Previous Next
Ad maiorem Iosephi Vintr gloriam aneb Jesuitica k narozeninám významného bohemisty ONDŘEJ PODAVKA Josef Vintr je významný bohemista, žijící od roku 1968 ve Vídni, kde po mnoho let působil jako profesor...
Ta Věra vůbec nemluví MIROSLAV KOTÁSEK Veronika Košnarová otevírá svou knihu o tvorbě Věry Linhartové poukazem na rozporné přijímání jejích...
Život je krátký, i když někdy trvá dlouho. Rozhovor s literárním kritikem a historikem prof. Milanem Suchomelem Právě dnes, 13. července 2020, slaví literární historik a kritik Milan Suchomel své 92. narozeniny. Při této přiležitosti...

Studie

 

MIROSLAV KOTÁSEK

Paměť, trauma, smrt: intervence jazyka a narativu

Text studie ke stažení zde.

 

XAVIER GALMICHE

Vykolejené vyprávění ve středoevropské literatuře po roce 1989

Na základě analýzy tří románů, a sice Melancholie odporu (1989) maďarského spisovatele Lászlóa Krasznahorkaiho (narozeného v roce 1954), Dvanáct obručí (2003) Ukrajince Jurije Andruchovyče (narozeného v roce 1960) a Kloktat dehet (2005) Jáchyma Topola (narozeného v roce 1962), se studie pokouší analyzovat estetiku objevující se od osmdesátých let. Analyzovaná díla jsou vybrána s pečlivým uvážením, neboť, ačkoli je od sebe odděluje jistá vzdálenost časová i prostorová, jsou určována poetikou, jejíž pojmenování jako vykolejeného vyprávění (romanesque déjanté) vyjadřuje splašení kolektivních i individuálních dějin ve světě rozvraceném koncem komunismu. Tato vyprávění o řadě malých apokalyps a fragmentarizovaná až na samu hranici inkoherence můžeme chápat jako realismus rozvrácené doby, jako transpozici intermediální (pregnantnost vizuálních prvků, zvláště kinematografických) a multimediální (hypertext a čtení na síti) estetiky stejně jako současnou podobu grotesky.

 

PETR ANDREAS

Politika interpretace v Pozemské poezii Milana Blahynky

Programová kniha literární kritiky Pozemská poezie (1977) je jedním z nejsystematičtějších a nejreprezentativnějších dobových pokusů konstruovat a legitimizovat genealogii tzv. socialistické poezie. Jejím prostřednictvím se její autor Milan Blahynka přihlásil ke kánonu oficiální, režimem preferované linie české poezie a jejím vydáním vyvrcholila jeho politická angažovanost jako literárního kritika. Přesto není Pozemská poezie autentickým výrazem autorových koncepcí a kritických názorů. V této studii se zaměřuji na zájmy, které Pozemskou poezii strukturovaly, to jest: 1) doložitelné aspekty autorského záměru a koncepce knihy, 2) zásahy cenzurního (respektive autocenzurního) rázu do rukopisu během lektorování a 3) doložitelné politicky motivované, především autocenzurní taktiky autorova psaní a interpretace. V Pozemské poezii můžeme s jistotou identifikovat dvě fáze úprav. Jsou jimi: 1) Autocenzura statí, které kritik psal v první polovině 70. let a v nichž omezil kritiku těch dřívějších dogmatiků, kteří se ztotožnili s normalizační kulturou. 2) Politicky motivované úpravy, které kritik provedl dle pokynů lektorů a redakce Československého spisovatele v textech vzniklých před rokem 1968: Spadá sem vynechání několika studií o nevyhovujících autorech a vyškrtnutí (nahrazení kryptonymy) jmen několika dalších. Tyto strukturní úpravy rukopisu (škrtání jmen, používání kryptonymů, vyřazení záporného hodnocení) původní záměr do jisté míry deformovaly: Pozemská poezie měla být o něco „liberálnější“. Úvahy o míře této deformace však zůstávají omezeny, neboť celkovou koncepci knihy a s ní spojený autorský záměr neznáme.

Rozhovor

Robili jsme, co jsme považovali za nutné

Rozhovor Ondřeje Sládka s literárním teoretikem a historikem Mojmírem Grygarem

 

Rozhledy

Série článků je věnována Retrospektivní bibliografii české literatury 1770–1945, jež je nejcennější materiálovou sbírkou uchovávanou a zpracovávanou v Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Během bezmála 60 let pro ni bylo vyexcerpováno 525 časopiseckých či novinových titulů vycházejících na území českých zemí v češtině či němčině, přičemž velkorysý excerpční záběr sledoval nejen reflexi české literatury a studie o ní tak, jak je tomu u návazných bibliografických bází Česká literární věda pro období od druhé poloviny 20. stol. až do současnosti, ale též otisky beletrie včetně překladů a kromě literatury české byly excerpovány i texty k literaturám jiných národů, popř. i texty z blízkých oborů – zejména žurnalistiky, historie, divadla a divadelní vědy atp. Nejen pro svůj rozsah (bezmála 1,7 milionu excerpčních lístků) a chronologický záběr (1770-1945; s návaznými bázemi dovedena až do současnosti), ale též pro promyšlenou metodiku svého zpracování jen obtížně hledá ekvivalent jak mezi oborovými bibliografiemi českými, tak literárněvědnými bibliografiemi v blízkém zahraničí.  Předmětem zájmu tří statí, jež vycházejí v České literatuře (3/2013), je Retrospektivní bibliografii blíže představit odborné veřejnosti a přiblížit i nedávno dokončený projekt její digitalizace. Vstupní příspěvek Daniela Řeháka přibližuje Retrospektivní bibliografii jako lístkový katalog, a to jak z historického, tak metodologického hlediska, následný text Vojtěcha Malínka se pak soustředí na prezentaci její digitalizované podoby v systému RETROBI s důrazem na možnosti jejího využití pro odbornou veřejnost a závěrečná stať Elišky Davidové pak ve stručnosti přiblíží situaci literárněvědné článkové bibliografie v blízkém zahraničí.

 

Recenze

František Šmahel: Diví lidé (v imaginaci) pozdního středověku (PETR ČORNEJ)

Ilona Gwóźdź-Szewczenko: Futuryzm w czeskim pejzażu literackim (ZDENĚK SMOLKA)

Vilém Kmuníček: Hledání Jana Weisse (BOHUMIL FOŘT)

Radovan Lukavský: Sláva slova. Texty Radovana Lukavského o umění přednesu (ROBERT IBRAHIM)

Martina Halamová: Příběh vyprávění Viktora Fischla (MARTIN TOMÁŠEK)

Lucyna Stetkiewicz: Kulturowi wszystkożercy sięgają po książkę (JIŘÍ TRÁVNÍČEK)

Karel Piorecký: Česká poezie v postmoderní situaci (ONDŘEJ HANUS)

 

Kronika a glosy

Mají emoce své dějiny? Láska, vášeň, emoce mezi barokem a romantismem (KATEŘINA SMYČKOVÁ — VÁCLAV SMYČKA)

Otokar Fischer (1883–1938) — V rozhraních / In Grenzgebieten (OLGA ZITOVÁ)

Dialog s Eduardem Goldstückerem (VENDULA TRNKOVÁ)

 

Informatorium

Autoři čísla

Informace pro autory