Previous Next
Proč dnes číst Krolopa? MIREK NĚMEC Výbor z textů českoněmeckého literárního historika Kurta Krolopa (1930–2016), jenž nedávno vyšel v českém...
Endre Bojtár (1940–2018) TAMÁS BERKES Uzavřela se životní dráha jednoho mimořádně významného maďarského vědce, bohemisty, slavisty a baltisty, jenž...
Mezinárodní vědecká konference Jak psát transkulturní literární dějiny? VÁCLAV MAIDL Ve dnech 15. a 16. listopadu 2018 se v pořádajícím Ústavu pro českou literaturu AV ČR konala vědecká...

Česká literatura 51, 2003/3

Studie

Aleš Haman: Dvojí cesta k modernosti (Neruda a Baudelaire)
(253-275)
Autor hledá paralely i odlišnosti v poezii a životních osudech mladého Jana Nerudy a Charlese Baudelaira a porovnává jejich pojetí modernosti.

Jiří Pokorný: Rada spisovatelů (276-288)
(s. 276-288)
Manifest českých spisovatelů z května 1917, vyzývající české poslance, aby na říšské radě ve Vídni hájili nekompromisně zájmy národa, zapůsobil na českou politiku i celou společnost. Aby spisovatelé svůj vliv upevnili, založili Radu spisovatelů (ve složení Jirásek, Kvapil, Machar, Dyk, Stašek). Autor se zabývá formováním Rady, názory na její úlohu a jejím krátkým fungováním. Měla sloužit jako „svědomí národa“, integrovat všechny síly a zajišťovat kontrolu politických stran. (V menší míře se uvažovalo i o podporování sociálních zájmů spisovatelstva apod.) Politické strany se však rychle zorientovaly a obnovily své postavení. Rada spisovatelů se pak přihlásila o slovo i v době těsně po převratu, svůj původní význam však dávno ztratila.

Dalibor Tureček: Biedermeier a současná literárněvědná bohemistika
(289-301)
Studie se zabývá užitím pojmu biedermeier v současné české literární historii. Po pracích V. Jiráta a S. Sahánka z 30.-40. let 20. století se pojem v posledních deseti letech opět vrátil do instrumentáře českého literárního dějepisectví: jeho pozice je zde ale spíše okrajová a je také chápán nejednotně. Shoda panuje v časovém a prostorovém vymezení (1. polovina 19. století, středoevropský kulturní areál), velmi odlišně jsou ale chápány rozlišující příznaky biedermeieru a jeho místo v hierarchii dobové produkce. Povětšinou bývá ztotožňován s konvenční tvorbou 30.-40. let; výzkumy poslední doby ale ukázaly, že poetika, tematika i axiologie biedermeieru byly v české literatuře přítomny již od 20. let 19. století a velmi často se - v rámci jednotlivých textů prolínaly s prvky romantickými. Tak se otevírá možnost zkoumat biedermeier v širší časové perspektivě a sledovat jeho prolínání s jinými proudy. Základní by přitom mohla být představa široce chápaného romantismu, interferujícího s barokem, klasicismem a poměrně záhy i s biedermeierem.

Texty

Gérard Genette: Rozprava o vyprávění (Esej o metodě)
(s. 302-327)
(Překlad kapitoly z knihy Figures III., Paris 1972.)

Rozhledy

Oleg Malevič: Ještě jednou o Švejkovi, aneb byl Hašek modernista?
(s. 328-341)
(Stať soustavně mapuje novější literaturu o životě a díle Jaroslava Haška, zvláštní pozornost je věnována knihám P. Blažíčka Haškův Švejk a S. V. Nikolského Istoria obraza Švejka)

Jan Malura, Martin Tomášek: Pokus o literární dějiny Moravy
(s. 342-352)
(Recenze nového svazku Vlastivědy moravské - Literární Morava)

Recenze

Kateřina Bláhová: Kalistova cesta k duchovým dějinám (Zdeněk Kalista: Cesty historikova myšlení. Ed. Zdeněk Beneš. Praha, Garamond 2002, 228 stran.)
(s. 353-358)

Zdeněk Hrbata: Erbenova Kytice francouzsky (Karel Jaromír Erben: Kytice – Un Bouquet. Edition bilingue. Přeložili Xavier Galmiche, Katerina Hala, Hervé Huyghes-Despointes, Daniel Larangé, Arnault Maréchal, Magdaléna Paloušová, Hana Říhová, Vanessa Suarez, Eva Wietratchny, Paříž, Les Cahiers Slaves – Bohemica, n. 4, série „Classiques Tchèques“ 2001, 223 stran.
(s. 358-363)

Aleš Haman: Jiný pohled na literární teorii (Antoin Compagnon: Le Démon de la théorie. Littérature et sens commun. Paris, Seuil 1998. 306 stran.)
(s. 363-370)

Milan Jankovič: Umělecké dílo jako výraz tvořivosti života (Antonín Mokrejš: Umění: a k čemu? Praha, Triton 2002. 167 stran.)
(s. 370-376)

Kronika a glosy

Zuzana Urválková: Perspektivy české a německé bohemistiky
(s. 377-380)

Petr Šámal: Soudobé dějiny o literatuře a politice ve 20. století
(s. 380-382)

Petr Holman: Rukopis Větrů od pólů v LA PNP
(s. 382-383)

Věra Brožová: Za PhDr. Marynou Krulichovou
(s. 383-385)

Informatorium
(s. 385-390)