Previous Next
Ad maiorem Iosephi Vintr gloriam aneb Jesuitica k narozeninám významného bohemisty ONDŘEJ PODAVKA Josef Vintr je významný bohemista, žijící od roku 1968 ve Vídni, kde po mnoho let působil jako profesor...
Ta Věra vůbec nemluví MIROSLAV KOTÁSEK Veronika Košnarová otevírá svou knihu o tvorbě Věry Linhartové poukazem na rozporné přijímání jejích...
Život je krátký, i když někdy trvá dlouho. Rozhovor s literárním kritikem a historikem prof. Milanem Suchomelem Právě dnes, 13. července 2020, slaví literární historik a kritik Milan Suchomel své 92. narozeniny. Při této přiležitosti...

Česká literatura 53, 2005/2

Studie

Ludmila Sochorová: Z repertoáru Vlastenského divadla v Praze: „Strašlivý hodování nebo Don Jean, mordýř svého pana bratra Don Carlos“
(153-188)
Příspěvek usiluje o charakteristiku a určení pravděpodobné doby vzniku pozdní české adaptace příběhu o Donu Juanovi, která byla zřetelně ovlivněna francouzskou klasicistickou tradicí i tradicí slavné italské commedie dell´arte 18.století. Sentimentální mravoličná hra, nejstarší známá česká verze příběhu o španělském prostopášníku a neznabohovi, jejíž text se dochoval jen v neúplném znění, byla však dílem vzdělaného autora, který v ní uplatnil některé prvky a motivy barokní divadelní tradice, dobové homiletiky i tradice barokní hudby a zpěvu, ale také vliv profesionální divadelní produkce pozdního osvícenství. Synkreze těchto dramatických i divadelních postupů a prostředků, včetně pozoruhodného jazyka dramatu, v němž se vyskytovaly četné dialektismy, doložila pozdní městskou provenienci svérázné české adaptace i její „druhý život“ ve východních Čechách. Charakter sentimentálního mravoličného textu, který byl dosud považován za součást české loutkářské produkce 18.století, však zároveň rozhodl o zařazení hry do repertoáru profesionálního pražského česko-německého Vlastenského divadla U Hybernů, když zdánlivě okrajová zmínka o „hraběnce Binosi“ umožnila určit jako pravděpodobnou dobu vzniku pozdní české morality v Praze léta 1795 až 1796.

Jiří Pelán Kollár, Petrarca a Dante
(s. 188-202)
Autor úvodem konstatuje nejprve petrarkovskou a pak (pro poslední dva zpěvy, vydané v edici z roku 1832) dantovskou inspiraci Kollárovy básně Slávy dcera a upozorňuje na nekompatibilnost těchto dvou vzorů. Kollárovu četbu Petrarcy a Danta, zprostředkovanou německými překlady, charakterizuje jako dílčí: slovenský básník využíval pouze selektovaných formálních a motivických prvků. Kollár nesporně neoceňoval oba italské básníky bez výhrad: na základě pasáží z popisu Kollárovy cesty do severní Itálie vykonané v roce 1841 autor dovozuje, že v distancovaném způsobu, jímž Kollár o svých vzorech hovoří, lze zaslechnout jejich kritiku z protestantských a panslavistických pozic. Kollár přesto dokázal svůj kontakt s Petrarcou a Dantem pozitivně zhodnotit: jestliže se z petrarkovského sonetu naučil koncíznímu a sémanticky bohatému výrazu, stylistická otevřenost dantovského “realismu” ho přivedla k formálnímu experimentu, realizovaném v heroikomickém žánrovém rámci.

Rozhledy

Alice Jedličková: S mimesí v batohu na výlet do různosvětů
(s. 203-226)

Vladimír Křivánek: V labyrintech Holanovy pozdní lyriky. Nad knihou Zdeňka Kožmína
(s. 226-232)

Jan Linka: Co z raněnovověkých textů vydávat? A jak?
(s. 233-239)

Rozhovor

O možných světech, fikčnosti a o tom, co nám zabraňuje beztrestně žvanit (Lubomíra Doležela se ptali Tomáš Kubíček a Petr A. Bílek)
(s. 240-253)

Recenze

Aleš Haman: Znovu a nově o strukturalismu Pražské školy
(Volek, Emil: Znak – funkce – hodnota. Estetika a sémiotika Jana Mukařovského v proudech současného myšlení. Zápisky z podzemí postmoderny. Praha – Litomyšl, Paseka 2004. 112 stran.)

(s. 254-265)

Josef Šebek: Jan Mukařovský z "podzemí postmoderny
(Volek, Emil: Znak – funkce – hodnota. Estetika a sémiotika Jana Mukařovského v proudech současného myšlení. Zápisky z podzemí postmoderny. Praha – Litomyšl, Paseka 2004. 112 stran.)

(s. 265-272)

Jiří Holý: Encyklopedie literárních žánrů
(Mocná, Dagmar – Peterka, Josef et al. (edd.): Encyklopedie literárních žánrů. Praha – Litomyšl, Paseka 2004. 704 strany.)

(s. 272-276)

Filip Tomáš Na okraj patnácti set stran „myšlení o literatuře“
(Přibáň, Michal et al. (edd.): Z dějin českého myšlení o literatuře 3 (1958–1969). Antologie k Dějinám české literatury 1945–1990. Praha, Ústav pro českou literaturu 2004. 534 strany.)

(s. 276-279)

Kronika a glosy

Luboš Merhaut: Sborník k pětasedmdesátinám Jiřího Brabce
(s.280-281)

Jaroslav Med: Za Karlem Vránou
(s. 281-282)

Jan Malura - Jakub Sichálek: Jan Lehár (23.1.1949-29.12.2004)
(s. 282-287)

Bibliografie díla Jana Lehára
(s. 288-303)

Informatorium
(s. 303-308)