Previous Next
Future of Czech and Polish Literary Bibliography − zpráva o řešení projektu ANNA GNOT — VOJTĚCH MALÍNEK — GABRIELA ROMANOVÁ — PIOTR WCIŚLIK   Rok 2015 lze v kontextu vývoje mezinárodní...
Čemu se smál středověký člověk? JAN MALURA V minulosti se poměrně často připomínal výrok německého pozitivistického filologa Wilhelma Scherera, podle...
Fenomén cestopisu v literárněhistorickém bádání střední Evropy JANA PÁTKOVÁ Monografie Marianny Koliové je zatím posledním příspěvkem k poetice i literárněhistorickému ukotvení...

Česká literatura 63, 2015/2

Studie

rené bílik

O „živom obraze“. K intermediálnej podstate socialistického realizmu

Štúdia sa orientuje na intermediálny základ súvisiaci s problematikou socialistického realizmu. Impulzom pre takýto prístup k problému boli na jednej strane intermediálne štúdiá orientované na problematiku celistvosti produkcie i recepcie textu v širokom slova zmysle. Na druhej strane boli inšpiráciou zasa výskumy socialistického realizmu, resp. umenia obdobia začínajúceho socializmu, ktoré ukazovali jeho kanonický a doktrinálny základ (K. Clarková), jeho dôraz na výrazovú celostnosť (B. Groys), signalizovali jeho monštruozitu (B. Groys), resp. ukazovali na prepojenie socialistických „každodenných rituálov“ a socialisticko-realistických tematizácií, a to najmä prostredníctvom transmediálne prenášaného naratívneho jadra (R. Bílik). Práve naratívny konštrukt – idea o zákonitom pohybe dejín ku komunizmu – sa ukázal ako invariantný prvok, ktorý je záväzne prítomný v štruktúre „malých“ (každodenných) i veľkých festivít (rituálov) oslavujúcich existenciu „nového sveta“ socializmu i v štruktúre esteticky založených tematizácií tejto „centrálnej idey“; tematizácií literárnych, výtvarných i hudobných. Súčasne sa ukázalo, že tieto tematizácie sú konštruované na princípe „živého sna“, „uskutočneného sna“, s dôrazom na synesteticky založenú kumuláciu výrazových kvalít najmä literárneho textu, predovšetkým kvalít produkujúcich imagináciu „zvučenia“ a „čuchovosti“. Výrazová bohatosť je však v týchto prípadoch paradoxne viazaná na významovú striktnosť, lineárnosť či jednorozmernosť, čo umožňuje označiť princíp socialisticko - realistickej imaginatívnosti pojmami „dostredivá konotatívnosť“ a „kontrolovaná obraznosť“.  Súčasne sa ukázalo, že obrazová skúsenosť, ktorú produkujú socialisticko – realistické obrazy-výjavy-scény je nedoddeliteľne zviazaná s „pojmami sveta vonku“, teda s textom (naratívnym konštruktom), ktorý organizuje ich recepciu a produkciu zmyslu vo vedomí príjemcu. Správajú sa teda ako V. Flusserom analyzované „technické obrazy“. Práve táto väzba na „ústredný text“ a s tým súvisiaca kontrolovaná obraznosť zakladajú podľa autora štúdie, okrem iného, aj základný rozdiel medzi princípom „voľnosti asociácií“, ktorý charakterizoval historickú umeleckú avantgardu a dostredivou konotatívnosťou obraznosti socialistického realizmu.

tereza dědinová

Fantastická literatura v českém kontextu jako výzva literární vědě

Cílem studie je charakterizace fantastické literatury v širším kontextu a nástin dvou typů fantastiky s ohledem na přístup k fantastickým prvkům a na mimotextové souvislosti. Po načrtnutí komplikací spojených s pokusy o definici fantastické literatury ohraničuje fantastičnost z hlediska historického, osobního (halucinace) a ve vztahu k mytickým a náboženským textům, aby posléze představila definici intuitivní metodou s využitím Wittgensteinových rodových podobností. Následné rozdělení na vlastní fantastično a fantastično jako prostředek vyjádření ilustruje odlišné využití fantastických prvků autory spojenými s komunitou příznivců fantastiky a mimo ni, poukazuje na kognitivní mimotextová kritéria významně se podílející na hodnocení fantastických děl a rovněž na nepevnou hranici mezi oběma kategoriemi. Nakonec přistupuje ke vztahu mezi fantastickou a krásnou literaturou úhlem pohledu teorie fantastiky a upozorňuje v tomto kontextu na časté podcenění nefantastické literatury jako opisu skutečnosti. Fantastickou literaturu představuje jako komplexní fenomén uvnitř krásné literatury a nikoli jako úzce žánrovou literaturu určenou vyhraněnému čtenáři.

