal Jareš: Dějiny československého komiksu 20. století / Vít Schmarc

Karel Sabina: Osudná kniha. Tři prózy z doby reformace. Ed. Petra Hesová / Michal Charypar

Eduard Kubů, Jiří Šouša, Aleš Zářický (eds.): Český a německý sedlák v zrcadle krásné literatury 1848–1948 / Lukáš Holeček

Paulina Bren: Zelinář a jeho televize / Ina Píšová

Jan Blahoslav: Čtyři menší spisy. ed- Hana Bočková, Mirek Čejka / Aneta Mladějovská

Anotace, recenze a glosy

V. kongres světové literárněvědné bohemistiky / Klára Soukupová – Stefan Segi – Michal Jareš – Jan Pišna 

„Zaknihovaný“ Zábrana: první konference na akademické půdě věnovaná Janu Zábranovi / Anna Rosová

Informatorium

Autoři čísla

Informace pro autory

Alena Macurová – Jaroslava Janáčková