Previous Next
Obhájené disertace 2018 TEREZA PULCOVÁ Soupis zahrnuje bohemistické dizertační práce s literárněvědným zaměřením, které se dotýkají literární...
Hory — literatura — kultura v interdisciplinárním pojetí VERONIKA FAKTOROVÁ Interdisciplinární přístupy, prolamující hranice úzce specializovaných oborů, se v současnosti staly...
„Vnuk osvícenství a syn realismu“ — Arnošt Kraus jako zakladatel germanobohemistiky MICHAEL WÖGERBAUER V současné době zesilují snahy zkoumat vybrané fenomény literárních dějin českých zemí v jiném...

 Studie

Zornitza Kazalarská

"Smutná píseň je ve vzduchu." Opakování jako textová strategie zpřítomňování skrytého

Studie se věnuje výzkumu (intratextových, autointertextových a intertextových) figur literárního opakování z hlediska tzv. „emotional turn“ v aktuální literární vědě, opírajíc se především o výzkum Gernota Böhme a i práce Hanse Ulricha Gumbrechta. Klíčový pojem opakování je tu chápán jako textová strategie, jak zpřítomnit latentní, skryté a nezachytitelné prvky textu. Východiskem textu je nejen latentní fenomén atmosféry jako fenomén vnímání, ale zejména otázka produkce atmosfér prostředky básnického jazyka (aspekt „textové atmosféry“), otázka reprodukce či citování textových atmosfér (aspekt „intertextové atmosféry“ a otázka intermediálního putování atmosfér mezi sférami hudby a literatury (aspekt „intermediální atmosféry“). Text demonstruje operativní potenciál navrhovaných pojmů v analytické části, která se zabývá výzkumem jednoho „atmosférického“ verše z básně Homesick Blues Langstona Hughese a jeho jednotlivých opakování v lyrice Ivana Blatného, Josef Kainara a Miroslava Holuba. V závěrečné části se studie věnuje problémům opakování ze strukturalistického a dekonstruktivistického hlediska a navrhuje širší chápání opakování: jako oscilaci nejen mezi poli iterativity a iterability , ale i mezi smyslem (Sinn) a přítomností (Präsenz).

 

Vojtěch Malínek

"Uděláme Prahu hlavním městem střední Evropy." Časopis Den a jeho role při formování české meziválečné avantgardy

Celý text studie ke stažení v pdf-formátu zde.

Alena Scheinostová

Jazyk jako kód a jako emblém v autorské tvorbě Romů v ČR

Studie shrnuje současnou situaci romštiny v České republice s přihlédnutím k jejím určujícím historickým okolnostem; zachycuje stereotypní postoje české společnosti k tomuto jazyku a jejich vliv na porozumění vlastní řeči a její prestiž mezi romskými mluvčími. Rovněž si všímá podoby romského etnolektu a aspektů vícejazyčnosti v projevu romských mluvčích a analyzuje motivace střídání a přepínání kódů. Vnímání romštiny jako neužitečného a handicapujícího jazyka poté autorka staví do kontrastu s emancipačními snahami romských literátů a jejich podílem na aktuálním úsilí o „reversing language shift“. Už samotné užívání romštiny jako literárního jazyka se jeví jako příznakové a jako legitimizační akt. Zároveň romští autoři připisují romštině až sakrální působnost. Společný jazyk se v jejich textech profiluje jako emblém romství, potažmo kladných vlastností a lidského potenciálu vlastního výhradně romskému společenství. V textech vybraných autorů (Vladislav Haluška, Ilona Ferková, Irena Eliášová) autorka sleduje, jak daná díla využívají možností vícejazyčnosti. Užití češtiny v romských textech vyhodnocuje především jako signál vpádu cizího, nepřátelského světa. Romské výrazy v českém autorském textu pak hrají především roli domestikační a pomáhají situovat vyprávění do „romského světa“. Otázky interkulturního potýkání, různosti a možnosti porozumění lze takto sledovat nejen filozoficky, ale též v konkrétním projevu daných tvůrců.

Texty

Richard Müller

Historie v uvozovkách. K myšlení Marjorie Garberové

Článek analyzuje literárněvědný rukopis Marjorie Garberové a představuje její klíčová díla. Soustředí se především na metodologické aspekty její pozice mezi kulturními studii, feminismem a novým historismem a všímá si i – zčásti souhlasných, zčásti kontradiktorních – předpokladů těchto humanitněvědných metod. Celý text je ke stažení v pdf-formátu zde.

 

Marjorie Garberová

Historická korektnost. Užití a zneužití dějin pro literaturu

Překlad kapitoly z knihy Marjorie Garberové Quotation Marks (2003)

Rozhledy

Michal Kosák – Jiří Flaišman

K dnešním snahám o vydání díla Jakuba Demla

Článek se soustředí na ediční problematiku souboru díla Jakuba Demla. Nad koncepcí Martina C. Putny i Daniely Iwashity a Markéty Kořené se autoři věnují metodologickým otázkám a historii obou pojetí, artikulovány jsou i některé výhrady ke konsekventnosti zvolených přístupů.

Recenze

Recenze Dalibor Dobiáš (ed.): Rukopisy královédvorského a zelenohorského / David L. Cooper

Dalibor Dobiáš (ed.): Rukopisy královédvorského a zelenohorského / Jakub Žytek

Josef Vojvodík, Jan Wiendl (edd.): Heslář české avantgardy / Zornitza Kazalarska

Jaroslav Seifert: Publicistika (1933–1938), ed. Michal Topor / Jiří Rambousek

Nella Mlsová: I já jsem byl v Itálii... / Jiří Holý

Kronika a glosy

Jiří Trávníček Medvědec

Marcel Černý Za Slavomírem Wollmanem

Zofia Tarajło-Lipowska Ad: Zdeněk Smolka: „Polské dějiny literatury“

Informatorium

Autoři čísla

Informace pro autory