Previous Next
Ad maiorem Iosephi Vintr gloriam aneb Jesuitica k narozeninám významného bohemisty ONDŘEJ PODAVKA Josef Vintr je významný bohemista, žijící od roku 1968 ve Vídni, kde po mnoho let působil jako profesor...
Ta Věra vůbec nemluví MIROSLAV KOTÁSEK Veronika Košnarová otevírá svou knihu o tvorbě Věry Linhartové poukazem na rozporné přijímání jejích...
Život je krátký, i když někdy trvá dlouho. Rozhovor s literárním kritikem a historikem prof. Milanem Suchomelem Právě dnes, 13. července 2020, slaví literární historik a kritik Milan Suchomel své 92. narozeniny. Při této přiležitosti...

Česká literatura 53, 2005/5

Studie

Irena Vaňková: Kognitivní lingvistika, řeč a poezie (Předběžné poznámky)
(609-636)
Článek ve svých prvních dvou částech přibližuje kontext kognitivně a kulturně orientované lingvistiky, počínaje jejím východiskem ve zkušenostním realismu a antropocentrismu a pojetím univerzálního a relativního; dále se tu stručně vykládají základní pojmy (a současně též opěrné body) tohoto přístupu k jazyku (a lidské mysli): jazykový obraz světa, tělesnost, konceptuální metafora a kategorizace (zejména v souvislosti s jazykovým významem). Třetí, stěžejní část ukazuje (na četných příkladech z poezie V. Holana, J. Skácela a M. Topinky) možné inspirace, které mohou přinést kognitivní východiska v souvislosti s pojetím básnického textu a při interpretaci poezie. Je to na prvním místě oblast významových konotací. (Poezie je ostatně dokonce i při studiu významu - alespoň podle představitelů polské kognitivně-kulturní lingvistiky Tokarského a Pajdzińské – významným dokladem jazykových konotací jinde nezachytitelných.) S tím souvisí i procesy rekategorizace a relativizace běžně fungujících významů, která se nejmarkantněji ukazuje v tzv. „básnických definicích“ (jak o nich mluví A. Pajdzińska). Přehodnocování a relativizace se týká i běžných konceptuálních schémat (zde je to ukázáno na schématech „spojení – linking“ a „nádoba - container“). Poslední subkapitola se týká konceptualizace řeči, tak jak ji lze interpretovat na základě sbírky M. Topinky Krysí hnízdo.

Jaromír Loužil: K zápasu o J. G. Herdera u nás
(s. 637-653)
Studie o recepci idejí J. G. Herdera v českých podmínkách - především v období tzv. národního obrození, v úvahách T. G. Masaryka, E. Rádla a J. Patočky.

Prameny

Martin Tomášek: Můj Vít (Z deníku K. M. Čapka-Choda)
(s. 654-661)

Rozhledy


Kolokvium Literatura jako text mezi texty

Marie Kubínová: Literární text mezi jinými druhy komunikátů: směry a křižovatky semiózy
(s. 663-674)

Milan Jankovič: Otevřenost „díla“ a otevřenost „textu“
(s. 675-682)

Resumé diskuse
(s. 683-687)

Jaroslav Med: Česká litera tura a německý expresionismus v letech 1910 – 1920
(s. 688-693)

Štěpán Balík: Marie, Magdalena, Ježíš, jidáš a pes
(s. 694-709)

Recenze

Jakub Češka: Agnesino pozdní odpoledne
(Ricard, François: Le dernier après midi d’Agnès. Paris, Éditions Gallimard 2003.)

(s. 710-717)

Jiří Trávníček Naratologie je mrtva, ať žije narativita
(Rosner, Katarzyna: Narracja, tożsamość i czas. Kraków, Universitas 2003. 148 stran.)

(s. 717-721)

Martina Šulcková: Odkud a kam směřuje slovenská literární historie a historiografie?
(Vojtech, Miloslav: Od baroka k romantizmu. Literárne smery a tendencie v slovenskej literatúre v rokoch 1780–1840. Bratislava, Vydavatelství Univerzity Komenského 2003. 148 stran.)

(s. 721-725)

Světla Mathauserová: Nový Jakobsonův návrat do Čech
(Birus, H. – Donat, S. – Meyer-Sickendiek, B. (edd.): Roman Jakobsons Gedichtanalysen. Eine Herausforderung an die Philologien. Göttingen, Münchener Komparatistische Studien 2003. 336 stran.)

(s. 526-529)

Kronika a glosy

Irena Kraitlová: Bibliografie Milana Jankoviče
(s.730-762)

Marie Havránková: Nálezová zpráva o objevu filatelistické povídky Františka Langera
(s. 763)

Informatorium
(s. 764-768)