Previous Next
Křečovitý surrealismus VERONIKA KOŠNAROVÁ Obsáhlá obrazová monografie Krása bude křečovitá, resp. stejnojmenná výstava, probíhající od května...
Příspěvek k fenomenologii niternosti JOSEF HRDLIČKA V roce 2014 vydal francouzský filozof Jean-Louis Chrétien (1952) knihu nazvanou Vnitřní prostor. Navazuje v...
„Za večerních červánků“ HELENA CHALUPOVÁ Ve dnech 2. a 3. června 2016 se v prostorách Clam-Gallasova paláce v Praze u příležitosti 200. výročí...

Studie

Iva Krejčová: Ohlas Písně o Nibelunzích ve vztahu k RK

Studie se zabývá vztahem Královédvorského rukopisu k ohlasu Písně o Nibelunzích v obrozenském literárním kontextu. Ukazuje se, že literárněhistorické hodnocení Písně o Nibelunzích se proměňovalo v závislosti na ukotvení rukopisného falza v české obrozenské kultuře: od nekritického přijetí nibelunského vzoru po úsilí Královédvorský rukopis hodnotově nadřadit coby domácí dokument starobylé a vyspělé kulturní tradice českých předků. Názory srovnávající obě památky se promítly přes modifikované pojetí Herderova konceptu slovanského národa a Tacitovy idey germánského národa do odlišného, zdánlivě konfrontačně nastaveného modelu slovanské literární obraznosti vůči germánskému zpodobení literárního světa. V jádru problematiky se však odkrývají i shodné znaky. Vedle obdobných diskuzí o původu a autorství obou památek přes zařazení textů do nadnárodních kulturních celků (slovanský versus germánský) se pak profiluje specifická podoba slovanského, resp. českého romantického literárního světa a hrdiny.

 

Lisa Peschelová: Touha po milované vlasti. Svědectví o české kultuře v terezínském ghettu a o poválečné reintegraci

Celý text ke stažení zde.

Sympozion

Úvod

Jiřina Šmejkalová: Pojem čtenář v anglosaské kulturně-analytické tradici Cultural Studies: možné spojnice, parelely a přesahy

Příspěvek se zabývá problematikou čtenářství a čtení, jež představovala jedno z ústředních témat raných prací otců zakladatelů britské školy kulturálních studiích (Hoggart, Thompson, Williams) i vybraných amerických teoretiků (Altick). Nabízí spojnice s výzkumnou oblastí časově a tematicky do značné míry spřízněnou, tj. tematizováním centrálně řízeného čtenáře a čtení v tzv. socialistických zemí. K těmto společným rysům patřila kromě výrazné marxistické orientace snaha kriticky narušovat privilegované postavení tzv. elitní kultury/textu coby předmětu bádání; rehabilitace neelitního čtenáře (common reader); a hledání vazby mezi fenomény čtení, čtenář a potažmo gramotnost a sociálně-ekonomickým pokrokem. Na čtení se v obou tradicích navaluje obrovská sociální zátěž a má sklon se transformovat z kategorie analytické v kategorii preskriptivní a axiologickou.

Lukáš Borovička: „Světový názor“ a „interpretační komunita“ v literární vědě - několik poznámek

Cílem této eseje je načrtnout takový přístup k (literárnímu) textu, který prostřednictvím pojmů světový názor a interpretační komunita umožňuje vyložit symbolický systém díla a zasadit jej do historického kontextu doby jeho vzniku. V první části se vyrovnávám s definicí pojmů Weltanschauung a Weltbild v německé filozofické tradici, v níž lze sledovat počátky konceptualizování vztahu mezi jedincem a nazíraným světem. Obsahem druhé části je konfrontace ideologické interpretace literárního textu, kterým se vyznačoval marxleninismus, a takového výkladu, který nevychází z předem daného stanoviska, ale snaží se popsat světonázorovou strukturu sledovaného konceptu. Produktivní definici světonázoru (world view) představilo bruselské Center Leo Apostel, které tento typ výzkumu institucionalizovalo na široce interdisciplinární bázi. Několik závěrečných poznámek přítomného textu je věnováno způsobu, jakým se nám světový názor autora jeví při čtení díla a rovněž dynamice světonázoru v souvislosti s historickou změnou. 

