Previous Next
Desátá léta v podobách kritiky podruhé RADEK TOUŠ Když autorský kolektiv pedagogů a studentů ze Slezské univerzity v Opavě představil roku 2013 publikaci Desátá...
Ad maiorem Iosephi Vintr gloriam aneb Jesuitica k narozeninám významného bohemisty ONDŘEJ PODAVKA Josef Vintr je významný bohemista, žijící od roku 1968 ve Vídni, kde po mnoho let působil jako profesor...
Ta Věra vůbec nemluví MIROSLAV KOTÁSEK Veronika Košnarová otevírá svou knihu o tvorbě Věry Linhartové poukazem na rozporné přijímání jejích...

Studie

LUCIE KOŘÍNKOVá 

František Gellner za ženu vezme si gorilu

Studie se zabývá jednou z nejpopulárnějších básní Františka Gellnera. Ve své prvé části podává přehled dosavadních interpretací tohoto textu a některé z nich s využitím dalšího pramenného výzkumu rozvádí či částečně zpřesňuje. V další části se pokouší nabídnout nové relevantní kontexty, v nichž lze báseň vnímat. Výklad je soustředěn zejména k motivu gorily, jenž je předveden jako dobově příznačný a mnohočetně rezonující v kulturní a pop-kulturní sféře, mj. v souvislosti s reflexí animálních stránek člověka, zejména jeho sexuality. Závěrečná část studie je věnována genezi Gellnerovy básně, zejména analýze její dosud zcela neznámé rukopisné varianty a potenciálu, který tento materiál poskytuje pro interpretaci.

TOMÁŠ KUBÍČEK

Druhý Čep

Studie se zabývá charakteristickými rysy Čepova stylu a jejich funkcí v okamžiku, kdy autor ustoupí do anonymity psaní a deformuje jejich primární podobu. Východiskem studie je detektivní příběh, jehož jednu část Jan Čep píše na objednávku nakladatele Bedřicha Fučíka v rámci jeho propagačních aktivit. Rozborem narativních technik autor studie ukazuje, jak Čep opouští i potvrzuje současně formální a myšlenkovou podobu svého psaní, jak mu anonymita umožňuje konfliktně vyhrotit některé z jeho postojů, které souvisejí s dobovou kritikou pragmatismu a liberalismu. Postupnou analýzou postupů a motivů se zároveň ukazuje, že zdánlivá hravost textu v sobě ukrývá jinou podobu nesmiřitelného postoje a stvrzení Čepova pojetí estetické určení literárního textu, pojetí, které určuje Čepovu pozici mezi autory moderní literatury.

Zdeněk brdek

Abjektivní aspekty básnické řeči Jiřího Ortena a Kamila Bednáře

Předkládaná esej se zabývá básnickými diskurzy Jiřího Ortena a Kamila Bednáře okolo přelomu 30. a 40. let 20. století, kdy se skupina mladých literátů, k níž se oba řadili, těšila veřejné pozornosti – zejména v souvislosti s diskuzí o nastupující básnické generaci. Umělecké texty obou básníků vykazují řadu podobností, ale na druhé straně také nemálo odlišností. Rétorická analýza a interpretace inspirované koncepcí abjektu, resp. abjekce Julie Kristevy, která vychází z předpokladu nestabilnosti lidského subjektu a jeho nutnosti neustálého znovubudování, poukazuje na jeden z klíčových rozdílů mezi zmiňovanými autory. Básnický subjekt obou často odstraňuje bariéru mezi vnějším světem a sebou samým, čímž splývá se svým okolím. Pouze u Ortena je však tento pohyb vedoucí k zániku subjektu vyvažován protichůdným, sebezáchovným gestem odvrhnutí, vytěsnění či vymezení se; Bednář totiž považuje určitou desubjektivizaci v procesu básnění za žádoucí podmínku autenticity umělecké tvorby.    

Rozhledy

lenka jiroušková

Rozpaky a zklamaná očekávání. O třech nových publikacích české medievistiky

Recenzní studie ke knihám Krása českých iluminovaných rukopisů; Kristiánova legenda. Život a umučení svatého Václava a jeho báby Ludmily; Lucemburkové. Česká Koruna uprostřed Evropy.

Recenze

Vladimír Macura — Alice Jedličková (edd.): Průvodce po světové literární teorii 20. století (JOSEF ŠEBEK)
Text recenze ke stažení zde.

Mojmír Otruba: Hledání národní literatury (DALIBOR TUREČEK)

Ivo Harák: Básník a jeho čas (JIŘÍ ZIZLER)

David Voda – Milan Blahynka (edd.): Bojím se jít domů, že uvidím kožené kabáty na schodech (JIŘÍ HOLÝ)

Petr Rákos: Neúnavná slova (MARTA PATÓ)

Michal Bauer (ed.): Automatická madona (JIŘÍ POLÁČEK)

Tomáš Koblížek: Nová poetika (EVA VOLDŘICHOVÁ BERÁNKOVÁ)

Jan Hábl: Učit (se) příběhem (KLÁRA SOUKUPOVÁ)

Kronika a glosy

Zina Trochová: Editorka (JIŘÍ FLAIŠMAN–MICHAL KOSÁK)

Staročeská fotoarchivní sbírka. Historie, současný stav a význam (VENDULA REJZLOVÁ)

Klíčová události moderního českého divadla (ZUZANA MALÁ)

Zpráva o konání VI. textologického kolokvia (MICHAELA FILIPIOVÁ)

Informatorium

Autoři čísla

Informace pro autory