Previous Next
Ad maiorem Iosephi Vintr gloriam aneb Jesuitica k narozeninám významného bohemisty ONDŘEJ PODAVKA Josef Vintr je významný bohemista, žijící od roku 1968 ve Vídni, kde po mnoho let působil jako profesor...
Ta Věra vůbec nemluví MIROSLAV KOTÁSEK Veronika Košnarová otevírá svou knihu o tvorbě Věry Linhartové poukazem na rozporné přijímání jejích...
Život je krátký, i když někdy trvá dlouho. Rozhovor s literárním kritikem a historikem prof. Milanem Suchomelem Právě dnes, 13. července 2020, slaví literární historik a kritik Milan Suchomel své 92. narozeniny. Při této přiležitosti...

Editor čísla: Pavel Kořínek

Studie

Martin Foret: Mezi literárnem a výtvarnem. Komiks jako obrazoslovní amalgám

Studie se zaměřuje na vymezení komiksu jako „analgámu“, v němž bez možnosti rozlišení splývají kategorie literárního (verbálního) a výtvarného (piktorálního/ikonického). Text se nejprve kriticky vyrovnává s pojmy literatury a výtvarného umění a následně zavádí pracovní označení „literárno“ a „výtvarno“, která mají upozornit především na nezávislost zkoumaných oblastí na estetických kategoriích, resp. na kategorii uměleckosti. Následně je pozornost věnována vybraným fenoménům, které se vyskytují mezi těmito oblastmi: obrazové knize či ilustrované knize, autorské knize-artefaktu či vizuální poezii, a to především v historické perspektivě. Krom explicitních souvislostí s komiksem je poukázáno především na několik jevů, které jsou pro jeho vymezení důležité. Následně je dosavadní opozice „literárna“ a „výtvarna“ specifikována v kontextu rozlišování slovních a obrazových znaků/textů a i tato opozice je problematizována. Vzájemné vztahy slova a obrazu jsou nastíněny jak v obecné rovině, tak především na příkladu komiksu, kde je hranice mezi nimi v případě některých vyjadřovacích prostředků zcela setřena. 

Michal Jareš a Tomáš Prokůpek: Dobrý voják Švejk a komiks

Tato studie se věnuje doposud opomíjeným a nezpracovaným snahám o výtvarné a komiksové zpracování Haškovy knihy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (1921). Vzhledem ke kongeniálnímu spojení Haškova románu s ilustracemi Josefa Lady existuje množství napodobitelů, následovníků, ale i autorů tento „kult“ parodující. Studium těchto dosud opomíjených komiksů může nabídnout mnoho zajímavého i badatelům zajímajícím se o recepci Haškova románu. V první části se studie zaměřuje na historii ilustračního doprovodu Švejka (vedle Lady např. Karel Stroff, Petr Urban ad., ze zahraničních tvůrců např. Georg Grosz), v části druhé se podrobně věnuje komiksovým zpracováním. Zde je připomenut nejen Ladův komiksově pojatý Švejk v Českém slovu, ale zejména zahraniční komiksové adaptace (Srbsko, Polsko, Maďarsko či Slovinsko). Přestože nejsou zahraniční komiksové adaptace zatíženy ladovskou tradicí, daleko výrazněji se u nich ale objevuje problém fixované vizualizace Švejka z poválečné filmové adaptace Karla Steklého.

Texty

Pavel Kořínek: Komiksový bod obratu

Úvod k  textu Bradforda W. Wrighta Rudoši, romance a renegáti - ke stažení zde.

Bradford W. Wright: Rudoši, romance a renegáti. Komiksy a kultura studené války 1947–1956

Recenze

Jean-Paul Gabilliet: Of Comics and Men. A Cultural History of American Comic Books. University Press of Mississippi 2010 (Michal Jareš)

José Alaniz: Komiks: Comic Art in Russia (Tomáš Prokůpek)

Helena Diesing: Kája Saudek. Praha, Arbor vitae 2009 (Pavel Kořínek)

Marita Sturken – Lisa Cartwright: Studia vizuální kultury. Praha, Portál 2009 (Michal Kotík)

Tim Edwards: Kulturální teorie. Praha, Portál 2010 (Marta Svobodová)

Vojtěch Rón: Lidové pašijové divadlo v českých zemích (Hana Bočková)

Kronika a glosy

Lucie Peisertová: Podoby a funkce příběhu: pokus o interdisciplinární debatu (zpráva ze Studentské literárněvědné konference)

Libor Vodička: Divadelní revue v novém

Informatorium