Karel Piorecký: Proměny čtenářství v procesu remediace

Celý článek ke stažení zde.

Joanna Czaplińska: Stížená možnost komunikace aneb spisovatel hledá čtenáře

Příspěvek se analyzuje specifickou komunikační situaci, jíž byli vystavení spisovatelé uveřejňující svá literární díla v exilových nakladatelstvích a v samizdatu. V souladu se současnou antropologií literatury autorka vychází z předpokladu, že literární text se stává literaturou v procesu komunikace, čili předpokladem vzniku literatury jsou do stejné míry jak autor, tak čtenář jeho textů. V situaci absence čtenáře byli spisovatelé nuceni si vytvořit strategii přežití a zachování své identity. Na příkladu děl Ivana Binara, Václava Černého, Sylvie Richterové, Ivana Binara, Ludvíka Vaculíka a Bohumila Hrabala článek ukazuje různé podoby tematizace autorského subjektu, jež se stávaly nejen výrazovým prostředkem, který měl zpestřit vyprávění nebo přilákat čtenáře pootevřením dvířek vedoucích do spisovatelovy dílny, ale měl za úlohu zdůraznit existenci autora jako člověka píšícího. V nelehké životní situaci si tímto způsobem spisovatelé udržovali i stále znovu budovali svou identitu.

Iva Málková: Dopisy čtenářů Františku Hrubínovi (na základě jeho pozůstalosti)

Stať v základních rysech popisuje a charakterizuje část pozůstalosti uložené v Literárním archivu PNP, která se váže ke korespondenci a ke čtenářům. Poté se zaměřuje na dopisy, které vyjadřují roli Hrubínova díla v neliterárním životě (čas války), vztah čtenářů k Hrubínovu dílu (30. – 40., 60. léta), požadavky recipientů na básníka a básnické slovo (50. léta). V závěru představuje ohlasy, které jsou svázány s veřejným vystoupením básníka na II. sjezdu spisovatelů. 

Petr Poslední: Sergej Machonin čte Hostinec Juliana Stryjkowského

Příspěvek se zabývá tzv. recenzemi s ukázkami, oblíbeným informativním žánrem, jehož prostřednictvím v 60. letech referoval časopis Světová literatura o zahraniční literatuře. Na příkladu recenze s ukázkami, kterou napsal Sergej Machonin o románu Juliana Stryjkowského Hostinec života [Austeria, 1966] autor ukazuje generační, kulturní i aktuálně politickou podmíněnost Machoninovy interpretace polského románu.

Recenze

Elizabeth Ducreux, Xavier Galmiche, Martin Petráš, Vít Vlnas (edd.): Baroque en Bohême / Aleš Haman

Daniel Vojtěch: Vášeň a ideál. Na křižovatkách moderny / Vladimír Papoušek

Daniel Vojtěch: Vášeň a ideál. Na křižovatkách moderny / Lenka Řezníková

Vladimír Binar: Čin a slovo: Kniha o Jakubu Demlovi / Pavel Sytař

Zlata Kufnerová: Čtení o překládání / Robert Ibrahim

Pierre-Laurent Cosset – Lenka Grafnetterová: Jak čtou Češi, Francouzi a Němci Hrabalova Anglického krále Jiří Trávníček

Jana Waldnerová: De/konštrukcia fikčných svetov / Bohumil Fořt

Kronika a glosy

Dominik Budský: Nový časopis na scéně české medievistiky

Pavel Janoušek: Šlechtitel českého divadla a jeho dějin František Černý (21. 2. 1926 – 12. 6. 2010)

Jiří Trávníček: Řeč nad rakví

Informatorium