hana enderlová

Konstituování Holanovy tropiky a sémantiky ve variantách Triumfu smrti

Studie se zabývá vznikem a vývojem Holanovy tropiky a básnické sémantiky od zárodků jejich konstant v Blouznivém vějíři (1926) a jejich prvním ustavením v Triumfu smrti (1930), proměnami v přepracováních této sbírky (1936, 1948) a výslednou podobou v definitivní verzi Triumfu smrti (1965). Pro vydání Triumfu smrti z roku 1930 je příznačná vysoká četnost tropů. Objevují se symboly, řetězce tropů a kombinace různých obrazných pojmenování. V pozdějších verzích Triumfu smrti se postupně vytrácí vliv poetismu. V poslední variantě sbírky výrazně vystupují do popředí rysy „neosymbolismu“ – zvyšuje se koncentrace tropů a abstrakt, tropy se kombinují mezi sebou, dochází ke spojování abstrakt s konkréty. Kumulace tropů spolu s vyšším počtem symbolů má za následek vypjatou obraznost a velké množství významových rovin, které charakterizuje Holanovo zralé dílo. Hlavní tematické roviny Triumfu smrti tvoří dětství, konečnost lidského bytí,  láska, erotika a pochybnosti ve víře v Boha. Důležitým námětem je také poezie. V pozdějších variantách sbírky se obrazy se stávají jemnějšími, náznakovějšími, mizí velké množství pochmurných, kakofonních veršů s tematikou smrti a existenciální úzkosti. Mezi velká témata Triumfu smrti patří touha, její splnění a paradox stesku po nepoznaném. Větší prostor než v první verzi sbírky dostává sexualita, mění se charakter vzpomínek na pominulou lásku. Nezastupitelnou roli hraje neutuchající žízeň po poznání skrytých tajemství jevů a věcí. Zvyšuje se počet otázek, které si lyrický subjekt klade, současně se otázky stávají složitějšími až filozofickými. Holana ovlivnili zejména Karel Hynek Mácha, Otokar Březina, Charles Baudelaire a Guillaume Apollinaire. V přepracováních sbírky se postupně vytrácí inspirace poetismem, zesiluje naopak vliv symbolismu.

Rozhledy

ROBERT KOLÁR - PETR PLECHÁČ

Databáze českých meter a výzkum českého verše 19. století

Text ke stažení v pdf-formátu ZDE.

Prameny

JIŘÍ RAMBOUSEK

Ilegální časopis Detektivky

Text ke stažení v pdf-formátu ZDE.

Recenze

Marie Škarpová – Pavel Kosek – Tomáš Slavický (eds): Fridrich Bridelius: Jesličky, staré nové písničky. / JAKUB IVÁNEK

Marcin Rychlewski: Książka jako towar, książka jako znak. Studia z socjologii literatury / JIŘÍ TRÁVNÍČEK

Robert Ibrahim; Petr Plecháč; Jakub Říha: Úvod do teorie verše  / JAN WIENDL

Alice Jedličková (ed.): O popisu. Praha: Karolinum, 2014. 176 stran / MARKÉTA MAGIDOVÁ

Helena Vyplelová: Večerníček jako televizní a literární fenomén / JANA SEGI LUKAVSKÁ

Erik Gilk: Vítěz i poražený. Prozaik Ladislav Fuks, Brno, Host 2013 / MICHAELA BEČKOVÁ

F. A. Podhajský (ed.): Julek Fučík věčně živý / INA PÍŠOVÁ

Kurt-H. Weber: Die literarische Landschaft / MARTIN TOMÁŠEK

Anotace, recenze a glosy

Odpověď Lence Jirouškové / PAVEL BRODSKÝ

Ke kritice nezvalovské edice v České knižnici od Ivy Málkové / JIŘÍ HOLÝ

Janusz Sławiński (1934–2014) / JIŘÍ TRÁVNÍČEK

Den s korpusem českého verše / KLÁRA ZINDULKOVÁ

Ohlédnutí za haškovským kolokviem / ZDENĚK JEŽEK, BARBORA SVOBODOVÁ

Oprava    

Informatorium

Autoři čísla

Informace pro autory