Previous Next
Proč dnes číst Krolopa? MIREK NĚMEC Výbor z textů českoněmeckého literárního historika Kurta Krolopa (1930–2016), jenž nedávno vyšel v českém...
Endre Bojtár (1940–2018) TAMÁS BERKES Uzavřela se životní dráha jednoho mimořádně významného maďarského vědce, bohemisty, slavisty a baltisty, jenž...
Mezinárodní vědecká konference Jak psát transkulturní literární dějiny? VÁCLAV MAIDL Ve dnech 15. a 16. listopadu 2018 se v pořádajícím Ústavu pro českou literaturu AV ČR konala vědecká...

Česká literatura 51, 2003/6

Studie

Vladimír Papoušek: Existenciální myšlení a literatura
(657-669)
Studie je věnována vztahům mezi existencialistickým myšlením a literaturou. Na příkladů textů J.P. Sartra, A. Camuse, N. A. Berďajeva a L. Šestova autor ukazuje, jak se tito myslitelé obraceli pro příklady do literatury a jak právě literární situace často vytvářely východisko pro rozvíjení existenciálních úvah. Zamýšlí se nad tím, zda literární stylizace neovlivňovala celkový myšlenkový diskurz existencialistů. Autor studie v závěru navrhuje přemýšlet spíše o termínu „existencialistická imaginace“ než „existencialistická literární věda a kritika“ (existential criticism).

Brigitte Schultze, Wiebke Skalickyová: Poetika kultury: balada (morytát), idyla a traktát v české literatuře 19. a 20. století
(s. 670-706)
Resumé Studie představuje nejprve široké pojetí pojmu kulturní poetika: označuje tak takové druhy textů (útvary, typy), které jak na základě svých žánrově poetických rysů, tak pro své vývojově historické linie náleží k určité národní literatuře a jsou funkcionalizovány za účelem manifestace identity. V české literatuře 19. a 20. století nabyly balada (a jedna z jejích specifických forem – morytát), dále idyla (popř. postup idylizace) a nefikční textový druh traktát (ještě více kvazitraktát) jako slovesný útvar statut kulturní poetiky ve smyslu zmíněného širšího chápání tohoto pojmu. Balada, idyla a traktát jsou nejen preferovaná místa formování a traktování problematiky identity, jsou také začleněny do inventáře, který vytváří český kulturní text. Studie přináší dále přehled o podstatných součástech českého kulturního textu a zabývá se i otázkou, zda a jakým způsobem mohou tyto kulturně poetické fasety v novější a nejnovější české literatuře ovlivňovat recepci textu u českých i nečeských čtenářů.

Anketa

Existencialismus v české literatuře /Petr A. Bílek, Aleš Haman, Jiří Holý, Pavel Janoušek, Zdeněk Kožmín, Jaroslav Med, Jiří Pechar, Petr Šrámek, Jiří Trávníček/
(707-752)

Rozhledy

Alice Jedličková: Možnosti: poznámky k pojetí interpretace v současné české literární vědě
(s. 752-766)

Recenze

Jiří Trávníček: O českém folku a písničkářích
(Josef Prokeš: Estetická výstavba české folkové písně v 60.–80. letech XX. století. Brno, Masarykova univerzita 2003. 166 stran. )

(s. 769-772)

Aleš Haman: Vrchlický v česko-německém pohledu
(Vrchlický und der tschechische Symbolismus. Otto Sagner, Muenchen 2003, 270 stran.)

(s. 772-776)

Martin Tomášek: Rané prózy Josefa K. Šlejhara
(Josef K. Šlejhar: Dojmy z přírody a společnosti. Co život opomíjí. Ediční příprava Zina Komárková, komentář Jiří Kudrnáč. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2002. 577 stran. )

(s. 776-780)

Zdeněk Smolka: Tři problémy (Dyk v České knižnici)
(Viktor Dyk: Pět básnických knih. Ed. Zina Trochová, doslov Jaroslav Med, Praha, Nakladatelství Lidové noviny 2003. 328 stran.)

(s. 780-784)

Petr Komenda: František Halas – Jan Zahradníček: Není dálky…
(František Halas – Jan Zahradníček: Není dálky..., Vzájemná korespondence Františka Halase a Jana Zahradníčka z let 1930–1949, Praha – Litomyšl, Paseka 2003. 134 stran.)

(s. 784-788)

Kronika

Petr Charvát: Dva středověké hebrejské cestopisy
(s.789)

Zdeněk Smolka: Chycený Drozd vaškologický
(s. 789-791)

Petr Mareš: Za profesorem Karlem Hausenblasem (1923–2003)
(s. 791-794)

Informatorium
(s. 795-800)