Previous Next
Future of Czech and Polish Literary Bibliography − zpráva o řešení projektu ANNA GNOT — VOJTĚCH MALÍNEK — GABRIELA ROMANOVÁ — PIOTR WCIŚLIK   Rok 2015 lze v kontextu vývoje mezinárodní...
Čemu se smál středověký člověk? JAN MALURA V minulosti se poměrně často připomínal výrok německého pozitivistického filologa Wilhelma Scherera, podle...
Fenomén cestopisu v literárněhistorickém bádání střední Evropy JANA PÁTKOVÁ Monografie Marianny Koliové je zatím posledním příspěvkem k poetice i literárněhistorickému ukotvení...

Česká literatura 63, 2015/1

Studie

petr voit

Mikuláš Konáč z Hodíškova — inspirace k úvahám o humanismu

Stať navazuje na Českou literaturou nedávno publikované pokusy představit hlavní problémy písemnictví jagellonských Čech. Poněvadž Mikuláš Konáč z Hodíškova (zemř. 1546) byl nejen autorem původních děl a překladů, ale především tiskařem, jeví se užitečné zkoumat jeho místo v české kultuře prizmatem obou aktivit společně. Hlavním rysem Konáčovy spisovatelské a řemeslné tvorby nebyla pouze služba české společnosti, nýbrž v nemalé míře také ambice vyniknout, a to i za cenu rozporů mezi pasivně a pomalu přijímanou raně humanistickou literární a vydavatelskou tendencí a mezi pořád ještě nenaplněnou raně renesanční typografií. Konáč v roli překladatele stál široce rozkročený mezi středověk a novověk, poněvadž takto ho determinovala měšťanská společnost první třetiny 16. století, žijící většinově ještě středověkým způsobem. Jako živnostník s tvůrčími ambicemi hledal takové vzory, které by vzbudily pozornost potenciálního čtenáře a zároveň napomohly jeho kultivaci, a bylo mu asi lhostejné, z jakých kulturních oblastí a z jak vzdálené minulosti pocházejí. S ohledem na čtenáře významně posílil funkci předmluv, dedikací a jiných knižních paratextů. Také nepatrně rozšířil žánrové spektrum soudobé literatury. Jevy, které byly minulými generacemi badatelů označeny jak u Konáče, tak i v písemnictví jagellonské éry za humanistické, však pokládáme za projevy domácího irénismu. Konáčovo pojetí se s tímto evropským myšlenkovým proudem shoduje v důrazu na obecné dobré a na křesťanskou morálku, avšak rozchází se s ním v netolerantním postoji k Jednotě bratrské nebo luterství. Ze starších dob přežívající, avšak poněkud konfliktní termín „národní humanismus“ navrhujeme nahradit nově zavedeným výrazem „proto-obrození“ měšťanské části společnosti.

milan suchomel

Promimetická promluva

Literatura je konstrukce a čtenář, který o tom ví, se vědomě oddává iluzi, "efektu fikce", protože má potřebu vstupovat do jiného světa. Od Platóna a Aristotela jsme s mimetismem v nerozhodnutém stavu mezi patrným a skrytým, aktuálním a možným. "Individuum není beze světa" (Patočka), prezentní situace je realizována v situaci celkové. Zájem o vlastní bytí ve světě nás vede k překračování světa daného. Taky čtenář využívá možnosti tvořit jiné světy, chutná mezeru mezi látkou a konstrukcí, konstatací a performací, aktuálním a možným. Mezeru a tenzi vnímá jako východisko interpretace. Literatura je motivací pro hru literární a životní, není jen dílem konvence a neviditelné ruky systému.

renata makarská

Autobiografie: žánr a jeho hranice

Studie se věnuje teoretickému vymezení a definici žánru autobiografie, který tradičně stojí na pomezí mezi fikční a faktuální literaturou. Za výchozí si bere práci Philippa Lejeuna a jeho koncept tzv. autobiografického paktu, který blíže rozebírá. Postupně analyzuje jednotlivá kritéria, kterými Lejeue autobiografii vymezuje, a na příkladech z české i světové literatury ukazuje propustnost hranic mezi autobiografií a dalšími žánry. Na textu Gertrude Steinové Vlastní životopis Alice B. Toklasové jsou v závěru prezentovány možnosti experimentování s žánrovými konvencemi a důsledky, které z toho plynou pro literární teorii.a

Rozhledy

IVA MÁLKOVÁ

Nenaplněná příležitost  Několik poznámek nad Komentáři k Nezvalovým Básním I–III v edici Česká knižnice

Text ke stažení v pdf-formátu zde.

Recenze

Johannes Löwenklau: Kronika nová o národu tureckém (MILOŠ SLÁDEK)

Václav Petrbok: Stýkání nebo potýkání? Z dějin česko-rakousko-německých literárních vztahů od Bílé Hory do napoleonských válek. (JANA MAROSZOVÁ)

Jan Staněk: Diletantismus a umění života (EVA BERÁNKOVÁ VOLDŔICHOVÁ)

Daniel Soukup: „Cikáni“ a česká vesnice: Konstrukty cizosti v literatuře 19. století (RAJENDRA A. CHITNIS)

Michal Topor (ed.): Čtení o Jaroslavu Vrchlickém (MARTIN HRDINA)

Jan Malura — Martin Tomášek (edd.): Krajina. Vytváření prostoru v literatuře a výtvarném umění (JIŘÍ POLÁČEK)

Jiří Koten: Jak se dělá fikce slovy: Pragmatické aspekty vyprávění (PAVEL ŠIDÁK)

Anna Car, Czeszki. Trajektorie tożsamości w prozie czeskich modernistek (MARCIN FILIPOWICZ)

Jiří Křesťan: Zdeněk Nejedlý. Politik a vědec v osamění (MILAN DUCHÁČEK)

Anotace, kronika, glosy

Mezinárodní konference o starší populární literatuře (MATOUŠ JALUŠKA)

Kolokvium na téma „Literatura, technologie, média“ (OLGA PEKOVÁ)

Výstava a přednáška o kladenských létech Jiřího Koláře (PETR NAGY)

Informatorium

Autoři čísla

Informace pro autory