Previous Next
Desátá léta v podobách kritiky podruhé RADEK TOUŠ Když autorský kolektiv pedagogů a studentů ze Slezské univerzity v Opavě představil roku 2013 publikaci Desátá...
Ad maiorem Iosephi Vintr gloriam aneb Jesuitica k narozeninám významného bohemisty ONDŘEJ PODAVKA Josef Vintr je významný bohemista, žijící od roku 1968 ve Vídni, kde po mnoho let působil jako profesor...
Ta Věra vůbec nemluví MIROSLAV KOTÁSEK Veronika Košnarová otevírá svou knihu o tvorbě Věry Linhartové poukazem na rozporné přijímání jejích...

Studie

Rajendra Chitnis

Zbraně slabých? Představa rolnického odporu v díle a životě Václava Prokůpka

Text studie ke stažení zde.

 

Michaela Váchová

Pragmatické momenty v aktivistické filozofii a estetice Emanuela Rádla

Článek představuje některé aspekty filozofie a estetiky Emanuela Rádla v polemicky orientovaném prostředí české filozofické debaty 1. pol. 20. století a soustředí se na paralely jeho myšlenek s americkým pragmatismem Johna Deweyho. V dosavadní reflexi Rádlovy práce prozatím chybí právě otevřenější konfrontace Rádlových myšlenek s pragmatismem. Cílem našeho textu bude tuto mezeru zaplnit v oblasti literárně - estetické a filozofických otázkách s ní souvisejících. Ačkoliv Rádl byl především filozofem, jeho práce vždy vykazovaly silnou tendenci, podobně jako jeho směřování samo, překračovat mnohé hranice. Jeho filozofické úvahy proto zahrnují také významné přesahy do dalších oborů, vedle jiných na pole myšlenek, které by bylo možné shrnout jako literárně-estetické. Jeho úvahy o tvorbě a recepci literárního díla je z uvedených důvodů nemožné oddělit od otázky poznání a pravdy vůbec – filozofické báze, ze které Rádlovy myšlenky o literatuře organicky vyrůstají. Prostřednictvím komparace Rádlových úvah s Deweyho knihou Art as Experience se ukazuje, že nekonfliktního srovnání obou směrů v otázce poznání je sice možné dosáhnout především v jejich požadavcích životnosti a hluboké osobní účasti, nikoliv ovšem v motivaci tohoto přístupu vůbec, protože ta u Rádla, na rozdíl od Deweyho, jehož pobídka pochází z oblasti osobní prospěšnosti, vždy zůstává morální. Nejjasněji se tento rozdíl projevuje v otázce pravdy, ale přenáší se také na pole estetiky. Rádlova teorie recepce literárního díla je sice založena na pojmu zkušenosti, ale její získávání je na rozdíl od Deweyho estetické zkušenosti opět hluboce eticky podloženým aktem.

Diskusní blok k knize Neruda a židé

Redakční úvod k diskuzi ke stažení zde.

 

JIŘÍ HOMOLÁČ

Neruda a židé: poznámky a doplňky

Studie doplňuje a částečně koriguje zjištění představená v publikaci Neruda a Židé: texty a kontexty (Praha: Akropolis 2013). Autor kromě toho představuje vlastní interpretaci Nerudova protižidovského textu „Pro strach židovský“ (1869) a především analyzuje Nerudovy texty o židech ze 70. a 80. let 19. století:  a) zabývá se tím, jak se výroky o židech podílejí na smyslu daného textu, b) nesoustřeďuje se jen  na negativní výroky, c) věnuje pozornost intertextovým vztahům mezi Nerudovými texty i vztahům k textům jiných autorů; d) poukazuje na shody mezi Nerudovým psaním o židech a diskurzem o menšinách. V závěru je konstatováno, že  komplexní analýza Nerudova psaní o židech a závěry o jeho antisemitismu se musí opírat o texty ze všech období a postihnout jejich vývoj, musí vzít v úvahu úlohu humoru, měla by zahrnout nejen Nerudovu publicistiku a měla by také systematicky porovnat jeho psaní o židech s jeho texty o jiných etnických skupinách.

 

JAN MAREŠ – JAN RANDÁK

Nenávist není řešení. Jan Neruda, antisemitismus a Židé

Text recenze ke stažení zde.

 

ALEŠ HAMAN

Ideologicky předpojatá kritika Nerudova díla

Recenze

Dobromir Grigorov: Gradinata na literaturnata istorija, Pražkata škola i nejnijat prinos za obnovjavaneto na literaturnata istorija (Vendula Suchá)

Tomáš Jirsa: V záhybech literárního ornamentu (Josef Vojvodík)

Bohumil Fořt (ed.): Heterologica: Poetika, lingvistika a fikční světy (František A. Podhajský)

Kronika a glosy

Aneta Mladějovská Splácení dluhu

Onřej Koupil Edice Komenského pokračuje

Zuzana Fonioková Kolokvium o filmové adaptaci v Greifswaldu

Autoři čísla

Informace pro autory